Václav Hudeček zahraje na zámku v Mikulově
Houslový virtuóz Václav Hudeček patří k nejvytíženějším hudebníkům současnosti, a tak jej získat pro rozhovor není vůbec snadné. Nám se to podařilo – paradoxně – díky koronavirové krizi. S žijící hudební legendou jsme si povídali o Lednicko-valtickém hudebním festivalu, jehož bude letos opět hostem, o skladbách, které 10. října na zámku v Mikulově uvede, i o jeho lásce k dopravním letadlům.
Měl jste možnost Lednicko-valtický hudební festival sledovat od počátku. Jaký k němu máte vztah a kam se podle vás za pět let své existence posunul?
Mám z něj ohromnou radost a gratuluji Jiřímu Partykovi (dramaturg a ředitel LVHF, pozn. autora), protože on je otcem tohoto krásného projektu. Váš kraj je nádherný, plný vína a krásných moravských písní. Festival tohoto typu v něm chyběl a já mám velkou radost, že se rozrůstá do různorodosti a že jsem měl možnost stát u jeho zrodu a hrát na jeho úplně prvních koncertech. Je to nádherný projekt, na který se opět velice těším.
Na festivalu uvedete skladby Sarasateho a Ravela, obě dvě inspirovala romská hudba. V čem se od sebe liší?
Jak Cikánské melodie Pabla de Sarasateho, tak Ravelova Cikánka patří do kategorie tzv. virtuózních skladeb, což znamená, že jsou poměrně technicky náročné. Sarasate ztělesňuje romantismus, kdežto Ravel a jeho orchestrace míří k impresionismu – modernější hudbě, ale přitom velmi srozumitelné. Jsou to takové dva světy v jednom. Ukázka, jak každý z nich vnímal romský folklór.
Překvapil jste mne názvem Cikánka, od nepaměti se setkávám s názvem v mužském rodě?
Ano, ale ve francouzštině se skladba jmenuje La Tzigane, jen u nás v Česku se jí omylem říká Cikán. „La“ znamená, že je to dáma. Vždycky s úsměvem říkám, že jsem ji celý život hrál jako chlapa, a na sklonku svého hudebního života jsem zjistil, že je to žena.
V této skladbě použijete netradičně cimbál místo harfy. Na jaký zvukový svět se můžeme těšit?
Jsem rovněž plný očekávání, protože jsem ji nikdy s cimbálem nehrál. Zvuk cimbálu je úplně jiný než zvuk harfy. Navíc neoddělitelně patří k romské lidové muzice. Takže nejen že to bude velmi zajímavé, ale skladbu to ještě více přiblíží původnímu folklórnímu zdroji, který Ravela k napsání Cikánky inspiroval. Myslím si, že by byl rád, kdyby mu to nějaký pořádný moravský cimbalista v jeho době zahrál!
Celý život žijete ve světě klasické hudby. Řekněte, proč by si ji lidé měli vpustit do svých životů?
Zeptal bych se spíše obráceně, proč by ji tam vpustit neměli? Mám takové trefné přirovnání k jídlu. Někteří lidé se spokojí s tím, že chodí na hamburgery, pijí sladkou kolu a jsou takhle se svým životem spokojeni. A pak jsou lidé, kteří rádi ochutnávají rozličné pokrmy z různých koutů světa. První skupina symbolizuje poslech několika málo popových hitů a čtení titulků na internetu. Druhou skupinu si představuji tak, že poslouchá worldmusic, folklór, vážnou hudbu nebo třeba jazz a ráda sáhne po knihách Stefana Zweiga, Karla Čapka, Milana Kundery nebo Liona Feuchtwangera. Každý se může svobodně rozhodnout, jestli se v životě spokojí s připáleným karbanátkem, nebo jestli touží ochutnat i něco lahodnějšího. Ta druhá skupina je podle mého v životě mnohem šťastnější a spokojenější.
Dočetla jsem se, že jste se chtěl stát pilotem. Do jakých destinací byste rád létal?
Já bych vůbec nemusel létat dálkové spoje! Stačilo by mi létat z Prahy do Brna. Nejvíce mě totiž fascinuje start a přistání. Když letíte do Japonska čtrnáct hodin, tak to jede na autopilota, a to je nuda. Klidně bych opravdu létal třeba do Pardubic. Odstartoval bych a hned šel pomalu na přistání.
Jako dárek jste dostal možnost zalétat si na trenažéru Airbus A320. Tak mě napadlo, jestli se nějaká skladba, kterou hrajete, dá přirovnat k tomu zážitku?
Asi nedá. Byl to profesionální trenažér, na kterém trénují skuteční piloti dopravních letadel. Kamarád létá s airbusem, tak mi to zařídil. Ta iluze, že opravdu pilotujete letadlo, včetně akcelerace stroje a brždění, je naprosto geniální. Skutečně máte pocit, že sedíte v kokpitu. Nedá se to prostě k ničemu přirovnat, je to zázrak!
Iva Nevoralová
V rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu se Václav Hudeček představí v sobotu 10. října na zámku v Mikulově, kde vystoupí společně s Ensemble FLAIR a Janáčkovým komorním orchestrem. Koncert s bonusem světové premiéry nabídne dokonalé spojení klasické a lidové hudby regionů Moravy, Maďarska, Španělska a Francie, jež staví na přirozené zpěvnosti a propracované instrumentální složce. Více informací a prodej vstupenek na www.lvhf.cz.