Za kvetoucím stepním běžcem na Dunajovické kopce
Ikonického stepního běžce – katrán tatarský – bychom na Pálavě hledali marně. Roste však například na přilehlých Dunajovických kopcích nebo na Pouzdřanské stepi. Tato místa představují nejzápadnější výběžek jeho rozsáhlého areálu, který se táhne od jižní Moravy až na jižní Sibiř. Na Dunajovických kopcích roste rozptýleně na většině území v počtu tisíců jedinců. Kvete na přelomu dubna a května bílými květy s medovou vůní. Stepní běžci jsou rostliny, které jsou výborně přizpůsobeny k šíření větrem. Mají totiž velká kulovitá květenství, která se po dozrání plodů odlomí od kořene, a jak je vítr kutálí po stepi, postupně se z nich trousí semena. Na Dunajovických kopcích rostou i další stepní běžci – máčka ladní, řepovník vytrvalý, srpek obecný a šater latnatý. Za zmínku určitě stojí, že o původnosti katránu se v minulosti mezi botaniky vedly spory. Jednalo se o spory úzce související s tzv. stepní otázkou, tedy otázkou původnosti stepních stanovišť na Moravě a vlastně i v celé Panonské nížině. Alternativní hypotézou byla introdukce katránu do střední Evropy během tatarských vojenských vpádů. Vzhledem k tomu, že v centru areálu katránu jsou jeho kořenové krčky běžně konzumovány, zvažovala se možnost, že si jej Tataři dovezli s sebou coby potravinové zásoby. Dnešní interpretace stepní otázky však spíše naznačuje historické kontinuum bezlesí, a tedy přirozenost výskytů stepních rostlin, katrán tatarský nevyjímaje.
Chcete-li vidět tuto zajímavou rostlinu v plném květu, vydejte se s námi na Dunajovické kopce ve čtvrtek 25. dubna. Sejdeme se v 17 hodin pod kaplí cestou mezi Rochusbergem a Velkou Slunečnou (48.8426417N, 16.5654650E).
Helena Prokešová
