Rozhovor se starostou na téma "dílna"
Rozhovor se starostou města na téma Mikulovské výtvarné sympozium “dílna“
Vážení čtenáři, dovolili jsme si pro vás připravit rozhovor s Rostislavem Koštialem, starostou města Mikulov, na téma Mikulovské výtvarné sympozium “dílna“. Letos se plánuje již 28. ročník. I přes velmi složitou situaci se v loňském roce podařilo ročník uspořádat, a nepřetrhat tak kontinuitu tohoto výtvarného sympozia, které je ojedinělé nejen v České republice. Účetní hodnota vzniklých děl je téměř 50 milionů korun, umělecká hodnota je prakticky nevyčíslitelná. I letošní rok se bude s nejvyšší pravděpodobností potýkat s řadou omezení, ale ani to nezpůsobí, aby se tato událost po téměř 30 letech přerušila. V tomto rozhovoru se vám, místním občanům, pokusí starosta města odpovědět na nejčastější otázky, které se k této akci vztahují.
Dobrý den, pane starosto, na úvod se prosím pokuste čtenářům a obyvatelům našeho města přiblížit, co to vlastně je za událost, to Mikulovské výtvarné sympozium “dílna“.
Jedná se o jednu z největších kulturních akcí v našem městě, která se zaměřuje na výtvarné umění. Nyní plánujeme 28. ročník, zde bych rád poukázal na nepřerušenou kontinuitu tohoto sympozia, která je zde téměř již 3 dekády. Neznám žádné podobné sympozium, které by mělo u nás v republice, ale i v Evropě, podobný rozsah. Sympozium již 27 let mapuje vývoj výtvarného umění a možná se jedná i o světový unikát a já jsem rád, že jsme to právě my, kdo se může tímto pochlubit. Pokud se podíváme například do Národní galerie v Praze, tak ani zde nenajdeme nepřerušovaný vývoj výtvarného umění po revoluci v naší zemi zachycen tak, jak u nás v Mikulově. Já sám osobně mám umění velmi rád, především to fyzické, tedy hmatatelné, jako jsou například obrazy, sochy a další umělecká díla.
Nyní přejdeme k nejčastějším otázkám, které se vyskytují na sociálních sítích. Dle řady místních občanů se jedná o akci, na kterou přijedou umělci se zadarmo ubytovat, najíst, opít a následně vytvoří něco, čemu se říká umělecké dílo. Podle občanů se však tohle za umění považovat nedá. Co na to říkáte?
Umělci, kteří za námi každý rok přijíždějí, tak zde v Mikulově po dobu téměř 4 týdnů vytvářejí umělecká díla, která v souhrnu za 27 let vytvořila soubor děl v účetní hodnotě cca 50 milionů korun. Umělci, kteří sem přijedou, získají ubytování, materiál a drobný honorář. Výměnou za to nám nechají vyhotovená díla, která postupem času nabývají na hodnotě. Pokud někdo zastává názor, že se sem přijedou jen opít, vyspat a následně něco vytvořit, tak to není pravda, umělci zde vytvářejí díla, která opravdu nabývají celosvětových rozměrů, a jak jsem již zmínil, účetní hodnota těchto děl jde do výše desítek milionů korun. Během 4 týdnů, co zde tvoří, tak se navíc aktivně podílejí při tvorbě doprovodných programů, např. i pro rodiny s dětmi, jako je odpolední malování na mikulovském zámku a tak dále, to vše nám tito umělci přinášejí. Za Mikulovským výtvarným sympoziem stojí i řada dobrovolníků, kteří práci vykonávají zcela zdarma bez nároku na honorář. To, zda se něčemu dá či nedá říkat umělecké dílo, mi nepřísluší soudit, jelikož zastávám názor, že umění je subjektivní pocit. Každý z nás vidí umění v něčem jiném. Je důležité si uvědomit, že město Mikulov není jen víno, nejsou to jen historické památky, je to především kultura a kulturní život, který dotváří atmosféru Mikulova a Mikulovské výtvarné sympozium “dílna“ k tomuto kulturnímu životu neodmyslitelně patří.
Pokusíme se nakousnout i problematiku financí, spoustě občanů přijdou náklady na akci příliš vysoké, pro srovnání letošní ročník vyjde na Kč 1 330 000,– dle rozpočtu města a samotná sbírka děl na Kč 335 000,–. Můžete občanům blíže přiblížit, z čeho všeho se tato částka skládá?
Jako důležité považuji zde říct, že náklady na akci jsou sice odhadem 1,3 milionu korun pro letošní rok, nicméně významnou část financí získáme na základě dotace z Ministerstva kultury, konkrétně pro letošní rok ve výši 350 tisíc korun. Částka jako taková se skládá z ubytování umělců, kteří jsou ubytováni na městském penzionu, který nám spravuje městská společnost Mikulovská rozvojová, tudíž peníze jako takové zůstávají v rukou města, nehradíme ubytování na soukromých hotelech. Další položkou je materiál, jako jsou plátna, štětce, barvy a další režijní náklady s tím spjaté. Nutno také říct, že kromě Ministerstva kultury se každý rok na financování “dílny“ rovněž podílí i Jihomoravský kraj formou individuální dotace ve výši 300 tis. Kč. Položka cca 335 tis. na sbírku jsou předpokládané finance, které budou vynaloženy jednak na opravy a instalace exteriérových soch, o které se jako majitel musíme starat, a jednak na realizaci výstavy uměleckých děl, která by měla být v případě příznivé epidemiologické situace zpřístupněna v prostorách mikulovského zámku.
Pokud se budeme držet financování, řada občanů nerozumí tomu, proč se některá díla v tomto roce nepokusí město Mikulov prodat, a vykompenzovat tak náklady na celou událost. Ostatně jeden z podobných názorů se vyskytl i na únorovém zasedání zastupitelů a stal se předmětem diskuze, aby se od každého z autorů v letošním ročníku prodalo 1 umělecké dílo. Proč se letos nějaká díla neprodají, aby se rozpočtu ulevilo?
To se jednoduše říká, ale mnohem hůř realizuje. Je třeba vnímat situaci tak, že každý ročník Mikulovského výtvarného sympozia se plánuje předem, minimálně však 2 roky. Tudíž není možné na únorovém zasedání zastupitelů najednou změnit celou koncepci domluvy s umělci, kteří jsou již domluveni na určitých podmínkách spolupráce. Jednou z těchto podmínek je právě i to, že se vzniklá díla nebudou prodávat a zůstanou městu Mikulov v rámci sbírky děl. Porušili bychom tím navíc i kontinuitu, která se zde po téměř 3 desítky let buduje. Když se na to podíváme tak, že za 27 let máme díla v účetní hodnotě 50 milionů korun, tak pouhými kupeckými počty dojdeme k tomu, že získaná umělecká hodnota všech děl za jeden ročník převyšuje finanční náklady za jeden rok realizace této akce. Navíc by se mohlo stát, že například díla z letošního ročníku budou mimořádně úspěšná a o to více by nás prodej těchto děl mohl za několik let velmi mrzet, ne nadarmo se totiž říká, že umělecká díla nabývají na hodnotě až s odstupem času. Prodat tedy letos díla vzniklá na letošním ročníku by zřejmě ekonomicky nevyvážilo náklady a museli bychom prodat díla z loňských let, která jsou však neprodejná, jelikož jsou takto ujednány smlouvy s umělci.
Poslední otázka k financování, místní občané volají například po opravě místních komunikací, kanalizací, veřejného osvětlení, rekonstrukce městských bytů, podpoře sportovních klubů a tak dále. Financování “dílny“ v době krize považují za plýtvání veřejnými penězi. Jaká je vaše reakce?
