S PODZIMEM PŘICHÁZEJÍ NEZVANÍ HOSTÉ
S blížící se zimou si spousta zvířat a zvířátek hledá místo, kde by nepříznivé období přečkala. Původní druhy naší fauny si za tisíce let vývoje našly způsob, jak se s tímto problémem vypořádat, pro některé zavlečené druhy je ale naše zima novinkou a hledají na poslední chvíli způsob, jak neumrznout. Také některé naše původní druhy mění své návyky a využívají nových příležitostí, které jim vytváří člověk. Tento krátký příspěvek se tedy bude věnovat několika „nezvaným hostům“, kteří se na prahu našich domácností objevují s příchodem chladnějších období.
První skupinou jsou druhy, které k nám doputovaly nedávno a za přispění člověka. K nejčastějším spolubydlícím člověka patří na Pálavě bezesporu slunéčko východní (Harmonia axyridis). Tato asijská beruška byla do Evropy zavlečena poměrně nedávno a v krátké době osídlila obrovská území. Na jižní Moravě se s ní setkáte prakticky kdekoliv, zejména osluněné fasády domů bývají na podzim „v obležení“. Toto slunéčko si kromě obvyklých mšic rádo pochutná i na šťávě zralých hroznů. Vzhledem k obsahu odporných a zapáchajících látek ve svém těle může při vylisování hroznů i se slunéčky dopadnout výsledek velmi nelibě.
S přicházejícím chladem se pak slunéčka stěhují přímo do bytů, kde hledají klidnější a teplá místa (rohy místností, parapety oken atp.). Zimují hromadně, a tak jich můžete nalézt pohromadě i stovky.
Pokud takovou skrumáž slunéček doma najdete, opatrně je smeťte a odneste ven na mráz (při neopatrné manipulaci začnou vypouštět zapáchající látky, které mají tendenci „zasmradit“ byt a vyzdobit stěnu žlutými skvrnami).
Druhým nezvaným návštěvníkem, jehož původ je tentokrát na západě (Sev. Amerika), je velká ploštice, vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis). Od našich původních ploštic se odlišuje nápadným, listovitým rozšířením holení zadních nohou. Také ona vyhledává teplo domova v našich příbytcích. Podobně jako ostatní ploštice (a jako asijská slunéčka) vypouští v ohrožení zapáchající látky. Ve své domovině jsou významným škůdcem jehličnatých stromů.
Druhou skupinu živočichů využívajících naše domovy jako zimní sídla jsou naše původní druhy, které jen využily příležitosti, kterou jim všudypřítomný člověk a jeho domy vybavené radiátory nabídl. Z takových lze jmenovat například kněžici mlhovitou (Rhaphigaster nebulosa). Na rozdíl od výše zmíněných druhů nezimují kněžice hromadně, a tak jsou majiteli domů spíše přehlíženy (nebo tolerovány).
Docela jiným případem jsou pak podzimní výskyty netopýrů v domácnostech. Tito savci se nechystají přečkat zimu v obývacím pokoji, k tomu vyhledávají chladnější prostředí jeskyní, štěrbin ve skalách či dutin stromů, kde upadají do zimního spánku. Jde jen o krátkou zastávku při jejich cestě na zimoviště. Obvykle bohatě postačí otevřít okno a odhrnout záclonu, netopýři Váš příbytek ochotně sami opustí.
Pavel Dedek, Správa CHKO Pálava
1. slunéčka východní jsou velmi variabilní ve zbarvení i počtu teček
2. vrobenka americká vypouští v ohrožení zapáchající látky
3. kněžice mlhovitá zimuje v lidských obydlích
4. netopýři občas vlétnou omylem do otevřeného okna