Mercedes Dietrichsteinová uložila ostatky svých rodičů do rodinné hrobky v Mikulově
Šlechtična Mercedes Dietrichsteinová splnila v pátek 9. června přání svých zesnulých rodičů a uložila urny s jejich popelem do rodinné hrobky.
„Bylo to přání mého otce. Usilovala jsem o to už od roku 1964, kdy on i moje matka zemřeli, ale tehdy to československé úřady odmítly,“ řekla šlechtična, kterou při pátečním pietním aktu doprovázela její rodina a řada hostů. Mezi přítomnými byl i starosta města Rostislav Koštial a místostarostka Marie Leskovjanová.
Přání svých rodičů, coby jediná dcera, Mercedes Dietrichsteinová splnila po 53 letech, kdy se jí podařilo dohodnout s úřady. Společně s urnami svých rodičů – otce Alexandra Dietrichstein, knížete a hraběte Mensdorf Pouilly (1899–1964) a matky Marie de las Mercedes Dose y Obligado, zvané Mechita, (1902–1964) uložila šlechtična do rodinné hrobky také urnu své babičky Olgy Alexandrovny (1873–1946), manželky knížete Huga Dietrichsteina, pohřbeného v neoznačené rakvi v jižním křídle hrobky. A právě vedle jeho rakve spočinuly všechny tři urny a návštěvníci památky si je mohou prohlédnout v prosklené vitríně.
Výjimečný pietní akt, který se v Dietrichsteinské hrobce konal poprvé od začátku druhé světové války, celebrovali mikulovští kněží v čele s proboštem Pavlem Pacnerem a nevšední atmosféru umocnil i zpěv členů Virtuosi di Mikulov.
Kníže Alexander zdědil mikulovské panství od svého otce a město si velmi oblíbila i jeho žena Mechita, která pocházela z Argentiny. Právě tam nyní žije princezna Mercedes se svou rodinou. Prostřednictvím právníků se poslední roky snaží očistit jméno svého otce a bojuje u soudu o navrácení rodového majetku, který museli po druhé světové válce opustit na základě Benešových dekretů.
I když většinu nároků soud zamítl, je ve hře stále Dietrichsteinská hrobka, která je kulturní památkou a je v majetku města Mikulov. Brněnský krajský soud v březnu letošního roku rozhodl vrátit celou záležitost k projednání. „V případě hrobky soud navrhuje, aby se znovu projednalo, zda nebylo porušené právo na respektování soukromého a rodinného života,“ odůvodnil rozhodnutí soudu předseda senátu Libor Daňhel. Záležitost rodinné hrobky se tak vrací k Okresnímu soudu v Břeclavi.
Město Mikulov proti tomuto rozhodnutí podalo dovolání. „Rada města schválila podání dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byly zrušeny výroky Okresního soudu v Břeclavi o zamítnutí části žaloby paní Mercedes Dietrichstein o určení vlastnictví hrobky. Proces tedy pokračuje,“ řekl starosta města Rostislav Koštial.
Mikulov do opravy hrobky investoval už desítky milionů korun a patří k nejnavštěvovanější památce ve městě. Dietrichsteinové sídlili na mikulovském zámku od šestnáctého století.
Princezna Olga Maria de las Mercedes Teresa Margarita von Dietrichstein se narodila ve Vídni. Jako jediná dcera Alexandra a Mechity vyrůstala na zámku v Mikulově, který rodina obývala do roku 1944. Dnes žije v Argentině, na Univerzitě v Buenos Aires vystudovala psychologii. Je psychoanalytičkou, členkou Mezinárodní psychoanalytické asociace a angažuje se v neziskovém sektoru zaměřeném na zdravotnictví i kulturu. Od roku 1980 je prezidentkou charitativní nadace University Hospital Charitable Foundation.
Rod Dietrichsteinů je dokumentován od roku 1010 v Korutanech. Panství v Mikulově jako první z rodu získal baron Adam von Dietrichstein (1527–1590) v roce 1575. Císař Maxmilián II. se mu odměnil za jeho služby a dovolil mu podle feudálních zákonů doby koupit mikulovské panství. Adam rekatolizoval kostely v Mikulově a jako vyslanci v Římě se mu podařilo zlepšit vztahy s protestanty. Byl rytířem Zlatého rouna a držitelem mnoha dalších řádů. Je pohřben v Katedrále svatého Víta v Praze.
Otec Mercedes Alexander Dietrichstein, kníže a hrabě Mensdorf Pouilly (1899–1964), zdědil mikulovské panství po smrti svého otce ve svých dvaceti letech. V roce 1930 se oženil s Marií de las Mercedes Dose y Obligado – Mechitou (1902–1964), která pocházela z tradiční argentinské rodiny. Mechita si Mikulov oblíbila, prodala některé své pozemky a peníze investovala spolu s Alexandrem do modernizace panství. Alexandr se musel vyrovnat s bouřlivými časy velkých politických a ekonomických změn, okupací a nakonec i druhou světovou válkou. Odmítl se setkat s Hitlerem, když projížděl v roce 1939 Mikulovem. To mu přineslo řadu problémů od nacistických sympatizantů, nakonec jej gestapo na několik týdnů uvěznilo. V roce 1943 byl donucen nastoupit do německých leteckých sil jako vojín, protože vyšší hodnost odmítl. Po válce žila rodina krátce ve Švýcarsku, poté v Buenos Aires, nakonec se vrátili do svého paláce ve Vídni. V roce 1964 zemřeli deset dní po sobě v Mnichově. Požádali o pohřbení v Mikulově prostřednictvím argentinské ambasády, ale to tehdy československé úřady odmítly.
js
