„Svatý kopeček a všechny aktivity na něm a v blízkém okolí jsou nadčasovým globálním projektem," říká starosta města Rostislav Koštial

Publikováno dne 29. leden 2014.

V současné době se kolem aktivit na Svatém kopečku vede diskuse. Lidé se o této dominantě města baví mezi sebou přímo či ve virtuálním světě, své názory napsali veřejně i někteří čtenáři Zpravodaje.

Během čtyř uplynulých let jsme vás na stránkách Zpravodaje města Mikulov seznamovali se všemi aktivitami i záměry, které se na Svatém kopečku a v jeho okolí dějí, a přiblížili jsme vám zajímavé projekty a vize, které se chystají do budoucna.

Ať už to byla rekonstrukce kaple Božího hrobu na Svatém kopečku, donátorství jednotlivých kaplí nebo restaurování soch na křížové cestě a projekt dárcovských esemesek na podporu obnovy křížové cesty. V minulosti jsme psali také o Procháskově lesoparku, který se proměnil v odpočinkovou zónu, či o záměru vybudovat naučnou stezku mikulovskou krajinou.
V loňském roce se pak díky finanční podpoře Moravských naftových dolů začal realizovat projekt obnovy původní přírody Svatého kopečku na dolním paloučku. Letos bude díky sedmimilionové dotaci, kterou se podařilo městu Mikulov získat, opraven kostel svatého Šebestiána s kampanilou a vznikne naučná stezka podél křížové cesty.

Na počátku všech těchto již zrealizovaných, probíhajících či plánovaných akcí však stojí myšlenka. Na genezi i plány do budoucna jsme se proto zeptali jejího nositele, starosty města Rostislava Koštiala. „Svatý kopeček a všechny aktivity na něm a v blízkém okolí jsou nadčasovým globálním projektem," říká první muž Mikulova, jenž je autorem celé koncepce.
„Vše začalo mojí vizí. Rozhodl jsem se, že nenechám dominantu města – Svatý kopeček – v takovém stavu, v jakém se nacházel. Zchátralé kapličky, flora připomínající spíše „poloboubín", jedna velká džungle, která nemá žádného řádného správce. Začali jsme v roce 2009 opravou Božího hrobu a odtud se pak odvíjí celá filozofie obnovy Svatého kopečku," vzpomíná Rostislav Koštial.

Rekonstrukce kaple Božího hrobu na Svatém kopečku
„Vše začalo Božím hrobem. Byla to jedna z nejzanedbanějších kaplí, opouštěná. A socha ležícího Ježíše Krista byla ve velmi zuboženém stavu. A mne, ačkoli nejsem věřící, to trápilo, a proto jsem se rozhodl, že kapli zrekonstruujeme a na opravu seženeme peníze," říká starosta města Rostislav Koštial.

Po intenzivním vyjednávání s římskokatolickou farností u kostela sv. Václava v Mikulově byl zpracován projekt na získání finanční podpory prostřednictvím MAS Mikulovsko (Místní akční skupina Mikulovsko). Církev, coby žadatel, získala na rekonstrukci jeden milion korun. Jelikož však neměla prostředky na spolufinancování projektu, tak se Rostislav Koštial rozhodl osobně projekt podpořit i finančně. „Poskytl jsem svých sto tisíc korun na opravu kaple a také dvacet tisíc na restaurování obrazu z kostela svatého Šebestiána," říká donátor Rostislav Koštial. Kaple Božího hrobu byla po celkové opravě v srpnu roku 2010 znovu vysvěcena.

K roli MAS Mikulovsko Rostislav Koštial, coby jeden ze zakládajících členů této obecně prospěšné společnosti, říká: „Tato akční skupina, kterou jsme založili společně s dalšími partnery veřejné, soukromé a neziskové sféry, má hlavní cíl. A to pomáhat vytvářet vhodná partnerství a podmínky pro zvýšení rozvojového potenciálu regionu." Dotace na jednotlivé projekty jsou získávány prostřednictvím programu LEADER+, který je spravován Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova. Za realizaci projektů v rámci MAS Mikulovsko je zodpovědný její ředitel. V současné době jím je Josef Šejnoha, který vystřídal Michala Solaříka. Více informací na www.masmikulovsko.cz.

