Pálava má novou přírodní památku. Bývalé vojenské cvičiště
Mikulov byl po dlouhá desetiletí posádkovým městem a přítomnost armády zde zanechala svoje nesmazatelné stopy. Až do roku 2003 využívali vojáci v Mikulově a nejbližším okolí řadu objektů a pozemků. Největším výcvikovým prostorem bylo takticko-průpravné cvičiště B, mezi místními nazývané „béčko“. A právě toto území bylo 5. 8. 2016 vyhlášeno jako přírodní památka s názvem „Na cvičišti“. Toto nové chráněné území leží asi dva kilometry severovýchodně od Mikulova a je domovem řady vzácných druhů živočichů a pozoruhodně pestrý je zde především výskyt bezobratlých.
Za svou výjimečnou pestrost vděčí zdejší příroda právě tomu, že zde bývalo vojenské cvičiště. Působením armády vzniklo na bývalých polích velmi různorodé prostředí, které poskytovalo vhodné podmínky celé škále organismů – počínaje těmi, které potřebují jen holou či spoře zarostlou půdu, po ty, které preferují travnatou krajinu s roztroušenými křovinami. Taková místa jsou v dnešní intenzivně obhospodařované krajině velkou vzácností.
Cílem ochrany území je, aby se zde nadále udrželo co možná nejrozmanitější prostředí. V severní části plochy proto budou vyřezávány náletové dřeviny, nadále bude probíhat pastva ovcí a koz, které pomáhají udržovat zdejší trávníky. Aby bylo zajištěno vhodné prostředí pro ty druhy, které potřebují obnaženou půdu, byla uzavřena dohoda s motoklubem, jehož členové budou svými vozy nahrazovat těžkou vojenskou techniku, která v uplynulých desetiletích přispěla k různorodosti zdejší přírody.
V přírodní památce (PP) má domov na čtyřicet druhů zvláště chráněných živočichů, mezi nejvýznamnější patří zástupci bezobratlých. Kromě na celé Pálavě běžných otakárků, o. fenyklového i o. ovocného, svižníků či prskavců se můžeme v PP setkat i s druhy, které se zde vyskytují ve velmi početných populacích, bohatších než kdekoliv jinde na Pálavě a v jednom případě i bohatších než kdekoliv jinde u nás. Nejbohatší populaci v rámci ČR zde totiž má silně ohrožený a celoevropsky chráněný noční motýl bourovec trnkový. Jeho housenky si na hlozích a trnkách budují z hedvábí společná hnízda, ve kterých přečkávají chladnější nebo deštivá období. Motýli se líhnou na podzim, nepřijímají potravu a jejich jediným úkolem je najít si co nejdříve partnera a počít novou generaci. Samičky bourovce vyhledávají pro kladení vajíček keříky nízké, osluněné a v závětří. Sukcese směrem k zapojeným křovinám tak tomuto druhu rozhodně neprospívá. Na osluněné okraje křovin a lesa jsou vázáni i další motýli, jako např. ostruháček kapinicový nebo okáč ovsový. Plošky zcela obnažené písčité půdy využívají mnohé druhy blanokřídlého hmyzu. Na jaře jsou okraje cest v PP doslova posety kupkami vyhrabané půdy. To je známka aktivity samotářských vosiček a včel, hnízdících v zemi. Mezi nejnápadnější „stavby“ patří hnízda ploskočelky pospolné. Tato ohrožená včela sice patří mezi samotářské, vyvinul se u ní ale pozoruhodný systém rozmnožování, který ji posouvá mnohem blíž tzv. společenským blanokřídlým (kam patří např. včela medonosná nebo mravenci). Kolonie ploskočelek dosahují v PP Na cvičišti mimořádných početností.
Za vznikem dalšího, zcela specifického prostředí zde stojí stáda pasoucích se ovcí. Tím prostředím jsou hromádky trusu. Ty využívají tzv. koprofágní brouci, kteří těží i z blízkosti obory Bulhary, jedné z nejvýznamnějších lokalit těchto brouků u nás. Pozornost si zasluhuje především hojný výskyt chráněného, kriticky ohroženého chrobáka pečlivého.
Průzkum ornitofauny zjistil na území PP přes čtyřicet druhů ptáků. Převažují druhy vázané na křoviny. Mezi ochranářsky významné patří zejména ťuhýk obecný a strnad luční, preferující nelesní biotopy s roztroušenými keři, a také pěnice vlašská, která dává přednost zapojeným křovinám. Daleko vzácnější je zde bramborníček černohlavý, vázaný svým výskytem na ranější stádia sukcese, podobně jako ubývající skřivan polní. Za potravou sem ze sousední obory zalétá včelojed lesní, který se, navzdory českému jménu, specializuje na larvy a dospělce vos hnízdících v zemi. V dutinách vzrostlých stromů zde hnízdí strakapoud velký nebo krutihlav obecný. Zaznamenán byl i výskyt moudivláčka lužního, který si staví zajímavá hnízda zavěšená ve větvích stromů. Hnízdí zde také vlha pestrá a dudek chocholatý, který má v sousedním Milovickém lese nejbohatší hnízdní populaci v ČR a zde využívá bohaté potravní nabídky.
Z obojživelníků jsou zde přítomny druhy vykazující menší vazbu na vodní prostředí – skokan štíhlý, rosnička zelená, ropucha zelená a r. obecná. Plazy zastupuje kromě běžné ještěrky obecné také vzácnější slepýš křehký a užovka hladká, živící se převážně ještěrkami.
Celková rozloha přírodní památky je 54,5 hektaru, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 245–300 metrů nad mořem. Další zajímavosti o zdejší přírodě i historii území najdete v novém vydání elektronického zpravodaje Správy CHKO Pálava (http://palava.ochranaprirody.cz/res/archive/315/038742.pdf?seek=1470391805).
Správa CHKO Pálava, foto: J. Kmet
