Hmyzí zvěstovatelé jara
Mezi první zástupce hmyzí říše, se kterými se můžeme na jaře setkat, patří brouci majky. Poznáte je snadno. Charakteristický je velký, tučný zadeček, který není krytý „krunýřem“ krovek. Tito brouci se pohybují pomalu a jejich životní styl ani nevyžaduje spěch, většinu času stráví poklidným okusováním listů a květů různých rostlin. Kromě pastvy se věnují především vyhledávání partnerů, s nimiž by mohli zplodit další generaci majek. A tady začíná být jinak nudný příběh o životě majek mnohem zajímavější. Majky patří mezi brouky s nejsložitějším vývojem. Většina brouků se spokojí se zavedeným schématem vajíčko–larva–kukla–dospělec, majky si přidaly několik „mezistupňů“.
Poté, co se majka spáří, naklade do země tisíce vajíček. Z nich se líhnou štíhlé a velmi pohyblivé larvičky – triungulini. Ty rychle vyhledají nejbližší kvetoucí rostlinu a usadí se v hojném počtu přímo do květů. Zde vyčkávají na odvoz. Larvy majek jsou parazity v hnízdech samotářských včel. A do jejich hnízd se dostávají tak, že po příletu opylovače na květ hromadně nastoupí a včela si parazity sama donese až domů. Je to ale loterie. Larvy nastupují na jakýkoliv hmyz, který na květ usedne a zdaleka ne všechna taxi končí tam, kde larvička potřebuje. Na květy usedají i motýli, mouchy a jiný hmyz. Do místa určení se tak dostává jen malá část larev, zbytek hyne. Ty šťastnější v hnízdě samotářské včely prodělávají první kompletní přestavbu těla. Poté, co štíhlá larva zlikviduje včelí plod a obsadí medovou komůrku, změní se v soudečkovitou nepohyblivou larvu a dál už jen hoduje na potravě, kterou pro své potomstvo nashromáždila včela. Když spotřebuje všechen med, mění se larva v další netypické stádium, pakuklu, a tak přezimuje. Z pakukly se na jaře stává na okamžik opět larva, která se záhy proměňuje v pravou kuklu. Následuje už jen poslední, nejbouřlivější, fáze vývoje – tělo larvy se v kukle rozpouští v kašovitou hmotu, která se nově přeskládá do podoby dospělého brouka a majka se vyhrabe z podzemního hnízda včely na povrch.
Pálava se může pochlubit hned šesti druhy majek rodu Meloe. Víc byste jich v ČR na jednom místě nenašli. Majky patří mezi nejohroženější skupinu hmyzu u nás. Z celkového počtu 25 zástupců čeledi Meloidae (kromě majek samých sem patří např. puchýřník lékařský) jich vyhynulo deset, dalších deset je vyhynutím ohroženo. Na vině je především používání insekticidů v zemědělství. Samotářské včely hnízdí zejména na obnažených ploškách půdy a takové plochy se vždy nacházely nejhojněji v okolí polí (neoseté okraje, polní cesty, úhory). Plošná aplikace přípravků hubících hmyz tak ničí hostitele majek. Nová vlna intenzifikace zemědělství v posledních letech neponechává ladem ani metr půdy, která je k dispozici, a množství chemikálií používaných v zemědělství po propadu v devadesátých letech znovu narůstá. Budoucnost majek tak rozhodně není růžová. Nový trend asfaltování polních cest k šetrněji obhospodařovaným vinohradům ubírá i to málo, co včelám (a majkám) ještě zbylo.
Mgr. Pavel Dedek
