Dny židovské kultury připomněly významnou minoritu Mikulova
Dějiny hebrejského obyvatelstva v Mikulově, jejich osudy za války i rozmanitost této kultury v hudbě i gastronomii připomněl šestý ročník festivalu Dny židovské kultury.
Oběti holocaustu připomnělo divadelní představení Židovka aneb žonglování se životem v podání divadelního souboru KUFR i promítání dokumentu režisérky Olgy Sommerové Hořký návrat z pekla. Festivalu se účastnila i hlavní aktérka vzpomínkového dokumentu, paní Erika Bezdíčková, která přežila pobyt v koncentračním táboře Osvětim i pochod smrti. Návštěvníci se jí na besedě po promítání mohli zeptat na její vzpomínky a seznámili se s její knihou Moje dlouhé mlčení. Večer byl pak zakončen ochutnávkou židovských jídel, např. šouletu s kachním či husím masem, speciálního chleba chalu či sladkých hamanových uší. Nalévalo se i košer víno a slivovice.
Spoustu lidí přilákal do galerie Efram sobotní program, který byl zahájen vernisáží výstavy obrazů izraelské výtvarnice Hany Alisy Omer. Pestrost a bohatství duchovní a lidové hudby židovského národa pak představila pražská skupina Menorah. „Hosté si poslechli hudbu aškenázských a sefardských Židů v hebrejštině, jidiš a jazyce ladino,“upřesnila Sylva Chludilová, produkční celé akce.
I přes občasný déšť na komentované prohlídky židovského hřbitova a koncert nevidomé židovské zpěvačky, skladatelky a klavíristky Kateryny Kolcové Tlusté přišlo více než sto lidí. Veřejnost mohla také nahlédnout do nově rekonstruované Horní synagogy, kde Jan Kindermann z Federace židovských obcí v České republice přiblížil průběh oprav budovy. „Mikulovská synagoga je společně s dalšími devíti objekty v celé republice součástí velkého projektu revitalizace židovských památek. Stavební práce ještě stále pokračují, plánovaný termín slavnostního otevření jsme byli nuceni z důvodu stavebních komplikací přesunout na květen 2014. Celkové náklady na obnovu budou činit zhruba třicet pět milionů korun. Expozice, která zde vznikne, bude věnovaná Rabi Löwovi a židovské vzdělanosti na Moravě,“přiblížil Jan Kindermann.
„Letošní ročník nabídl velmi zajímavý program, který přivedl nejen místní obyvatele, ale i turisty a příznivce hebrejské kultury. Festival již má své pevné místo v kulturním kalendáři města a doufáme, že zájem bude rok od roku větší. Považujeme za důležité upozorňovat na historii židovské minority i na jejich osudy za 2. světové války,“ řekla Marie Leskovjanová, předsedkyně Spolku přátel židovské kultury, který celou akci organizačně zajišťoval.
Festivalový program vyvrcholil v neděli otevřením Lázeňského náměstí, které vzniklo díky projektu Nová zeleň pod Starou bránou. Během roku a půl se prostor pod Husovou ulicí proměnil k nepoznání. Vyžádalo si to spousty úsilí i finanční podpory z nadací Partnerství a Via, které věnovaly na 260 tisíc korun. Podporu měly realizátorky akce také ze strany města Mikulova a společnosti Tedos, která se bude o vzniklý parku starat.
Za vznikem nové klidové zóny stojí především Jana Drochytková, Klára Nepustilová, Julie Horká, Eva Řezáčová, Sylva Chludilová a Helen Chaloupková. „Když jsem se do Mikulova přistěhovala, bylo mi líto, že ten prostor vypadá tak, jak vypadal. A tak jsme se rozhodli to změnit. Moc nám pomohla Eva Řezáčová z Centra ekologické výchovy Pálava, která celý projekt zastřešila. A pak spousta ochotných dobrovolníků, kteří plánovali, jak ten projekt bude vypadat, a potom také přiložili ruku k dílu a hrabali, uklízeli a sázeli. Sešla se tu parta lidí a jak to tak vypadá, budeme se tu scházet i nadále, třeba u pece, kde se bude péct chleba,“ říká mladá zahradní architektka Jana Drochytková.
Dny židovské kultury v Mikulově vyvrcholily v galerii Efram, kde divadelní soubor Ampulka z Třebíče sehrál povídku Rézina poslední hodinka.
Židé žili v Mikulově již od 2. poloviny 14. století a město bylo od 16. století až do roku 1851 politickým, kulturním a duchovním centrem moravských Židů a sídlem moravského zemského rabína.
lk, js
Rekonstruovaná synagoga
Beseda s Erikou Bezdíčkovou
divadelní představení
Otevření Lázeňského náměstí
