Nezapomenutelná bilance 18. ročníku Klavírních kurzů Mikulov
Na sklonku prázdnin (19.–26. srpna) již tradičně mikulovskou ZUŠ zahltily tóny klavíru a prázdninové Klavírní kurzy Mikulov s podtitulem „Audaces fortuna iuvat“ – odvážným štěstí přeje.
Tedy přesněji šedesát pět aktivních účastníků ve věku od sedmi do pětadvaceti let – žáků a studentů lačných výuky – , třicet pasivních účastníků – pedagogů dychtících získat nové profesní poznatky – a rodičů doprovázejících své ratolesti. Samozřejmě také pět lektorů, kteří se devět hodin denně s plným nasazením věnovali svým žákům a kromě dalších obětavců s pracovní dobou od rána do noci i dvě velká osmiměsíční těhotenská bříška v organizaci.
Kromě výuky, která je hlavní náplní kurzů (účastníci mají možnost pracovat s lektorem, kterého si zvolili a získat tak nové impulzy a motivaci pro své další umělecké i lidské vzdělávání), byly tradičním lákadlem také koncerty přístupné mikulovské veřejnosti. Letos se představil svým klavírním recitálem nadějný mladý pianista Jan Vojtek (bývalý účastník kurzů v Mikulově) a předvedl strhující představení neuvěřitelné energie i umělecké erudice. Další klavírní recitál již zkušeného předního pianisty u nás i v zahraničí Ivo Kahánka byl výmluvným příkladem završení procesu uměleckého zrání, které provází kurzy od samého počátku. Z dalších „produktů“ kurzů nelze nezmínit přednášku Petera Toperczera na téma „Klavírní technika – ukázka práce na etudách“, večer improvizace, kterým publiku se svými svěřenci udělala radost Jana Labašová, pěvecký sbor s dirigentem Vladimírem Halíčkem či vystoupení malých břišních tanečnic pod vedením Kateřiny Ondruškové. K zamýšleným vrcholům kurzů patřily rovněž dva koncerty samotných účastníků kurzů, které ani letos nezklamaly svou vysokou úrovní a staly se opět přehlídkou neuvěřitelného množství týdenní práce a rodících se uměleckých osobností v profesionální i amatérské sféře.
Za týden nabitý novými zkušenostmi a nedočkavostí zúročit je v dalším roce patří poděkování především městu Mikulov, které svou záštitou a finanční pomocí po celou dobu umožňuje náročný projekt realizovat. Poděkování patří rovněž Regionálnímu muzeu Mikulov a ochotě poskytnout velkolepost zámeckého sálu pro umocnění zážitků z koncertů. Spolupráce mezi pořadatelem kurzů a ZUŠ Mikulov je tradičně nepostradatelnou součástí organizace kurzů, nikoliv však samozřejmou. Zvláštní poděkování patří tedy i vedení školy, že takřka „v předvečer“ nového školního roku vpustí do útrob školy takové množství klavírních nadšenců, kteří převrátí náročné dny přípravy vzhůru nohama, letos navíc s pikantním kořením výměny oken v budově, která následovala ihned po skončení kurzů.
Klavírní kurzy svým dovršeným 18. ročníkem dosáhly plnoletosti a složily zkoušku dospělosti. Nutno ještě dodat, že ač na počátku letošních kurzů byla těhotenská bříška v organizaci dvě, na konci zbylo jen jedno. Někdy uprostřed kurzů se malý Dominik Halíček rozhodl, že už toho má dost a vypochodoval na svět. Pravda, poněkud s předstihem, ale odmítl diskutovat… Trochu tak svým rodičům Lucii a Vladimírovi (kteří jsou současně hlavními organizátory kurzů) nadělal starosti, ale současně se stal radostí všech frekventantů kurzů a bezprecedentně obhájil titul „nejmladšího účastníka“ s právem pořádat každoročně obrovskou narozeninovou párty právě v Mikulově. Dokonce mu účastníci věnovali i píseň:
Mikulovské kurzy končí, naše parta už se loučí.
Odvážnému štěstí přeje a malý Halíček už se směje!
Monika Czajkowská
