Mikulov obnoví původní přírodu Svatého kopečku a vytvoří novou klidovou zónu
Mikulovský Svatý kopeček je v naší zemi ojedinělým příkladem kulturní krajiny, v níž se spojují přírodní a historické skvosty a dílo člověka souzní s respektem k přírodě. Zakladatelem této výjimečné urbanistické a krajinářské koncepce z počátku 17. století byl kardinál František Dietrichstein. Svatý kopeček tehdy proměnil v duchovní místo vyznačující se neobyčejně působivým pohledovým propojením kostela a kapliček křížové cesty s městem, přírodou a okolní krajinou. Dovednost pozdně renesančního a barokního stavitelství evokovat bohatě smyslové zážitky diváka je chloubou našeho města. Kardinálova přestavba Mikulova zcela jistě patří k nejzajímavějším projektům svého druhu. Právě proto město dlouhodobě vyvíjí snahu o rekonstrukci všech jeho autentických památek. Jednou z nich je i lokalita pod Olivetskou horou, v blízkosti nástupu na křížovou cestu. Obyvatelům města je známá pod názvem dolní palouček.
Dolní palouček tvoří nedílnou architektonickou součást unikátního urbanistického celku Mikulova a okolní komponované krajiny. Je jednou z mnoha nádherných přírodních vyhlídek – belvederů – odkud se otevírá, podobně jako v Jeruzalémě, výhled na celé město a jeho historické dominanty. Právě sem směřuje projekt obnovy panonského háje koncipovaného také jako reminiscence Getsemanské zahrady.
Mikulov a jeho okolí je ukázkou jedinečného typu panonské krajiny s původními teplomilnými doubravami s dubem šípákem, dřínem a mahalebkou. Jejich vzácné zbytky najdeme také na Svatém kopečku. Zvláštností šípákových doubrav je rozvolněnost lesa, doprovázená prosvětlenými paloučky a lesními lemy, jež hostí mimořádný počet teplomilných travin a kvetoucích bylin původem z jižní a východní Evropy. Tento typ rozvolněných lesů – panonských hájů či lesostepí – je rovněž chloubou Mikulova. Za přírodními zajímavostmi panonské květeny a zvířeny sem přijíždějí badatelé a návštěvníci z celé naší země. Bohužel v minulosti byla přirozená skladba teplomilných doubrav Svatého kopečku narušena neodbornými, byť dobře myšlenými zásahy našich předků.
Nyní město spolupracuje s řadou odborníků a sdružení, aby se podařilo alespoň z části obnovit původní ráz tohoto místa.
„S myšlenkou obnovy této unikátní lokality mě oslovila Františka Šatná z Mendelovy univerzity, Zahradnické fakulty v Lednici, která v roce 2012 vypracovala na toto téma diplomovou práci,“ uvádí iniciátor projektu Rostislav Koštial, starosta města Mikulova.
„Po prostudování širších historických, přírodních a majetkoprávních souvislostí jsme začali zvažovat možnosti obnovy lokality. Bylo nutné respektovat fakt, že se jedná o státní pozemek, který je ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny a současně se z větší části nachází v ochranném pásmu přírodní rezervace Svatý kopeček. Rovněž jsme chtěli co nejšetrněji přistupovat k přírodě i historickým památkám, protože jejich mimořádný význam je zavazující,“ dodává starosta.
Na celém projektu s názvem Panonský háj pod Olivetskou horou – reminiscence Getsemanské zahrady se podílí tým odborníků. Realizátorem projektu je Biosférická rezervace Dolní Morava, o. p. s., a Agentura ochrany přírody a krajiny, která zabezpečuje ochranu přírody a zároveň vykonává správu tohoto pozemku. Odborníky zastupuje paní Lenka Rabušicová z CHKO Pálava a Milada Rigasová, botanička z Regionálního muzea v Mikulově.
Projekt je realizován za finanční podpory společnosti MND a. s. (Moravské naftové doly), spoluzakladatele Biosférické rezervace Dolní Morava a jednoho z nejvýznamnějších soukromých donátorů projektů souvisejících s ochranou přírody a jejího udržitelného rozvoje v oblasti jižní Moravy.
„Ještě v období vegetačního klidu byly odstraněny druhově nevhodné a poškozené dřeviny, celá lokalita byla důkladně vyčištěna. Nejpozději v květnu bychom rádi místo osadili lavičkami. V průběhu roku se budou odstraňovat nárosty jasanu, javoru a šeříku. Na podzim tohoto roku se zde vysadí druhově vhodné keře a stromy a vysejí semena určených druhů travin a bylin,“ přibližuje průběh prací Jan Vybíral z Biosférické rezervace Dolní Morava.
„Celý záměr je také v souladu se zájmy ochrany přírody, protože toto unikátní místo těsně sousedí s přírodní rezervací Svatý kopeček,“doplňuje Lenka Rabušicová.
„Není třeba litovat přestárlých jasanů, pajasanů, javorů, šeříků a do značné míry ani borovic černých. Tyto invazivní druhy dřevin na Svatý kopeček nepatří, působí cizorodě a velmi zde škodí – mění chemismus půdy a vytvářejí tisíce jednoletých a víceletých semenáčů, výmladků, jež potlačují vzácnou původní vegetaci teplomilných šípákových doubrav, skalní vápencové stepi a květnatých kavylových trávníků,“ říká k projektu obnovy Milada Rigasová.
Založení zcela nové kompozice s využitím původních druhů rostlin je jediným možným řešením a vkladem pro budoucí generace. Stávající listnaté stromy a keře proto nahradí zejména dub šípák, dřín obecný, mahalebka obecná, kalina tušalaj, brslen bradavičnatý, klokoč zpeřený, zimolez kozí list. Místo zde najdou stepní druhy trav a bylin – kostřavy a kavyly, třeslice, lipnice, kakost krvavý, třemdava bílá, kosatce a další původní rostliny.
Projekt tak přiblíží původní charakter a malebnost místu, které spoluvytváří originalitu vzácných městských panoramat. Díky spolupráci města a odborných organizací získá Svatý kopeček na hodnotě z hlediska kulturního, přírodního i turistického.
Lenka Křivánková
