40. výročí založení národopisného souboru Pálava
V letošním roce oslaví národopisný soubor Pálava 40. výročí svého vzniku koncertem v prostorách mikulovského kina, který se uskuteční 30. 11. od 19 hodin.
Vývoj folklorismu na Mikulovsku
Po skončení II. světové války prožilo Mikulovsko svou poslední, ale zato největší vlnu migrace obyvatelstva, která se stabilizovala až na počátku 70. let minulého století. Vlivem násilného vystěhování většinového německého obyvatelstva se národnostní složení regionu v průběhu této migrace výrazně změnilo a začala dominovat česká národnost nových obyvatel osidlujících Mikulovsko převážně z vnitrozemí republiky, konkrétně z Uherskohradišťska, Uherskobrodska, Valašska, Kyjovska a později ze zahraničí z Bulharska, Rumunska a Volyňska. Tyto skupiny lidí si přinášely osobitné kulturní projevy svého původního domova. Mnoho lidí osídlujících Mikulovsko pocítilo ve svém novém domově potřebu se sdružovat a vytvářet nové kulturní prostředí na základě znalostí tradic svých původních regionů. Tuto potřebu se rozhodlo dále rozvíjet několik výjimečných osobností regionu, jakými byli např. dlouholetý ředitel mikulovské LŠU Josef Košulič nebo zakladatelka národopisných souborů Zlatislava Krůzová. Jako důsledek jejich cílevědomé a svědomité práce lze brát i uznání dalšího národopisného regionu jižní Moravy – Mikulovska.
Zlatka Krůzová
Narodila se v roce 1938 v Rakvicích do rodiny se zájmem o tradice a lidovou kulturu. Během studia na gymnáziu a pedagogické škole aktivně působila v řadě pěveckých a tanečních souborů. Od roku 1965 se stává ředitelkou malotřídky v Horních Věstonicích, kde se se skupinou mladých lidí se zájmem o lidovou kulturu snaží obohatit místní kulturní dění. V roce 1974 byl z její iniciativy založen dětský národopisný kroužek, z kterého se v roce 1975 stal národopisný soubor Palavánek působící na Mikulovsku doposud. Stejně tak se z vesnické skupiny mladých lidí, která příležitostně organizovala kulturní akce v Horních Věstonicích, zformoval v roce 1979 národopisný soubor Pálava. Zásluhou Zlatky Krůzové se tento soubor v 80. letech zařadil mezi přední folklorní soubory jihomoravského kraje a vystavěl svůj repertoár za spolupráce s předními odborníky z řad etnografů, např. prof. Zdeňky Jelínkové, Jiřiny Máčelové, Jaromíra Nečase, PhDr. Jiřího Pajera a PhDr. Miroslavy Ludvíkové. Po zmíněných dvou souborech se Zlatka Krůzová zasadila i o vznik dalších národopisných souborů, a to v roce 1985 souboru Palavěnka a v roce 1999 souboru Pálavští senioři. Oceněním za její celoživotní přínos lidové kultuře byly mimo bezpočtu čestných uznání i dva tituly „Laureát MFF Strážnice“ pro národopisný soubor Pálava v letech 1995 a 2013. Svou oddaností práci v oblasti lidové kultury a národopisných souborů inspirovala a vychovala několik generací tanečníků, zpěváků a muzikantů a v těchto souborech pracovala až do roku 2017, kdy nás opustila.
Zlatka Krůzová
Národopisný soubor Pálava
Od roku 1979 prošlo souborem Pálava mnoho desítek mladých lidí z Mikulova i okolních vesnic. V roce 1986 soubor přesídlil, stejně jako dětské soubory, z Horních Věstonic do Mikulova, kde působí doposud. Repertoár tvořili od začátku scénická ztvárnění tanců z regionů Hanáckého Slovácka, Kyjovska, Podluží, Uherskobrodska a od 90. let se stěžejním tématem stala kultura Moravských Chorvatů, sídlících od 16. století na Mikulovsku. Tento soubor reprezentoval také Mikulov a Mikulovsko na mnoha akcích a festivalech v rámci České republiky i zahraničí, z těch nejvýznamnějších lze zmínit účast na mezinárodním festivalu kurdské kultury v Iráku (2013) a mezinárodním folklorním festivalu v Brazílii (2016). Od svého vzniku se ve vedení souboru vystřídala celá řada tanečníků, kteří souboru obětovali většinou veškerý volný čas. Po zakladatelce Zlatce Krůzové vedení převzala její dcera Dobroslava Krůzová (Bartálová), dále pak Květoslava Škápíková, Dana Dačová, Jarmila Pecová, Zdeněk Slavík, Lenka Dostálová a v současnosti soubor vedou Petr Ševčík a Martina Dostálová.
Historie NS Pálava
Současnost NS Pálava
Národopisný spolek vs. národopisný soubor
Každý výše zmíněný národopisný soubor fungoval od svého vzniku za přispění svého zřizovatele, jako byli MNV v Horních Věstonicích nebo JZD v Pavlově. V roce 1993 bylo nutné v důsledku nového zřízení a systému práce neziskových organizací vytvořit subjekt, který by všechny tyto soubory zastřešoval. Proto vznikl Národopisný spolek Pálava, který má v současné době pět složek, tzn. zmíněné soubory Palavěnka, Palavánek, Pálava a Pálavští senioři a jejich doprovodnou cimbálovou muziku Píšťalenka a stará se o jejich fungování. Předsedou tohoto spolku je po Zlatce Krůzové od roku 2013 Vladimír Michna.
Základnu mají všechny složky v budově ZUŠ Mikulov, se kterou spolek dlouhodobě spolupracuje, a oba dětské soubory jsou doprovázeny cimbálovými muzikami ZUŠ Mikulov.
Zdeněk Slavík, foto: archiv NS Pálava