Senioři České republiky, z. s. základní organizace
O tom, co se (ne)uskutečnilo koncem září a počátkem října
Mnohokrát odkládaná vycházka po Brně s názvem Pokus o velkoměstský bulvár se konečně uskutečnila 17. 9. Přijely jsme linkovým autobusem. Pan Mgr. Czajkowski na nás čekal u „červeného“ kostela a hned tu byl první bulvár – Husova ulice. Kolem tří zemských domů jsme došli (měkké i –už s námi byl jeden muž) na Kounicovu ulici a na ní je jeden vznosný dům za druhým, vše většinou zbudováno na přelomu 19. a 20. století architekty zvučných jmen. Dozvěděly jsme se, že v této severní části Brna nebyl v průběhu 19. stol. budován průmysl (nebyly tu řeky na rozdíl od ostatních světových stran) a celá oblast byla určena blíže k centru pro bytové domy a hlavně školy, dál od centra původně pro armádu. Věděli jste, např. že Pekárenská (pozor, neplést si s Pekařskou) ulice stojí na místě velkých armádních pekáren? Po vzniku ČSR byly v této oblasti zbudovány byty pro státní zaměstnance a bulvár měl pokračovat do Králova Pole. Ale tam už se trochu nepovedl a tam už jsme také nešli. Jak budovy vypadají nyní, zčásti známe, např. krajský úřad, poliklinika na Zahradníkově ul., JAMU apod., a jak vypadaly v době vzniku, nám barvitě vylíčil pan Czajkowski. Také nám vše ukázal na dobových fotografiích. Zájem byl veliký, dotazů spousta. Byla nám nabídnuta další vycházka, tentokrát po Veveří ulici. Jak koronavirus dovolí, jedeme!
Večer po návratu z Brna jsme se ještě sešli na vernisáži výstavy v Galerii Závodný. Po týdnu v neděli na svatováclavském varhanním koncertě Jaroslava Tůmy a v poslední zářijový den v sale terreně na přednášce dr. Parmy o osobnosti kardinála Ditrichštejna. O další přednášky tohoto cyklu nás připravila karanténní opatření.
Na přechod mezi oběma měsíci byla plánována řada akcí. Některé byly výslovně zrušeny, např. LVHF, jehož koncerty v Lednici a Valticích se neuskutečnily, zato ten mikulovský s Václavem Hudečkem ještě v posledním možném termínu 19. 10. ano. Byla to krása nesmírná a zároveň nás mrazilo vědomí, že je to nadlouho poslední velká společenská a kulturní akce.
Jiné, např. Dny architektury, byly úmyslně málo propagovány, aby se nepřihlašovalo více než dvacet lidí, takže mnozí zájemci se na ně už nedostali. Velká škoda.
21. září se ještě podařilo mít dílničku, tentokrát po čase zas s paní Kratochvílovou z Březí. Několik účastnic se seznámilo s technikou háčkování z korálků. Další dílnička 12. 10. s p. Porubskou už být nemohla. CVČ bylo zavřené. Takže žádné JENTAK, cvičení žen, country tance, jóga, nemluvě o besedách: cestopisných 8. 10. s dr. Sobotkou a 13. 10. s dr. Měšťánkem, historických 21. 10. s Mgr. Svobodou.V poslední možný den s počtem do dvaceti účastníků jsme zajistili k tématu kardinál Ditrichštejn vycházku po Mikulově s panem Františkem Zelinkou. Tu nám překazil vytrvalý déšť. Od té doby „ pusto, šero a ticho“.
Co nás mrzí nejvíce je neuskutečněné posezení s jubilanty 23. 10. Když jsme ho připravovali, věděli jsme, že nebude Den seniorů ani Předvánoční posezení, kde bychom se s nimi setkali všichni v počtu několika set. Jubilantů je pětapadesát, k tomu několik organizátorů – do stovky bychom se bývali do kinosálu vešli. Ale opatření nás předběhla. Jubilantům popřáli a doručili domů dárečky obětaví úsekoví důvěrníci. Co však už jim nemohli zprostředkovat, bylo promítnutí hudebně podloženého seriálu fotografií z naší činnosti. Malá ukázka z nich je alespoň v našem kalendáři, který jako jeden z dárků jubilanti dostali. Velký dík patří všem, kteří se na této, přece jen zdařilé, akci podíleli.
V čem ještě pokračujeme, jsou cyklovýlety s p. Svozilovou. Tam jsou automaticky rozestupy nejméně po dvou metrech a po dvou se s rouškami můžeme kontaktovat po sesednutí z kolaJ. Bude-li počasí přát, budeme v nich pokračovat i v listopadu.
Jinak se na listopad neodvažujeme nic plánovat. Kdyby nějaká možnost vznikla, pošleme maily a dočtete se o tom ve vývěsce.
Dobromila Vlčková
