Rok s vlkem v Archeoparku Pavlov
Další sezóna je téměř za námi a je tedy čas se za ní společně ohlédnout. Tento rok byl pro náš archeopark významný nejen protože oslavil půlkulaté páté výročí od svého otevření v roce 2016, ale celý rok se navíc nesl v duchu významného archeologického nálezu. Ten byl učiněn již během záchranného archeologického výzkumu před samotnou výstavbou archeoparku v roce 2014, ale až nyní se dočkal svého důkladného zpracování. Jedná se o skelet pravěkého vlka z období lovců mamutů, který byl nalezen v místech dnešní pavlovské expozice.Další sezóna je téměř za námi a je tedy čas se za ní společně ohlédnout. Tento rok byl pro náš archeopark významný nejen protože oslavil půlkulaté páté výročí od svého otevření v roce 2016, ale celý rok se navíc nesl v duchu významného archeologického nálezu. Ten byl učiněn již během záchranného archeologického výzkumu před samotnou výstavbou archeoparku v roce 2014, ale až nyní se dočkal svého důkladného zpracování. Jedná se o skelet pravěkého vlka z období lovců mamutů, který byl nalezen v místech dnešní pavlovské expozice.
Celá budova Archeoparku Pavlov se nachází v místech 30 000 let staré osady lovců mamutů (kultura gravettienu) archeology označované jako lokalita Pavlov I. Výzkumy zde probíhaly již od první poloviny 20. století a v jejich čele se vystřídalo mnoho význačných archeologů a badatelů. Každý další nález, který zde byl učiněn, dokazoval a stále dokazuje, jak významné jsou lokality gravettienské kultury pod Pálavou, a to v celosvětovém měřítku.
Ostatky „Vlka z Pavlova“ byly objeveny během záchranného archeologického výzkumu, který probíhal od roku 2014 do roku 2015 pod vedením Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně (ARUB). Skelet byl nalezen v bezprostřední blízkosti osady lovců poblíž ohniště. Kostra se nacházela v téměř anatomické poloze a byla provázena dalšími artefakty, které byly typické i pro pohřební ritus lidí. Výzkumem tohoto jedince se věnuje antropoložka ze Střediska pro paleolit a paleoantropologii ARUB v Dolních Věstonicích doc. Sandra Sázelová, která se dlouhodobě zabývá vztahem člověka a zvířat v minulých i současných společnostech, a je zároveň autorkou letošní výstavy Vlk z Pavlova, která byla k vidění od 24. července v archeoparku. Nález vlka byl prezentován vůbec poprvé od svého objevení a do místa svého nálezu se vrátil po téměř sedmi letech.
Touto výstavou se otevřelo téma vztahu člověka a vlka před 30 000 lety. Tyto vztahy byly prezentovány nejen skrze pavlovský objev, ale i skrze další příklady z jiných lokalit lovců mamutů a různé etnoarcheologické paralely. Při tvorbě výstavy byla navázána spolupráce se zoologickými zahradami v Olomouci, Praze a Jihlavě, které se chovem vlků zabývají. Kromě odborných konzultací ohledně fyzicky znaků vlků a jejich chování umožnili pro účely výstavy jejich smečky nafotit fotografy Martinem Frouzem a Milanem Kořínkem. O grafické zpracování výstavy se postaralo Grafické studio Pixl-e. Ústředním prvkem výstavy byl model lebky vlka z Pavlova, který vyrobila firma MCAE Systems, která se zabývá profesionálním 3D tiskem. Tento model byl poté v říjnu doplněn i originál lebky, a to pouze na 5 dní. Právě lebka tohoto jedince byla pro samotný výzkum nejzásadnější. Lebka společně se zbytkem skeletu byla již v roce 2014 vyzdvižen ze země. Její stav byl však natolik špatný, že se rozpadla na 400 fragmentů. Aby mohla být podrobena dalšímu zkoumání, museli ji badatelé dávat dohromady více jak 6 měsíců. Poté byla již slepená lebka podrobena micro CT skenování ve spolupráci s Institutem Maxe Plancka v Lipsku. To odhalilo zásadní fakta o zdravotním stavu jedince, a tak nastínilo jeho osud.
