Jam session Libora Fáry v Galerii Závodný
Galerie Závodný představí dílo Libora Fáry. Výstava nazvaná Libor Fára – Jam session v kolážích a asamblážích 1945–1988 začíná v pátek 26. dubna a potrvá až do 8. června.
„Žák Emila Filly a Františka Muziky seskládal svoji výtvarnou zpověď ze střípků silných osobních prožitků. Dětství strávené v kulisách loutkového divadla dědečka Hrušky, silná citová vazba k mamince Janě, členství ve skupině spořilovských surrealistů, sympatie s poetismem K. Teigeho a V. Nezvala, záliba ve slovních hříčkách a absurdních situacích, obdiv k němému filmu a grotesce, celoživotní láska k hudbě, především jazzu, dlouhodobá přátelství s manželi Medkovými, Václavem Havlem či Janem Grossmanem, životní partnerství s Annou Fárovou. To vše pomohlo vytvořit velmi specifický výtvarný rukopis autora,“ přiblížila kurátorka výstavy Vladimíra Brucháčková Závodná.
Vernisáž výstavy, kterou osobně v pátek 26. dubna v 18 hodin zahájí také dcery Libora Fáry, bude obohacena vystoupením jazzového tria Milana Svobody.
„Libor Fára ve své tvorbě kombinuje prvky absurdity a poetické všednosti, přísný řád s hravostí, pracuje s předměty, které již byly použity – sklářské formy, parkety, šicí stroje, části nábytku, rozstříhané fotografie. Materiál nezastírá svoji původní funkci, Fára obdivuje krásu tvarů a poctivost zpracování starých artefaktů. Citlivě vybírá jednotlivé součásti objektů, skládá je do organických a úsporných struktur, rytmizuje je a člení obdobně jako jazzovou kompozici,“ doplňuje kurátorka.
Výstava představuje série koláží a asambláží z let 1945–1988. Od surrealistických počátků (koláže Snídaně o půlnoci 1950 a soubor fotografií seskládaných objektů) přes ucelené řady a série koláží (Situace bílého obdélníku, Relax, Otvírání stěn, Pocta Bracellimu…) až k velkým nástěnným reliéfům (Pocta Ernstovi, 1977–1982, Pocta Fillovi, 1980, Pocta Marcelu Duchampovi, 1980, Pocta Dalímu, 1982, Pocta Ionescovi, 1977–1982, cyklus Hrací stoly a Plechomluvy) je možné sledovat způsob přesného logického uvažování autora a jeho smyslu pro dokonalý řád, provázanost výtvarného vyjadřování s hudbou, zálibu ve starých věcech a nevšedních, často absurdních situacích.
Libor Fára patřil k vynikajícím scénografům a uplatnil se i jako autor plakátů, divadelních programů a logotypů. Spolupracoval s divadlem E. F. Buriana (od roku 1953), s Divadlem Na zábradlí (1962–68), Činoherním klubem (od 1969), Pantomimou Alfreda Jarryho. K nejznámějším návrhům scén a kostýmů patří Král Ubu A. Jarryho, Čekání na Godota S. Becketta, Něžný barbar B. Hrabala, Židle E. Ionesca.
Pan Libor Fára se postupně stal všestrannou osobností s mnoha přesahy do různých oborů. Letos uplynulo dvacet pět let od jeho úmrtí.
jich, foto: Galerie Závodný
