V Mikulově je k vidění Demartiniho dílo

Na ojedinělou exkurzi po stopách uměleckého zrání Huga Demartiniho zve Galerie Závodný v Mikulově.

Práce na papíře, reliéfy i objekty z pozůstalosti Huga Demartiniho zaplnily 17. května centrum moderního umění na mikulovské Husově ulici. „Když Hugo zemřel, modlila jsem se, abychom se s Jakubem o jeho dílo dokázali náležitě starat a činili mu radost. Moje modlitby byly vyslyšeny. Hugova tvorba začala díky Závodným znovu dýchat,“ usmívala se choť výtvarníka Kateřina Demartini, kterou na vernisáž doprovodil syn Jakub.

„Autor pochází z italského rodu Martiniů, kteří za vlády Habsburků přesídlili do českých zemí. Byli to vyhlášení kominíci, za jejich prvotřídní služby jim Rudolf II. udělil šlechtický titul,“ vzpomněla majitelka galerie Vladimíra Brucháčková Závodná kořeny Huga Demartiniho.

Kvůli obrně v dětství dočasně ochrnul a věnoval se tomu, čemu se dnes říká arteterapie. „Jeden z mých prastrýců, malíř Ludvík Kuba, mi říkal: Ty prej kreslíš, tak mi přines něco ukázat. Tak jsem mu přinesl ukázat nějaký kresby, on si to prohlížel a říkal: Hele, ty nebudeš malíř, ty budeš sochař. To je typicky sochařská kresba,“ vyprávěl v jednom z dokumentů cyklu Výtvarnické konfese Hugo Demartini.

Jeho další cesta se ubírala do kamenosochařské dílny. S tovaryšským listem složil na sklonku čtyřicátých let zkoušky na Akademii výtvarných umění v Praze. „Atmosféra tehdejší společnosti, nástup socialistického realismu a všeobecná orientace na figurativní umění nasměrovala autora k abstrakci. Z této doby pochází třeba červené struktury. Do hlíny otiskoval krabičky, pravítka a další útvary, odlitek z těchto otisků pak připomíná urbanistický plán,“ popsala Brucháčková Závodná.

V přízemí její galerie jsou k vidění objekty s koulemi, ve kterých se odráží okolní svět. „Dochází tak ke vzájemnému působení díla a diváka, který se tak stává jeho součástí. Zrcadlení je vůbec nosné téma v Demartiniho tvorbě. A právě kulovitá uskupení se pro něj stala určující symbolikou. Používal je při svých projekcích v prostoru,“ rozvedla významnou část Demartiniho tvůrčí činnosti.

Umělcův podpis nesou rovněž velké sádrové útvary. „Jsou zčásti úmyslně zničené, evokují myšlenky o smyslu lidského bytí. Osobně v nich necítím jen existenciální otázky, ale zároveň naději,“ upozornila galeristka na další vystavené práce. U Závodných zůstanou do 8. července.

DS

zavodny