SERIÁL - Představujeme zastupitele města - Vojtech Jedlička (KSČM)
Postupně vám na stránkách Zpravodaje města Mikulov představujeme jednotlivé mikulovské zastupitele. Tentokrát jsme vyzpovídali Vojtěcha Jedličku.
Mgr. Vojtěch Jedlička (40 let), KSČM
Vyrůstal jsem v mikulovském regionu od dětství. Bydleli jsme, a moji rodiče dodnes bydlí, v Sedleci. Od školních let jsem úzce spjat s Mikulovem. Do našeho krásného města jsem nejdříve začal jezdit do základní umělecké školy a posléze, v jedenácti letech, i do školy základní. Za svůj zásadní životní milník považuji rok 1990, kdy jsem začal navštěvovat první ročník obnoveného víceletého gymnázia v Mikulově. Tato škola mě svou výbornou úrovní dala velmi dobrý základ do dalších studií i do života. Dodnes je pro mě mikulovské gymnázium srdeční záležitostí a udělám vždy maximum pro to, aby existence víceletého gymnázia zůstala v Mikulově zachována i pro další generace. Byť jsem nikdy nebyl dobrým malířem či kreslířem, tak dodnes rád vzpomínám třeba na hodiny s paní profesorkou Červenou, která dokázala připojit k výtvarné výchově poutavým a velmi efektivním způsobem i jiné obory. Hlavním důvodem, proč však chci paní profesorku zmínit, jsou její zásluhy o to, že díky ní nespočetné řady jejích studentů vnímají Mikulov v kontextu jeho barokní krásy a historické důležitosti.
Po střední škole jsem vystudoval právo na Právnické Fakultě Masarykovy univerzity v Brně a to, co jsem se naučil od pana profesora Němce na mikulovském gymnáziu, jsem zúročil absolvováním studia Aplikované informatiky na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Po studiích jsme koupili s manželkou na kraji Mikulova menší domek, který jsme si převážně vlastnoručně zrekonstruovali a ve kterém nyní žijeme a vychováváme své tři děti. Po škole jsem pracoval jako právník a posléze vedoucí právního referátu místního Katastrálního úřadu. Od roku 2004 dodnes se věnují obchodování s nemovitostmi a především právní problematice s tím spjaté, přičemž provozuji spolu se skvělým týmem svých zaměstnanců realitní kancelář Moravika.
Co Vás vedlo ke vstupu do komunální politiky?
„Jsem levicově smýšlejícím nestraníkem, takže mě oslovila nabídka kandidovat za KSČM. Často se setkávám s tím, že pojem levice je vnímán zjednodušeně prostřednictvím vysokých daní a nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Já však naopak zastávám názor, že stát má na daních vybírat jen tolik, kolik nezbytně potřebuje k zachování svého chodu a naopak nemá rozdávat veřejné prostředky prostřednictvím neprůhledného systému dotací, jejichž konečnými příjemci jsou mnohdy ti, kteří dotace vůbec nepotřebují a kterým nebyly původně určeny. To rozhodně není levicová politika. Ta by měla být dělána pro lidi a ne je okrádat. Zásadní pohnutkou k mé kandidatuře však byla arogance moci, se kterou jsem se setkával i v Mikulově. Když jsem se dostavil na jednání zastupitelstva jako občan v roce 2007 za vlády koalice ODS a ČSSD, tak jsem se směl vyjádřit až poté, co bylo vše odhlasováno. Takový byl tehdy jednací řád (mimochodem zcela v rozporu se zákonem). Jsem rád, že třeba toto se mi podařilo změnit a dnes se mohou občané vyjádřit k projednávané věci stejně jako zastupitelé v diskuzi před hlasováním o věci samé. Mnohdy však demokracii vnímáme jako samozřejmost, aniž bychom si uvědomovali, v čem spočívá a že za ni všichni neseme odpovědnost. Jako příklad oklešťování demokratických principů, se kterým se nedovedu smířit, jsou opakované návrhy našich zastupitelů za ODS vedoucí k ukončení diskuze. Na posledním zasedání mikulovského zastupitelstva Ing. Marcinčák navrhl ukončení diskuze v situaci, kdy se do ní hlásil zastupitel, který se k dané věci ještě vůbec nevyjádřil a všichni zastupitelé za ODS, ČSSD a ANO tuto facku demokracii odhlasovali. Jak vidíte pořád je na čem pracovat.“
V zastupitelstvu jste už třetí volební období, v čem vidíte změny současného zastupitelstva oproti minulému?
