ZEPTALI JSME SE ZA VÁS STAROSTY MĚSTA - NA AKTUÁLNÍ TÉMA
Pane starosto, studentky Fakulty architektúry Slovenské technické univerzity v Bratislavě prezentovaly v úterý 7. června v budově bývalé hasičské zbrojnice své návrhy-vize, jak by mohla podle nich vypadat nová galerie moderního umění s knihovnou či kino? Vy osobně jste se prezentace neúčastnil, byť myšlenku galerie prosazujete především vy. Proč?
„Máte pravdu, termín kolidoval s pozváním župana slovinského hlavního města Lublaň Zorana Jankovice. Tohoto pozvání si velmi vážím. Nás, zástupce ani ne osmitisícového Mikulova, přijal osobně první muž slovinského hlavního města, který se ucházel i o funkci premiéra. Je pochopitelné, že v tomto případě se nemohl mému pracovnímu programu přizpůsobit ani župan s místožupanem Lublaně, a bohužel ani studentky bratislavské architektury. Pracovní jednání a návštěva Slovinska však byla velmi inspirující.
K záležitosti prezentace architektonických vizí však musím říct, že to byla především prezentace studentek spojená s obhajobou jejich diplomových prací, a termín z větší části určovala fakulta. My jsem jim vycházeli všemožně vstříc a od počátku dlouhodobé spolupráce máme velmi dobré vztahy. Osobně jsem se zúčastnil pracovních jednání se studentkami i profesory v Bratislavě i u nás na radnici.
Studentky chtěly realizovat své práce na konkrétních budovách a my jsme chtěli vědět, jak to vidí mladí lidí, budoucí architekti. Tady jsme se vzácně shodli a z jejich inspirujících představ můžeme nyní vycházet dál. Zatím nás to prakticky nic nestálo a máme zde sedm návrhů. Tři na hasičku a čtyři práce se zabývají možnou rekonstrukcí kina.
A zjistili jsem jednu důležitou věc - nebude to levné, ale je to možné! S prostorem si diplomantky skvěle poradily a ukázaly nám, že je možné tam dostat jak galerii, tak knihovnu.
Nyní bude následovat ekonomická rozvaha. Architektonické studie zatím rozpočtovou částku neřešily, ani to nebylo v zadání.
Návrhy včetně maket budou pro zájemce k prohlédnutí několik týdnů na sekretariátu starosty města.“
Ing. arch. Igor Salcer, ArtD. mimo jiné řekl: „Chci vám všem moc poděkovat za výbornou spolupráci a doufám, že byla pro vás přínosná stejně jako pro naše studenty a otevřela veřejnou diskusi o řešených objektech. Snad se nám podaří navázat podobnou spolupráci také v budoucnu na dalších objektech ve vašem městě.“
Bc. Katarína Kiripolská, studentka 5. ročníku: „Byla to pro nás výzva, co se týká obnovy v historickém centru vašeho krásného města.“
„Odvedli jste opravdu kus skvělé práce a moc vám za město děkuji. Vaše návrhy pro nás mají velkou hodnotu a jsem ráda, že jste se zabývali i rekonstrukcí kina,“ řekla místostarostka Ing. Marie Leskovjanová, která se prezentace za město účastnila.
A čím pro vás byla inspirující návštěva Lublaně?
„Lublaň získala ocenění Zelené město Evropy a právě toto mne velmi zajímalo. Slovinsko obecně vytlačuje dopravu z center města a hlavní město jde příkladem. Je zde velmi přísný a respektovaný režim. Je to velmi zásadní politické rozhodnutí, ale na tom městě je to vidět. Mimo jiné se jim zlepšila kvalita podzemních vod. Dalšími inspirujícími prvky je rozvoj ekoagroturistiky a zemědělství.“
Pane starosto, proč buduje město parkoviště u zatopeného lomu? Není to jen podpora turistů, kteří se sem jezdí koupat?
„Tak především musím říct, že město režim v této exponované oblasti řeší i na podnět samotných občanů. Vzpomeňme si na loňský rok, kdy cesta do lomu včetně Procháskova lesoparku byla plná aut a to nejenom od turistů. I proto jsme se rozhodli kritickou dopravní situaci řešit úpravou prostotu suchého lomu tak, aby nedocházelo ke kolizím s projíždějícími vozidly a zemědělskou technikou. Hráz do starého suchého lomu byla posunuta, aby zde mohlo stát asi padesát aut. Podél Procháskova lesoparku bude zákaz parkování. Ve spolupráci se Správou CHKO Pálava hledáme řešení celého území, včetně správy a regulace dopravního zatížení i vyřešení sociálního zázemí pro návštěvníky. Zde musím zdůraznit, že uvedená opatření směřují k omezení zatížení této přírodní památky, a všechna opatření provádíme v souladu s majitelem, tj. AOPK.“
A máme tu ještě jedno aktuální téma – údržbu městské zeleně firmou TEDOS Mikulov. Co by to pro město znamenalo navýšit kapitolu údržby zeleně a o kolik? Však se ušetřilo na zimní údržbě, tak proč se peníze neinvestují nyní do údržby zeleně?
„Předně chci uvést, že ne všechny plochy ve městě jsou naším majetkem. Nicméně námi zřizovaná městská společnosti Tedos se o ně musí postarat. Ta však hospodaří s určitým, omezeným objemem financí. Ano je pravda, že se v zimě něco ušetřilo. My jsme ty peníze ale investovali v rámci firmy do jiných aktivit, jako je bytová politika nebo chodníky. Pokud bychom chtěli navýšit peníze na údržbu zeleně, včetně častějšího sekání trávy, tak bychom museli vzít z jiných kapitol rozpočtu, například z oprav bytového fontu, dopravy, ze značení silnic, ze svícení, z kultury, sportu atd.
Rád bych také uvedl, že jsme v letošním roce zahájili proces konzultací s odbornou firmou ve věcech údržby zeleně. Čeká nás i postupná revitalizace travnatých ploch. Sekání těchto ploch na způsob golfového pažitu však není dle názoru odborníků vhodné.
Závěrem chci poděkovat mnohým občanům, kteří spolupracují s městem a některé přilehlé plochy si vzali do své péče.
js