„To, že člověk vyhledá psychologa, už není žádné stigma,“ říká Kateřina Jónová
Klid, pohoda a vyrovnanost. To jsou tři základní atributy, které mne okamžitě napadly při setkání s Kateřinou Jónovou. Sympatická černovláska působí řadu let jako školní psycholog ve svém rodném Mikulově, kam se po svých pražských studiích i pedagogické činnosti vrátila. Své služby psychologického poradenství a diagnostiky nabízí i v soukromé praxi.
Na co se ve své praxi zaměřujete?
„Především je to rodinná terapie. Téměř všechny problémy jedince souvisí s něčím, co je v rodině. Pokud to jsou výchovné či výukové problémy dítěte, školní neúspěšnost, tak na terapiích pracujeme s celou rodinou. Ta však může být přítomna i imaginárně, o jednotlivých členech rodiny se mluví, pokud s nimi problém souvisí. Na terapii může přijít jedinec, rodič dítěte i celá rodina. Pracujeme spolu, protože všechno opravdu souvisí se vším. Mými klienty jsou jak děti, tak dospělí. Cílem rodinné terapie je pojmenovat problém a navodit jeho změnu.“
V jakých dalších oblastech či krizích můžete klientům pomoci?
„Rodinná terapie se nabízí i při manželských krizích, rozvodových situacích, porozvodových situacích a střídavé péči. Tyto manželské problémy v mé praxi zatím převažují.
Obrátit se na mne mohou, a také to často dělají, rodiče dětí trpících poruchami ADHD. Také můžeme řešit problémy související se sebepoškozováním či poruchami příjmu potravy u dospívajících. Traumata spojená se ztrátou blízké osoby, autonehody, těžké nemoci či doprovázení jak dospělých, tak dětí v období traumatu.
Každý psychický problém pramení ze vztahu. A když jsou vztahy narušené, tak je to velice úrodná půda pro vznik psychické potíže.“
Je hodně lidí, kteří mají ještě obavy zajít k psychologovi, byť si se svými problémy neví rady. Lidé mají předsudky a obavy mluvit o sobě a svých niterních problémech.
„To, že člověk vyhledá psychologa, už není žádné stigma. Je to naprosto přirozené, že potřebuje pohled druhé osoby. Někoho nezaujatého, zvenčí, kdo ho vyslechne a ukáže mu cestu, jak může svůj problém vyřešit. To, že zajdete k psychologovi, je spíš o odvaze mluvit otevřeně o sobě, a nikdo nemá právo vás za to kritizovat.“
Jaká je tedy úloha terapeuta při sezeních?
„Psycholog pomůže lidem uspořádat problémy v jejich hlavě, pojmenovat je. Většinu času poslouchá, klade otázky. Rozhodně klientovi neříká: tak a tak to udělej. Největší díl práce je na klientovi. To on pracuje sám na sobě a záleží na něm, zda opravdu chce svůj problém vyřešit. Je to o jeho rozhodnutí a odhodlání, zda chce ke změně – jakékoliv – dospět. Protože současný stav je problémem, nevyhovuje mu a trápí ho.
To, že někdo chodí k psychologovi, vůbec neznamená, že je pacient či nějak divný. Při sezeních se většinou vždy ukáže, že příčina problému je v celém systému – myšleno v rodině, ve vztahu. Nikdy to není tak, že jediný, kdo má problém, je ten jedinec.“
Kde vás lidé najdou?
„Mohou mi zavolat, objednat se a domluvíme si termín schůzky, podle toho, jak jim to bude nejlépe vyhovovat.“
Jak dlouho trvá jedno sezení?
„Nikdy nejde předem říci, že skončíme přesně za hodinu. Jedno sezení trvá 60–90 minut. První schůzka bývá většinou informativní. Klient mi řekne, co ho trápí, seznámím se s problémem a ujasňujeme si, zda mu mohu pomoci. Pokud se domluvíme na spolupráci a terapiích, pak každé další sezení stojí 400 korun. Psychologické poradenství je službou nadstandardní, nehrazenou pojišťovnami. Ale ze své vlastní zkušenosti vím, že kdo opravdu chce a stojí o pomoc sobě či svému dítěti, tak pomoc vyhledá a nebude vymýšlet důvody, proč to nejde, a že je to služba nehrazená. Počet dalších sezení se pak odvíjí od toho, jak se klientovi daří jeho problém vyřešit.“
Jitka Chromá (foto: archiv město Mikulov)