„Současné zastupitelstvo doznalo ve svém obsazení za tu dobu nejzásadnějších změn. Téměř jedna třetina zastupitelů jsou nováčci, přičemž jako velmi pozitivní skutečnost vnímám, že mnozí z nich již nyní projevují skutečný zájem poznat detailně fungování našeho města.“
V jaký komisích, výborech města pracujete?
„Pracuji v kontrolním výboru, v komisi pro strategický rozvoj města a komisi výstavby a architektury. Tento výbor a komise řeší problémy, které jsou mi profesně nejblíže.“
Co by se podle Vás mohlo či mělo v Mikulově zlepšit a kde vidíte největší rezervy?
„První mne napadá katastrofální situace na trhu nemovitostí v Mikulově, způsobená tím, že minulá zastupitelstva předala téměř bezezbytku veškerou odpovědnost za rozvoj bydlení v Mikulově developerům. Nemusím jistě zdůrazňovat, že obchodní zájem developera a zájem občana na dostupné bydlení jsou dvě zcela odlišně věci.“
Další rezervy vidím v tom, jak jsou občané zapojeni do procesů rozhodování o plánovaném vývoji jejich města. Před každým větším projektem by s ním měli být občané srozumitelně obeznámeni (ne každý dokáže číst v projektové dokumentaci a ne každý přesně ví, co vše se může skrývat kupříkladu za pojmem „revitalizace zeleně“) a měli by mít možnost se k němu vyjádřit v době, kdy ještě nejsou vydána příslušná povolení a lze ledacos pozměnit.
Jak se připravujete na zasedání zastupitelstva a kolik času přípravě věnujete?
„Kromě materiálů, které dostáváme k jednotlivým bodům, se snažím mnohdy získat i další informace buď z veřejně dostupných zdrojů anebo od kompetentních úředníků, popř. příslušných odborníků, jedná-li se o věc, která potřebuje odborného posouzení a je mimo moje znalosti a zkušenosti. Na otázku času asi nedokáži odpovědět, neboť je ho k přípravě třeba hodně a asi je lépe ho ani nepočítat.“
Na minulém zasedání ZM se mj. jednalo o možném posunutí začátků zasedání na 17. hodinu ze současných 16 hodin. Jaký je váš názor na tuto změnu?
„Jednalo se o můj návrh a byl motivován tím, že zasedání zastupitelstva by mělo být pro občany časově co nejdostupnější. Větší část zastupitelů byla však opačného názoru a argumentovala tím, že čtvrtá hodina odpoledne nedělá občanům problémy.“
Jak může podle Vás zastupitel, který není ve vládnoucí koalici, něco prosadit, ovlivnit?
„Velmi snadno. Musí předložit takové návrhy, které jsou v souladu s programem ostatních stran a hlavně neodporují zásadám řádného hospodaření a zdravému úsudku. Potom ho všichni kolegové, kteří si problematiku nastudovali a kteří disponují zdravým úsudkem, rádi podpoří. Nebo se snad domníváte, že by demokracie na komunální úrovni měla fungovat jinak?“
Jaké jsou vaše zájmy a záliby, jak trávíte volný čas?
„Zálib mám vícero a snažím se je přizpůsobovat tomu, abych mohl co nejvíce času trávit se svou rodinou. Mnohé koníčky tedy sdílím se svými dětmi a s manželkou. Chováme hospodářská zvířata. Já mám na starosti především našich třináct oveček, kterých je přes léto i s jehňaty asi třicet kusů. Věnuji se ovocnictví – poslední dobou mě hodně baví roubovat ovocné stromy a zachraňovat tím staré a krajové odrůdy. S dětmi si rád zahraji na kytaru, baskytaru anebo ukulele. V zimě zbývá více času, takže pravidelně bruslíme a občas i lyžujeme. Také se můžeme se syny zavřít do naší dílny a kutit různá elektronická zařízení. Poslední dobou jsme se všichni učili tvořit a následně produkovat věci technoligií 3D tisku. Dříve jsem také rád programoval, ale dnes se spíše vracím k základům, abych mohl moderní technologie přiblížit svým dětem. Vedu v Mikulově rybářský kroužek.“
Jak často chodíte k zubaři?
„Život bez zubaře si nedovedu představit. Jak jistě správně tušíte, mým zubařem je moje žena a já nejsem ničím jiným než potvrzením odvěkého pravidla, že nejhoršími klienty-pacienty jsou rodinní příslušníci. Své manželky si velmi vážím pro to, co v životě dokázala, jak s nadhledem zvládá naše děti. A hlavně bych bez vzájemné pomoci a fungujícího rodinného zázemí nemohl dělat spoustu věcí, kterým se věnuji.“
Ptala se Jitka Sobotková