Muzejní spolek v Mikulově udělil čestná členství
Valná hromada Muzejního spolku v Mikulově, která se uskutečnila 22. března 2012 v sale terreně mikulovského zámku, konstatovala úspěšné ukončení projektu Pocta Hieronymu Lormovi. Současně udělil spolek tři čestná členství.
Muzejní spolek v Mikulově byl založen v roce 1913. Ve své téměř stoleté historii prošel četnými peripetiemi, dokonce byl v době komunistické totality zrušen. K jeho obnově došlo v roce 1992. Stanovy obnoveného spolku však byly poplatné předchozímu režimu a jeho vedení chápalo spolek jako debatní klub mikulovských intelektuálů. Po volbě nového vedení spolku byly stanovy zjednodušeny a zejména z nich byl odstraněn institut vylučování členů. Novinkou stanov se stalo udělování čestného členství osobnostem, které se nějak zasloužily o mikulovský region.
Prvním čestným členem se stal kanovník Vojtěch Samec, jemuž poúnorový režim neumožnil studium historie. Přesto se zasloužil o poznání regionálních dějin a zejména historie Význačné kolegiátní kapituly u sv. Václava v Mikulově. Druhou čestnou členkou se stala Ing. Gertrude Gröll (Rakousko), která věnovala mikulovskému Regionálnímu muzeu soubor obrazů svého dědečka Wenze Grölla, rodáka z Bavor. V Rakousku za to sklidila z některých kruhů drtivou kritiku. Třetím čestným členem se stal prof. PhDr. Ivan Dorovský, DrSc., v jehož osobě byla vzdána pocta Společnosti jižních Slovanů. V roce 1995 se čestnou členkou stala Hermína Hlaváčková, mikulovská rodačka a pamětnice. Dalšími oceněnými byli národopisní pracovníci Zdena Jelínková a Jaroslav Koželuha. Čestné členství za práci v oblasti charvátské menšiny bylo uděleno Josefu Lawitschkovi (Rakousko). Trojicí čestných členů in memoriam byli stavitel Rudolf Vodička, Ing. arch. Otakar Oplatek a akademický malíř Rudolf Gajdoš, kteří se zasloužili o rekonstrukci vypáleného mikulovského zámku. Za poskytnutí unikátních filmových dokladů o opravě zámku byl poctěn muzikolog dr. Ivan Petrželka. Dvanáctým čestným členem se stal akademický sochař Nikos Armutidis, který vytvořil pro Muzejní spolek pamětní desku a bustu Alfonse Muchy a další umělecká díla. V roce 2002 se čestným členem stal prof. Stanislav Krátký, patnáctý probošt mikulovské kapituly „za podíl na budování Mikulovského centra pro evropskou kulturu“. V dalších letech obdrželi čestné členství u příležitosti životních jubileí dlouholetí představitelé spolku Miloš Hlaváček, Bohumír Franek, PaedDr. Jarmila Červená a Mgr. Svatopluk Vrbka. V roce 2005 bylo čestné členství uděleno emeritnímu řediteli Regionálního muzea Miloslavu Zbořilovi. V roce 2008 obdrželi čestné členství Josef Zapletal, dlouholetý vedoucí Městského vlastivědného muzea ve Velkých Bílovicích a Zlatislava Krůzová za uchování místních památek a tradic a iniciaci vzniku novodobé folklórní oblasti na Mikulovsku. Za dlouholetou práci pro poznání regionální historie byl oceněn Mgr. Eduard Červený.
Letos bylo čestné členství uděleno MUDr. Zdeňku Pluháčkovi za mimořádnou vstřícnost, jíž umožnil realizaci pamětní desky Hieronyma Lorma, Vlastimilu Němečkovi za dlouholetou práci pro poznání regionální historie a PhDr. Emilu Kordiovskému za mimořádné aktivity a dlouholetou práci pro poznání regionální historie. Dr. Kordiovský bohužel zatím diplom pro nemoc nepřevzal. Napsal však dopis, ze kterého vyjímáme: ... jsem poctěn udělením čestného členství mikulovského Muzejního spolku. Velmi si toho považuji. Předpokládám, že impulsem byla moje celoživotní práce o regionálních dějinách obcí okresu Břeclav. V této souvislosti si ale uvědomuji, že toto čestné členství by patřilo všem členům Vašeho spolku, kteří svojí prací zachraňují střípky z naší minulosti, bez nichž bychom nemohli poznávat nejen dějiny regionu, v němž žijeme, ale následně ani dějiny našeho národa ve středu Evropy. Ten to ostatně nikdy neměl lehké, o to však bohatší minulost máme. Obecně se říká, že bez znalosti minulosti nemůžeme pochopit ani přítomnost. To je myslím velmi důležité zjištění, i když ještě jedno přísloví platí, ale není již tak lichotivé. Říká, že z minulosti je jediné opravdové poučení, totiž že z minulosti je člověk nepoučitelný. Proto asi děláme soustavně stejné chyby.
V příštím roce oslaví Muzejní spolek v Mikulově sté výročí svého založení. Rád uvítá ve svých řadách další zájemce o regionální historii, přírodu i současnost.
MSM
