Zdraví z jarní přírody
S nastupujícím jarem jistě spousta z nás cítí, že je třeba po zimě své tělo probudit, očistit a ozdravit. A příroda nám k tomu nabízí nespočet příležitostí. Začněme třeba procházkami na svěžím jarním vzduchu. Při těchto procházkách pak můžeme nasbírat i přírodní prostředky posilující zdraví – plané rostliny. Mnohé z nich známe jako typické léčivé byliny, ale mnohé můžeme znát i jako plevele z našich zahrádek. Zejména na jaře jsou tyto rostliny plné vitální energie a zdraví prospěšných látek, a jejich konzumací můžeme své tělo ozdravit a posílit se zcela minimálními náklady. Naši předkové tyto rostliny znali a běžně používali, my jsme se bohužel od přírody již dosti vzdálili a mnozí mají obavy konzumovat cokoliv jiného, než co koupíme v supermarketu, případně v lékárně. A to je velká škoda. Zkusme to tedy napravit a něco z přírodní zahrádky ochutnat. Nemusí toho být hned plné nůše, stačí sem tam něco venku uzobnout či přihodit pár lístků do salátu, na chleba s máslem nebo místo petrželky do polévky.
Skoro každý z nás bezpečně pozná kopřivu, mnozí ji také přidávají do velikonoční nádivky. Z čerstvých výhonků kopřiv si můžeme připravit čaj, výluh anebo je rozmixovat jako součást dnes tolik populárních smoothies. Další výbornou rostlinkou, také každému známou spíše jako plevel, je smetanka lékařská. Můžeme konzumovat její mladé lístky, odvážnější povahy zkusí i kořeny a výborné jsou také květní stopky. Hořčiny obsažené v ní působí mimo jiné blahodárně na naše játra. Více či méně hořká chuť je typická pro většinu jarních bylin. Nenechte se jí odradit a dejte si alespoň kousíček s pocitem, že děláte dobře svým játrům. Další bylinou – a také častým plevelem našich zahrádek – je ptačinec žabinec, který vyniká svojí lahodnou chutí bez stop hořkosti. Jeho chuť připomíná čerstvý hrášek, pojídat můžeme celou nať a nejlepší jsou rostliny ještě před kvetením. Také v období před rozkvětem bychom měli sbírat lístky orseje jarního. Dalším mnohdy úporným plevelem, který můžeme sníst, je bršlice kozí noha. Je poměrně aromatická a nejlepší z ní jsou mladé křehké řapíky. Z ostatních bylin, které běžně najdeme v našem okolí, můžeme vyzkoušet popenec lékařský, jitrocele, řebříček, listy i květy fialky, česnáček lékařský, hluchavku bílou i nachovou, šťovík, merlík a lebedu, jetel luční i plazivý, květy sedmikrásek, kerblík, kontryhel, krvavec, kokošku pastuší tobolku a penízek rolní, mladé výhonky chmele atd. Závěrem ještě připomeňme jednu bylinu, kterou v okolí Mikulova sice nenajdete, ale můžete si za ní udělat výlet do lužních lesů v okolí řeky Dyje. Je to medvědí česnek, o jehož blahodárných účincích jistě není třeba psát.
A nakonec ještě několik doporučení, než na sběr a ochutnávku vyrazíte: nejdůležitější je sbíranou rostlinu dobře znát, je třeba mít na vědomí, že i v naší přírodě rostou rostliny smrtelně jedovaté. Asi každému je jasné, že by měl rostlinky sbírat v čistém prostředí a dobré je také sbírat rostliny co nejmladší, případně mladé výhonky či jejich vrchní a střední části. A přestože některé rostliny jsou zcela běžnými plevely, vždy bychom měli dbát na to, abychom nevysbírali zcela všechno.
Ing. Lenka Rabušicová, Správa CHKO Pálava
