Synagoga v Mikulově získá původní tvář
Unikátní synagoga v Mikulově se zbaví všech stop po socialistických stavebních úpravách. Probíhající rekonstrukce za dvacet miliónů korun jí do příštího roku vrátí původní podobu.
Nejstarší a zároveň poslední dochovaná synagoga v Mikulově představuje jedinou synagogu polského typu u nás. Jsou pro ni typické čtyři kupole, stejný počet sloupů a řečniště uprostřed hlavní síně. „Vznikla kolem roku 1550, současný barokní vzhled získala přestavbou po požáru v roce 1718,“ upřesnila Dana Massowová, historička Regionálního muzea v Mikulově.
Památku podle ní poznamenaly necitlivé zásahy v letech 1977 až 1989, kdy sloužila jako sklad. „Zcela zbytečně se zboural svatostánek a vnitřní schodiště na horní galerii. Jiné se naopak přistavělo zvenčí spolu se sociálním zařízením na místě zbourané zimní modlitebny. Zmizely černé hebrejské nápisy a původní modrá výmalba se zlatými prvky,“ vyjmenovala Massowová, která působí jako odborná poradkyně při rekonstrukci.
Ta vyžaduje jak bourání nepatřičných přístavků, tak stavbu replik za socialismu odstraněných částí, včetně oltáře. Interiéru se navíc vrátí původní barevnost a nástěnné citace z tóry v hebrejštině. Restaurátoři se řídí sondami, dobovými výkresy i obrazy pohořelického malíře Samuela Brunnera, který mikulovskou synagogu zachytil kolem roku 1923. Jeho dílo je k vidění v Moravské galerii v Brně nebo v obřadní síni mikulovského zámku.
Pracovníci už srovnali se zemí železobetonový přístavek stoaletou a schodištěm do ženské galerie, zmizely taky podlahy. Během archeologického výzkumu se odkryly základy původní synagogy i svatostánku a objevilo se několik nálezů z doby minulé. Dlaždice, střepy a kosti poputují do sbírky mikulovského muzea, které je vystaví v jedné ze svých expozic.
fotografie z průběhu rekonstrukce
Celková rekonstrukce přijde zhruba na dvacet miliónů korun. Financuje ji Evropská unie spolu s Ministerstvem kultury České republiky, a to v rámci projektu Deset hvězd. Právě tolik židovských památek se totiž v Čechách a na Moravě dočká obnovy.
Mikulovská synagoga se slavnostně otevře na podzim příštího roku, nabídne přitom výstavu o rabi Löwovi, moravském zemském rabínovi ze 16. století, kterého si většina spojuje s legendárním golemem. Další panely pak budou vyprávět o židovských vzdělancích Moravy od středověku až po současnost. „Synagoga bude sloužit také jako kulturně vzdělávací centrum pro pořádání přednášek, workshopů nebo koncertů,“ doplnila historička.
Literatura uvádí, že v 19. století měl Mikulov dvanáct synagog, zatímco Praha šestnáct. Město navíc bývalo sídlem moravského zemského rabinátu. To vysvětluje velikost tehdejší židovské obce. „Její zánik spojujeme s příchodem nacistů. Ti, kteří neemigrovali, skončili v koncentračních táborech, po válce se jich vrátilo minimum. Náboženská komunita, kterou vytvořili, fungovala jen do únorového převratu,“ přiblížila.
Za minulého režimu tak došlo k úpadku židovské čtvrti v Mikulově. Spousta staveb chátrala, třeba v šedesátých letech byla zbourána dolní synagoga. Ta dochovaná patřila do roku 1989 místnímu muzeu, v restituci pak připadla brněnské židovské obci, která ji muzeu pronajímá k výstavním účelům. „Před několika lety v ní dokonce uspořádali potomci zemského rabína Šemuela Šmelkeho Horovice bohoslužbu,“ připomněla Massowová.
DS, foto: archiv RMM
Původní podoba synagogy na obrazech S. Brunnera - archiv RMM