LISTOPAD v G-centru
Letošní příspěvky do Zpravodaje z našeho života jsou většinou obsahově smutné, jako téměř celý průběh letošního roku. Není to o tom, že bychom se neuměli radovat ze života. Pocity, se kterými musíme v domově společně žit, jsou beznadějné, osamocené a neradostné. Svírá nás nesvoboda, nepohodlnost a nařizovaná opatření vrcholnými představiteli naší země, o jejichž smyslu, nutnosti, logice a potřebě lze mnohdy pochybovat.
S listopadem přišly klasické podzimní virózy, nachlazení a tomu podobné zhoršení zdravotního stavu, především zánětů horních cest dýchacích a zvýšených teplot. Náš poznatek: v loňském roce se nás tyto obtíže „držely“ nepřetržitě asi tři týdny. O všechny, které to postihlo, bylo odborně a lékařsky postaráno, zvládli jsme to a přežili. Po pravdě to celkem ani nikoho nepřekvapilo, že tomu tak bylo.
Letošní rok je ve znamení „koronavirové pandemie“, kterou někteří hledají všude a mají potřebu přispět do „celostátních statistik“. A stalo se… V pátek 6. listopadu k nám byla vyslána „odběrová“ sanita, vytipovaným klientům byly provedeny stěry a známý virus se objevil i v našem zařízení. Ruku v ruce s tím krajská hygiena nařídila opatření: provedení odběrů u všech zbývajících klientů a zaměstnanců pobytových sociálních služeb. Celkem se to „pozitivně“ dotklo jedenácti klientů v izolaci, tří klientů v karanténě a tří pracovníků v domácí karanténě. Nic příjemného, museli jsme v domově vytvořit „covid zónu“, sestěhovat do ní všechny postižené klienty, přestěhovat lůžka a nastolit přísný režim hygienických opatření: pracovníci používali ochranné pláště a pokrývky hlavy, štíty, brýle, rukavice a respirátory, vše se separovalo, dezinfikovalo a velká opatrnost byla na místě. Pro pracovníky v dvanáctihodinových směnách to bylo velmi náročné a ani pro klienty to nebyla žádná radost: pracovníky nepoznávali, někteří nechápali, proč to tak je a vše ztěžovalo běžný život. Jako by toho od března nebylo dost. Klienti se nemohou scházet v jídelně u jídla, jsou s přestávkami omezováni na návštěvách svých nejbližších a čas v podstatě musí trávit 24 hodin na pokoji. Karanténu jsme zvládli po dobu deseti dnů, nové případy se zatím neobjevily a snad už to je za námi. I když jeden nikdy neví… Teď testujeme a testujeme a věříme, že výsledky budou jen negativní!
Dne 10. listopadu nám byly doručeny kurýrem antigenní testy, od 11. listopadu jsou všichni testováni, a jak už to bývá: hlavně vyplňujeme tabulky a posíláme hlášení, což je další povinnost, která nám ubírá prostor pro důležitější věci. Inu, vláda se usnesla, ministerstvo zdravotnictví nařídilo, hygiena kontroluje a my plníme, jako vše, co je spjato s touto situací v letošním roce.
Ochranných pomůcek máme dostatek. Touto cestou děkujeme za podporu a nezištnou pomoc společnostem, firmám, rodinným příslušníkům a občanům, kterým v této době není lhostejné, co prožíváme a podpoří nás materiálně či finančně. Také zřizovatel organizace – město Mikulov na nás nezapomněl s podporou navíc. DĚKUJEME!
Naši političtí představitelé mění neustále taktiku v soupeření s virem, mění názvy svých plánů, porušují, co sami nařídili a naprosto přesně vědí, do kdy a co nebudeme smět, v čem nás omezí a co nám ztíží. Ale to nejdůležitější neví: kdy to vše skončí a budeme žít, jak jsme byli zvyklí.
Co my víme je, že tento rok se příliš nedaří, že nás nečekají obvyklé Vánoce a závěr roku, že senioři trpí osamocením (pod ochrannou rouškou státu) a přejeme si, aby vláda v tomto chaosu konečně vyhrála!
Na místě je poděkovat všem pracovníkům organizace za přístup, nasazení, mnohdy obětavost při plnění pracovních úkolů v nelehkých podmínkách, a to jak v pobytových, tak i terénních sociálních službách. Bez nich by to nešlo!
Více o nás a z našeho života se dozvíte na facebookovém profilu organizace: www.facebook.com/gcentrummik/ a webových stránkách organizace: www.gcentrummikulov.cz.
Pavel Rous