Na lebce vlka byla objevena řada patologických změn, které zřejmě způsobily i jeho smrt. Bylo odhaleno vyhojené zranění tupým předmětem, které mohl způsobit člověk nebo nějaký kopytník. Další patologická změna byla identifikována v oblasti středního a vnitřního ucha, které ukázaly, že zvíře trpělo oboustranným zánětem. Ten vyvolával u jedince velkou bolest a pravděpodobně i změny chování. Právě toto postižení mohlo způsobit ztrátu schopnosti lovu a nakonec nutně muselo vést k úhynu. Umístění jedince v centrální části sídliště u ohniště s doprovodnými artefakty a jeho zdravotní stav nám naznačuje jeho specifický vztah s lovci v pavlovské osadě a může nám předznamenávat počátky vztahu lidí a vlků, které o 15 000 let později vyústili v domestikaci.
I letošní sezóna se nesla ve znamení protipandemických opatření, a tak stejně jako loni jsme archeopark návštěvníkům otevřeli až v polovině května. I přesto se podařilo realizovat mnoho akcí, které byly tematicky spojeny s „Rokem vlka“ a také mezioborovou spoluprací v archeologii. V tomto duchu se nesla první akce. „Muzejní noc – Archeologie aneb nejsme na to sami“ se konala netradičně až v červnovém termínu. Samotné akci předcházela online kampaň, která se věnovala mezioborové spolupráci v archeologii. Každý týden jste tak mohli s námi prozkoumat obory, které neodmyslitelně patří k moderní archeologii jako je například archeolozoologie, archeobotanika, antropologie či IT technologie. V den konání akce pak bylo možné nahlédnout do expozice ve večerních hodinách, zahrát si hry, posedět s pračlověkem u jednoho ohně a zatancovat si a zazpívat se skupinou For People.
Na přelomu července a srpna jsme si pro návštěvníky připravili již 4. ročník nočních prohlídek Archeopark po setmění. Poslední dva srpnové víkendy jsme se vydali do pravěku v rámci Workshopů pravěkých technologií. První z nich Lovecká osada představil proces od výroby loveckých zbraní až po samotné lovecké techniky. Druhý workshop „Pravěké nitky, šnůry a provázky“ zavedl návštěvníky do pravěkého zpracování kopřivového vlákna a lipového lýka. Na konci září pak byly workshopy uzavřeny tématem výpalu pravěkých hliněných sošek na akci nazvané „Zrození venuše.“ Po celé léto také probíhaly ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR v Brně komentované prohlídky v expozici archeoparku a po Archeostezce Dolní Věstonice – Pavlov v rámci akce Archeoléto 2021.
Do konce sezóny pak ještě proběhly tři akce, které umožnily bezplatně navštívit naši expozici a užít si i bohatý doprovodný program. První z nich byla konána v polovině září ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Eurocentrem Brno – „Den otevřených dveří v Archeoparku Pavlov.“ Cílem této akce bylo představit úspěšné projekty nejen v kulturní sféře financované z fondů Evropské unie. Druhou akcí byl již tradiční Den architektury: Muzeum ukryté pod zemí konaný v rámci celorepublikové akce. Na začátku října jsou tak po celé České republice a Slovensku zpřístupňovány významné architektonické počiny a archeopark se k nim společně s autorem návrhu budovy muzea architektem Radko Květem opět připojil. Poslední akcí sezóny byl Mezinárodní den archeologie, který se tematicky zaměřil především na hlavní výstavu sezóny. V tento den byl instalován originál lebky vlka z Pavlova a výstava byla slavnostně zahájena společně s ředitelem Regionálního muzea v Mikulově Petrem Kubínem. Po celý den probíhaly komentované prohlídky a přednáška zooložky Libuše Veselé na téma chovu vlků v zoologických zahradách.
V letošním roce se mohli návštěvníci těšit nejen z mnoha vydařených akcí, ale i z Interaktivního rozšíření expozice – PRAVĚK NA DOTEK, které vzniklo v době během zavření archeoparku a všem návštěvníkům tak o něco více přiblíží téma lovců mamutů.
Anna Soldánová
