Snažil jsem se dát Mikulovské sportovní pevnější organizační řád, říká Karel Pavlík v rozhovoru o tom, jak se daří sportovní hale pod jeho vedením
Mikulovská sportovní hala Na Hradbách už rok funguje pod vedením Karla Pavlíka, ředitele Základní školy Hraničářů a radního města. Co se za rok jeho správy v Mikulovské sportovní, příspěvkové organizaci zřízené městem Mikulov, událo a jaké má plány do budoucna?
Co nejvýznamnějšího se za ten rok stalo?
„Snažil jsem se především dotáhnout do konce rozpracované záležitosti a dát Mikulovské sportovní pevnější organizační řád. Nyní jsme odevzdali vedení města ke schválení hospodářský výsledek roku 2012. Od začátku bylo mým záměrem, aby organizace řídila vše, co k hale patří.“
Jaké radikální změny jste musel během toho roku provést?
„Příspěvková organizace má svou zřizovací listinu a od ní se musí odvíjet všechny ostatní záležitosti. Nemyslím si, že bych dělal až tak radikální kroky, navíc město Mikulov převzalo sportovní halu po TJ Pálava s určitými závazky. Zde se dá říci, že dobíhá určitá udržitelnost původního záměru.“
Co hala nabízí, co zde ti, kteří chtějí sportovat, najdou?
„Ubytovnu, restauraci, posilovnu, fitko Vital s cvičením pro ženy, hřiště pro squash, k dispozici je sauna, lze si domluvit masáže. Před dokončením je cvičná horolezecká stěna.“
Jaké máte plány do budoucna?
„Hala v současné době zaplnila volné prostory sportovními aktivitami, nabízí se badminton, snad se časem vrátí i stolní tenis. Velké pole působnosti však vidíme do budoucna i v komerčním využití. Bohužel doba není příliš nakloněna sponzorství, výrazně nás také blokuje spousta zbytečných oprav.“
Jaké významné akce se v hale během uplynulého roku konaly?
„V loňském roce jsme uvítali celkem osm reprezentačních družstev různých sportů a věkových kategorií, přispěla k tomu i výhodná poloha města vzhledem k Vídni a Bratislavě. Propojením sportovišť se zde navíc postupně vytvořil komplex, který do budoucna dává výrazný prostor pro další spolupráci a možnosti nabídek. K tomu ještě krása a jedinečnost našeho města, opravdu z vlastní zkušenosti neznám v republice něco podobného.“
Daří se vám plnit záměr, aby hala sloužila především dětem a mládeži?
„Mládež je kapitola sama o sobě. Pracujeme postupně na možnostech, aby ti mladší měli určitá zvýhodnění, např. v cenách tréninkových jednotek. Snad se ekonomika časem dopracuje k lepším číslům. I zde se ale projevilo, že stát a kraje malinko zaspaly…“
Jak si na tom stojí hala finančně, podařilo se vám snížit náklady na její provoz?
„Sportovní hala je zařízení, které není nikde soběstačné. Jde o určitou formu služby pro občany. I zde pociťujeme kupní sílu návštěvníků, ale věříme, že změny, které jsme provedli, přispějí k lepšímu hospodaření v průběhu dalších let.“
Vy osobně jak jste spokojen, jak se vám daří skloubit funkci ředitele školy a šéfa haly?
„Spokojen nebudu bohužel nikdy, přiznávám ale, že mne některé výsledky za rok příjemně potěšily. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem těm, kteří se na tom podíleli. Na prvém místě především kolektivu zaměstnanců sportovní haly. Funkce ředitele školy a sportovní haly jdou mnohdy na vrub osobních aktivit a volného času. Na straně jedné se řada sportovních soustředění odehrála ve vzájemné spolupráci, na straně druhé občas ,hárámʻ, komu dám kšeft.“
jich
