Odpovědnost provozovatele vozidla za přestupky aneb konec tzv. výmluv na „osobu blízkou“?
Řada motoristů nemá jasno v novinkách zákona o silničním provozu. Proto jsme rozhodli, zařadit seriál informací, které jistě pomohou nejenom řidičům.
Jednou z důležitých novinek je zavedení objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla, která vstoupila v platnost dne 19. 1. 2013 novelou zákona č. 361/2000 Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Tato novela přinesla novou skutkovou podstatu správního deliktu, kdy je za tento delikt odpovědný provozovatel vozidla (tedy ten, který je uveden jako provozovatel v registru vozidel) bez ohledu na to, že vozidlo v inkriminovanou dobu řídila zřejmě jiná osoba. Odpovědný bude provozovatel, ale za určitých podmínek:
- nebude známa totožnost řidiče,
- nepůjde o dopravní nehodu,
- porušení povinností řidiče nebo pravidel bylo zjištěno automatizovaným technickým prostředkem (radarem) nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání vozidla,
- porušení povinností řidiče nebo pravidel bude vykazovat znaky přestupku.
Týká se to pouze těch přestupků, kdy porušení pravidel silničního provozu a protiprávního jednání řidiče je zjištěno a zaznamenáno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy, tj. např. radar nebo kamera. Tedy v případech, kdy nebylo možné okamžité zjištění a ověření totožnosti řidiče. Půjde tedy zpravidla o překročení rychlosti jízdy, jízdu na červenou nebo špatné parkování.
Co je to objektivní odpovědnost provozovatele vozidla?
Podstata objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla, ať už fyzické, nebo právnické osoby, spočívá v tom, že provozovatel vozidla není postihován za porušení pravidel silničního provozu, což je typické pro postihy řidičů např. za rychlou jízdu, nýbrž za to, že jako provozovatel vozidla porušení pravidel – např. rychlé jízdě – nezabránil. Jeho povinností je zajistit, aby při užití (jím provozovaného vozidla) na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovené zákonem o silničním provozu. Z tohoto důvodu se provozovateli vozidla vždy ukládá výlučně „jen“ pokuta. Na rozdíl od řidiče a tedy klasického přestupkového řízení nedochází k záznamu bodů do bodového hodnocení ani k uložení zákazu činnosti řízení motorových vozidel, neboť se vychází z toho, že provozovatel sám vozidlo neřídil, respektive mu nebylo prokázáno, že provozovatel sám vozidlo řídil.
Provozovatel vozidla je touto změnou postaven do role spoluodpovědného za ukázněné chování řidiče, kterému svěřil řízení jím provozovaného vozidla. Smyslem je zájem společnosti na tom, aby přestupky zjištěné technickými nebo jinými prostředky, kterých se dopustili nezjištění řidiči, nezůstaly neprojednány, nepotrestány.
Výzva k uhrazení částky – postup správního orgánu
Pokud bude automatizovaným technickým prostředkem zjištěn přestupek, který splňuje podmínky objektivní odpovědnosti (překročení nejvyšší dovolené rychlosti, špatné parkování, projetí na červenou), a řidič nebude zastaven a ztotožněn, policista nebo strážník přestupek zadokumentuje a následně oznámí obecnímu úřadu s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání. Tento úřad následně zašle provozovateli vozidla výzvu k úhradě určené částky, která odpovídá výši pokuty pro blokové řízení (např. za překročení rychlosti v obci do 20 km.h-1 se v blokovém řízení uloží pokuta do 1 000 Kč). Pokud provozovatel tuto částku do 15 dnů zaplatí, je tím věc vyřešena. Provozovatel vozidla není správním orgánem předvolán, nejsou mu přiděleny body v rámci bodového hodnocení řidiče a skutek se již nikam nezaznamenává. Novela zákona tak dává možnost rychlého a efektivního vyřešení přestupku s minimálními důsledky, resp. s menšími důsledky, než by tomu bylo v přestupkovém řízení.
Provozovatel může místo uhrazení této částky do 15 dnů sdělit totožnost řidiče, a pokud tak učiní, úřad proti takové osobě zahájí přestupkové řízení, v němž jí hrozí nejen pokuta, ale v případě bodově hodnocených přestupků i body v registru řidičů, případně zákaz činnosti.
V případě, že provozovatel vozidla určenou částku do 15 dnů nezaplatí a totožnost řidiče neoznačí, správní orgán učiní nezbytné kroky ke zjištění řidiče a s odůvodněním, že takovou osobu není v silách správního orgánu kontaktovat (osoba neznámá, evidentně nedostupná), přestupek odloží. Následně však správní orgán zahájí řízení o správním deliktu s provozovatelem vozidla, na jehož konci mu hrozí pokuta až 10 000 Kč, maximálně však do výše pokuty za přestupek, jehož znaky porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje. Provozovateli vozidla nepomůže výmluva ani na „osobu vzdálenou“ nebo „osobu blízkou“, protože i v takovém případě s ním bude zahájeno řízení o správním deliktu.
Objektivní odpovědnost má zavedenou již převážná většina evropských států, od poloviny roku 2012 ji zavedlo i Slovensko. Provozovatelé vozidel, kteří jsou v četných případech i skutečnými řidiči vozidla, kterým byl porušen zákon, tak dostanou šanci vyřešit věc rychle a s minimálními následky. Významným benefitem a v praxi zřejmě i velkou motivací provozovatelů zaplatit na výzvu obecního úřadu určenou částku bude právě skutečnost, že v takovém případě nebudou nikomu přiděleny body do registru řidičů. Smyslem je zájem společnosti na tom, aby přestupky, kterých se dopustili nezjištění řidiči, nezůstaly neprojednány a nepotrestány.
Jarmila Pavlíková, odborný zaměstnanec MěÚ Mikulov