Na rozpočet je třeba se dívat jako na celek, v letošním roce jsou výdaje města ve výši 326 milionů korun, z toho je patrné, že výdaje na tuto jednu z největších kulturních akcí v našem městě jsou pouhých cca 0,5 %. Tato akce je vlajkovou lodí kultury našeho města. Ano, máme zde folklór, tradiční akce jako jsou krojované hody, obrovskou akci Pálavské vinobraní, ale ke kultuře patří i umění, jako je právě Mikulovské výtvarné sympozium. Pokud se podíváme na rozpočet, kolik procent z celkového rozpočtu uvolňují města v našem okolí, zjistíme, že Mikulov na kulturu dlouhodobě dává v procentním vyjádření podprůměrně peněz. Právě na opravy místních komunikací, kanalizací, opravy veřejného osvětlení a obecně na místní infrastrukturu jsme v uplynulých letech vynaložili pro občany města doslova stamiliony korun, to je fakt, který si lze jednoduše ověřit v rozpočtech města například za minulé volební období v letech 2014–2018. Jen v letošním roce plánujeme investice ve výši 120 milionů korun, budeme rekonstruovat městské byty, opravovat kanalizace, to vše se realizuje. Rád bych opravdu zde vyzdvihl, že místní občané jsou pro mě na prvním místě a investice do služeb občanům je mnohonásobně vyšší než výdaje na tuto kulturní akci výtvarného umění, která má pro naše město velký význam.
Na sociálních sítích z diskuzí vyplývá, že část místních občanů nemá pochopení pro vzniklá díla, nelíbí se jim například loňské výtvory, které byly mimo jiné sexuálně zaměřené, a považují to za degradování kultury a výtvarného umění. Jak se k tomuto stavíte?
Musím zde narovinu říci, že se necítím být povolán, abych hodnotil jednotlivá díla, i když mám jednotlivé výhrady například k instalacím děl. Jak jsem již zmínil v úvodu, vnímání uměleckých děl je subjektivní pocit. Dále bych rád zmínil, že právě tady taková díla jsou důsledkem vývoje umění, které právě naše sbírka děl v Mikulově již 27 let mapuje. Abych ale zareagoval na to, že někteří občané nerozumí dílům a nevidí v tom žádnou přidanou hodnotu, tak bych rád sdělil, že každoročně banka J&T zpracovává ve spolupráci s portálem ART+ umělecký žebříček, který je nezaujatým popisem vývoje na současné výtvarné scéně. Jedná se o aktuální pořadí českých výtvarníků narozených po roce 1950 a sestavuje se na základě jejich aktivní úč asti ve výtvarném provozu. Index vychází z př edpokladu, že vlastní hodnotu umě ní nelze objektivně změ ř it, lze však posuzovat úspě šnost umě lecké kariéry. Index zohledň uje úč ast na výstavách a bienále, výtvarná oceně ní, zastoupení galeriemi a další poč iny (např íklad knižní monografie č i realizace ve veř ejném prostoru). Do výsledného bodového součtu jsou započítávány pouze akce uskutečněné v posledních deseti letech. Přesto, že je výběr umělců do žebříčku takto limitován, i zde se objevují umělci, kteří byli přímými účastníky Mikulovského výtvarného sympozia “dílna“ – například na úplně prvním místě se umístila Eva Koťátková, která patří mezi nejvystavovanější umělce nejen v České republice, ale i v zahraničí. A právě Eva Koťátková zanechala 3 díla našemu městu, která zde vytvořila během Mikulovského výtvarného sympozia a jejich účetní hodnota je dnes celkem 300 tisíc korun s tím, že umělecká hodnota neustále nabývá na hodnotě tím, jak roky plynou. Takže ano, umění je subjektivní, každý z nás jej opravdu vnímá jinak, ale do Mikulova každoročně zavítají umělci, kteří již jsou (nebo se naopak postupem času stávají) celosvětově úspěšní, a to má pro Mikulov další přidanou hodnotu. A snad jen na závěr – sexuální motivy se v umění objevují od nepaměti, o významu těchto děl se může každý zájemce dočíst v odborné literatuře.
Velké emoce v poslední době budí plánovaná přestavba bývalé hasičské zbrojnice na ulici Svobody na galerii umění s depozitářem a knihovnou. Původně se plánovala dvě podzemní podlaží, nyní se připravuje zadání pro projektanta na 1 podzemní podlaží, což by mělo i snížit finanční nákladnost projektu. Mezi lidmi se hovoří o částce 100–200 milionů korun za budovu, ve které budou vzniklá díla uskladněna. Někteří volají po tom, že se jedná o megalomanský projekt, který je vhodný spíše pro Prahu než pro malé město na jihu Moravy. Nejsou přeci jen tyto peníze opravdu již vysoké?
