HŘÍŠNÍ LIDÉ OKRESU MIKULOVSKÉHO 

Lidská společnost je odpradávna fascinována nejrůznějšími kriminálními činy, jejich průběhem, vyšetřováním a také v neposlední řadě tím, jak byly vyšetřeny a jak byli potrestáni pachatelé.

Tato fascinace se táhne lidskými dějinami jako stříbrná niť vinoucí se různými příběhy, zkazkami i pověstmi. Lidé sedávali u ohňů, ve světnicích či hospodách a vykládali si hrůzostrašné příběhy o krvavých vraždách, loupežích, žhářích či jen o obyčejných zlodějích a zlodějíčcích.

Tuto fascinaci v dnešní moderní době podtrhuje divácká úspěšnost nejrůznějších detektivek, na které se po večerech díváme v televizi a které se víceméně drží reality skutečné policejní práce.

Pokud ani tak nejsme nasyceni, nezřídka kdy saháme po oblíbených knižních zpracováních kriminálních případů, které pak před spaním odkládáme na noční stolky, a riskujeme nejednu noční můru.

Po zralých úvahách jsme se i my rozhodli zařadit do Zpravodaje cyklus takových příběhů. Příběhů, které nejsou smyšlené, které se skutečně staly a které vám rádi naservírujeme v jejich nahé surové formě.

Tyto příběhy budou vycházet z kriminálních kauz, které se skutečně na okrese Mikulov staly (až do roku 1960 byl Mikulov okresním městem). Dozvíte se, jak byly vyšetřeny, kým byly vyšetřeny a v ideálním případě také jak byli potrestáni samotní pachatelé.

První část cyklu bude vycházet z kriminálních kauz, které řešilo mikulovské četnictvo a s tímto sborem se v úvodu seznámíme. Vizuálně si četnictvo dokáže každý představit díky velmi podařenému televiznímu seriálu režiséra Antonína Moskalyka Četnické humoresky. Vždyť kdo by neznal vrchního strážmistra Karla Arazima nebo jeho podřízeného strážmistra Béďu Bedřicha Jarého? Tito pánové představovali nadřízený orgán našim malým stanicím, a sice Četnickou pátrací stanici (v podstatě dnešní Kriminální službu). Naší „Kriminální službou“ byla Četnická pátrací stanice Znojmo. V Mikulově, jakožto okresním městě, fungovalo také Okresní velitelství, které bylo přímo podřízené Zemskému velitelství Brno.

Četníci začali v Mikulově sloužit v roce 1850 a sídlili na Kostelním náměstí č. 10, odkud se posléze v roce 1887 přestěhovali do nových prostor na Náměstí č. 34. Naše stanice byla poměrně velká a sloužilo v ní 6–8 mužů (v závislosti na polit. situaci). Před rokem 1918 bohužel nemáme žádné archivní materiály.

O prvních krůčcích stanice po převratu v roce 1918 si povíme v příštím čísle. Nechte se tedy unášet na křídlech kriminálních příběhů, které se skutečně staly, nechte Zpravodaj vyprávět.

Zbyněk Tureček, ml.

policie historie

Foto: Mikulovské četnictvo: zdroj – Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově