SERIÁL - Představujeme zastupitele města - Rostislav Souchop (Starostové a nezávislí)

Postupně vám na stránkách Zpravodaje města Mikulov představujeme jednotlivé mikulovské zastupitele. Tentokrát jsme vyzpovídali radního a zastupitele Rostislava Souchopa.

Mgr. ROSTISLAV SOUCHOP (49 let), Starostové a nezávislí

Jsem učitel a jsem na to hrdý. I po těch letech mne to pořád baví, i když teď, co jsem ředitel školy, se k učení dostanu méně . Jsem spokojený, mám dva šikovné kluky, manželku. Všichni jsme zdraví a všechno je v pořádku, jak má být.

souchop SNK

 

Co Vás vedlo ke vstupu do komunální politiky?
„Před 25 lety končil v městském zastupitelstvu můj táta, a když za ním přišel pan Smečka, aby opět kandidoval, tak jsem prohlásil, že půjdu raději já, a napsali mne na poslední místo a já se do toho zastupitelstva tenkrát dostal. A od té doby se tam dostávám pravidelně, i když si stejně myslím, že první dvě volební období si lidé mysleli, že dávají hlas mému tátovi.“

Která témata ve Vašem volebním programu jsou Vám nejbližší a na co se zaměřujete?
„Samozřejmě je to školství a sport. To je pro mne alfa, omega. V poslední době mne i hodně zajímá téma parkování ve městě a sleduji činnost městské policie.“

V jaký komisích a výborech města pracujete?
„Pracuji ve školské komisi, ve sportovní komisi a také v kontrolním výboru.“

Co by se podle Vás mohlo či mělo v Mikulově zlepšit, a kde vidíte největší rezervy?
„Hrozně mne mrzí, že se nám nepodařilo z různých objektivních příčin otevřít záchytné parkoviště na BORSu před prázdninami. A s tím souvisí celý systém parkování města. Také se mi zdá, že občané moc nesledují, co město prezentuje ať už v mikulovském zpravodaji, nebo na webu města, kde jsou aktuální informace a záměry města třeba k parkování, a pak vznikají zbytečné diskuse a dohady a celý proces se prodlužuje.

Také mne trochu trápí, že některá sportoviště lidé tolik nevyužívají. Buď nemají povědomí, že to je pro ně otevřené, nebo nemají zájem o pohyb. Jsou to hřiště na ulici Hraničářů, na Valtické, na ulici Havlíčkova. Na amfiteátru v přilehlé hospůdce je možné si zapůjčit věci pro discgolf, zahrát si nohejbal, volejbal.“

Jak se připravujete na zasedání zastupitelstva a kolik času přípravě věnujete?
„Tak příprava na zasedání zastupitelstva mi nezabere moc času, protože většinu materiálu už mám nastudovaných z jednání rady města. A do ní se připravuji velmi intenzivně.“

Co Vás na práci zastupitele (za ty roky) překvapilo ať už příjemně či nepříjemně? 
„V poslední době mne moc těší, že projednávané body na zastupitelstvu neprocházejí při hlasování v poměru 13:12, tak jak tomu bývalo někdy v minulosti. Nyní je to většinou úzus širokého počtu zastupitelů. To  je velmi dobře, protože se dokážeme na většině bodů shodnout. Zažil jsem období, kdy to procházelo o jeden hlas či dva, a to nebylo dobré, to mi vadilo.

A co mne mrzí?  Osobní osočování názorů některých zastupitelů, někdy až zesměšňování. To si myslím, že by tam nemělo být. Každý má právo na svůj názor. Na druhou stranu musím vzít v potaz, že jestliže většina rozhodne, tak menšina to musí akceptovat, protože máme demokracii. Jsem pro, by se každý mohl vyjádřit, ale pokud se už motáme v kolečku, tak je zcela rozumné ukončení rozpravy a jít v jednání dál.“

 V čem vidíte největší přínos Vaší profesní kvalifikace a Vašich zkušeností pro funkci zastupitele?
„Samozřejmě co se týká školství, tak tam do toho vidím poměrně dobře a vím o co jde, mám v těchto otázkách jasný názor. Musím poděkovat městu Mikulov, jako zřizovateli škol, že není skoupé pořizovat nové věci, udržovat budovy v řádném stavu, investovat do vzdělání.

Strašně rád bych pomáhal i ve sportu, nyní už spíš jen svým názorem a mentorskou činností. Jsme připraven pomáhat jakémukoliv sportovnímu oddílu v Mikulově, seč mi budou síly stačit, ale nechtěl bych, aby byli závislí na mně, na mých časových možnostech. Proto jsem i s poděkování odmítl nabídku od FC Pálava, abych se stal členem výboru oddílu.“

Jak trávíte volný čas, jaké jsou Vaše zájmy a koníčky?
„Strašně rád jezdím na chatu na Vysočinu, to je pro mne relax. Se svými syny pak na jejich zápasy a turnaje, mám radost, že se jim daří. Jsem také velký čtenář. Co mi dáte do ruky, to přečtu. A ze sportů miluji nejvíce lyžování a doufám, že zvládnu ještě pár let jezdit na hory a užívat si to na sjezdovce.“

Co vám udělalo za poslední rok v osobním či pracovním životě největší radost?
„Tak v osobním životě mám samozřejmě největší radost z toho, že jsem všichni zdraví, děti, manželka, rodiče i já. Nejvíce se pak raduji z úspěchů synů, jsem rád, když jsou spokojení.

A co se týká pracovního života, tak mám radost z toho, že se nám daří obě dvě budovy naší školy někam posunovat. Otevřeli jsem před pár dny nové prostory na ulici Pavlovská, které byly vybudované za přispění města a Evropské unie. Budova na Valtické ulici je také před dokončením generální opravy a zůstává nám dodělat jen střechu. Jsou to investice za několik desítek milionů korun.“

Ptala se Jitka Sobotková