Můžete celý tento projekt trochu přiblížit? Naším záměrem je vybudovat důstojné zázemí pro městskou knihovnu, kde by se umístila také galerie. Mojí vizí je, že se bude jednat o komunitní centrum, kde se budou scházet lidé s mnohými zájmy. Naše městská knihovna dnes sídlí na Brněnské ulici v nedůstojných podmínkách. Konají se zde stále větší a větší aktivity, na které již nejsou dostatečné prostory. Proto hasičskou zbrojnici vidím skutečně jako komunitní kulturní centrum. Navíc nejedna metodická příručka Ministerstva kultury mluví o propojování výtvarného umění, dílniček pro děti a výchovou dětí s knihovnictvím. Naše město opravdu nemá prostory, kde tyto větší projekty realizovat, a tohle je skvělá cesta, jak to zařídit, to je hlavní myšlenka tohoto projektu. Díky realizaci tohoto projektu by se nám umožnilo spojit knihovnu s výtvarným uměním a umožnit širší kulturní život v našem městě. Abych odpověděl také na finanční náročnost tohoto projektu – celkový vývoj cen ve stavebnictví nám v současné době nehraje do karet, ceny jdou pravidelně nahoru, například ceníky stavebních prací mezi posledními 2 lety vzrostly téměř o 100 %. Město musí pracovat v pravidlech veřejné soutěže, tudíž tyto ceny predikujeme podle hrubých ceníkových propočtů. Já osobně jsem nechal studii tohoto projektu posoudit u 2 stavebních firem, obě firmy nám sdělily, že předpokládané náklady celého projektu se pohybují kolem 100 milionů korun. O částce 200 milionů korun se neuvažuje. Dle mého se o žádný megalomanský projekt nejedná, připomíná mi to úvahy, které se zde vedly již před několika lety, když tehdejší investor, pan Závodný, chtěl vybudovat galerii ve městě Mikulov. Byla zde spousta podobných názorů, že něco takového město nepotřebuje, ale podívejme se dnes, jak galerie v našem městě prosperuje a spojuje lidi. A já se ptám – Proč by galerie měla být jen v Praze? Proč by si ji nezasloužili občané města Mikulov? Investice 100 milionů korun není pro pražské projekty, tam by se náklady na vybudování galerie vyšplhaly na mnohonásobně vyšší čísla. Město Mikulov bude usilovně hledat finanční zdroje, aby si tuto investici mohlo dovolit. Nejedná se jen o galerii, kam se debata často směřuje, jde také o nové prostory pro naši knihovnu, to je priorita. Bez knihovny si tento projekt nedovedu představit. Přeji si, aby město Mikulov mělo důstojnou a reprezentativní městskou knihovnu, za kterou se nebude muset stydět, a současně se propojí s výtvarným uměním, vznikne tak prostor pro setkávání při různých kulturních akcích.
Je něco, co byste touto cestou rád vzkázal občanům města k tomuto tématu?
Snad jediné – pro občany, kteří chtějí tuto problematiku osobně konzultovat, tak jsem k dispozici osobně v kanceláři starosty, mé dveře jsou vám otevřeny. Nevěřte dezinformacím, které se uvádějí v různých skupinách na sociálních sítích, a přijďte se na vlastní oči přesvědčit, jak Mikulovské výtvarné sympozium “ dílna“ v Mikulově probíhá, máme zde vždy slavnostní zahájení, zakončení, doprovodný program pro děti a širokou veřejnost. Kompletní informace naleznete také na webu artmikulov.cz, který všechny ročníky dokonale shrnuje. Načerpejte informace z místa dění, ne prostřednictvím sociálních sítích, kam může kdokoliv cokoliv napsat. Negativní sdělení se vždy snáze šíří než pozitivní zpětná vazba. To je bohužel úděl dnešní doby. Těším se na setkání s vámi a děkuji, že společně s námi tvoříte kulturu našeho města, bez vás by Mikulov nebyl tam, kde je dnes. Pane starosto, děkuji vám za vaše odpovědi a čtenářům za přečtení.
Připravil Dominik Ryšánek