Donátorství a podpora obnovy křížové cesty dárcovskými DMS
„Začali jsme Božím hrobem, na jehož opravu jsme měli evropské peníze prostřednictvím místní akční skupiny. A pokračovali jsme mým nápadem – donátorství, adopcí čtrnácti kapliček. Všechna zastavení na křížové cestě mají dnes své „adoptivní rodiče" z řad podnikatelů i soukromých osob, a to jak z Mikulova, tak blízkého či vzdáleného okolí. A ti se o ně jako správní rodiče starají, opravují je a pečují o ně," vzpomíná starosta města. A zároveň s radostí dodává, že se díky zainteresovanosti pracovníků Městského úřadu Mikulov, donátorů a všech, kteří se s touto myšlenkou ztotožnili, daří naplňovat filozofii obnovy Svatého kopečku. Postupně jsou také opravovány a restaurovány sochy v jednotlivých kaplích.

„Velkou radost mám také z toho, že dnes jsme už ve stavu, kdy se nám hlásí donátoři na kapličky. Ale ty už jsou rozebrané, a tak jim nabízíme jiná díla v Mikulově. Nyní máme potencionálního donátora, kterému jsem navrhl, ať opraví barokní bránu u koupaliště. A je to na dobré cestě," říká starosta.

Do záchrany kapliček na křížové cestě se v průběhu dvou uplynulých let také prostřednictvím dárcovských esemesek zapojila spousta anonymních dárců. Cílem projektu nebyla jen stavební obnova kaplí, ale také zrekonstruování výzdoby. „Sbírka byla velmi úspěšná a na konci loňského roku se sešlo 88 268 korun. Z této částky bylo hrazeno restaurování sochy Krista nesoucího kříž z kapličky číslo 7," upřesnila Marie Leskovjanová ze Spolku přátel Mikulova, který sbírku zastřešuje. Sbírka byla prodloužena do konce července tohoto roku.

Sedmimilionová dotace na opravu kostela svatého Šebestiána a kampanily
Nedílnou součástí křížové cesty je kostel svatého Šebestiána s kampanilou na vrcholu Svatého kopečku. Městu Mikulovu se podařilo na podzim loňského roku získat skoro sedmimilionovou dotaci z ROP Jihovýchod, díky níž může být realizován projekt Obnova a využití kulturně-historické krajiny v lokalitě Svatý kopeček v Mikulově.

V rámci projektu bude do konce roku 2014 zbudována naučná stezka v přírodní rezervaci Svatý kopeček, na níž vyroste jedenáct informačních panelů. Kaple svatého Šebestiána i zvonice poblíž se dočkají opravy střech, oken i dveří, nových fasád i vnitřních omítek. Opraveny budou i schody do kaple. „Jsem moc rád, že se nám podařilo dotaci získat. O podporu jsme žádali už dvakrát a neúspěšně. Takže na potřetí to vyšlo a my můžeme pokračovat v myšlence obnovy Svatého kopečku a jeho dominant," řekl starosta města.

Na projekt v celkové hodnotě 7,7 milionů korun město Mikulov získalo 85% dotaci ve výši 6,4 milionů korun. „Zbytek bude hrazen z daru velkorysého dárce, který poskytl městu účelovou dotaci ve výši jeden milion korun, a z rozpočtu města," upřesnil Rostislav Koštial.

Nová klidová zóna na Svatém kopečku – dolní palouček
Celá koncepce však nekončí jen křížovou cestou. Projekt obnovy panonského háje koncipovaného jako reminiscence Getsemanské zahrady do nadčasového globálního projektu zapadá. Lokalita pod Olivetskou horou, mikulovským známá jako dolní palouček, tvoří nedílnou architektonickou součást unikátního urbanistického celku Mikulova a okolní komponované krajiny. „Když mne s myšlenkou obnovy této unikátní lokality oslovila Františka Šatná z Mendelovy fakulty v Lednici, intenzivně jsem začal jednat a vše analyzovat s církví i botaničkou Miladou Rigasovou, abychom se nedopustili nějakého omylu historicko-církevního či zahradněarchitektonického," vzpomíná starosta města.

Po roční analýze bylo také potřeba získat prostředky na realizaci projektu. A zde se mikulovskému starostovi podařilo získat donátora – Moravské naftové doly. „Přesvědčil jsem je, že se jedná o dobrý ekologický počin," dodává starosta s tím, že dolní palouček nebyl v minulosti jen místem romantických schůzek či rekreace, ale také místem plným nepořádku, lidé sem chodili venčit psy, odhazovali odpadky a stín keřů a jeskyně byly útočištěm uživatelům omamných návykových látek. „Všechno má dvě stránky pohledu, ale já jsem přesvědčen o tom, že se nám díky skvělému týmu odborníků a finanční podpoře donátorů podaří vybudovat malebné místo a Svatý kopeček tím získá na hodnotě z hlediska kulturního, přírodního i turistického potenciálu," říká Koštial.
Panonský háj by se tak v budoucnu měl stát další klidovou zónou, stejně jako revitalizovaný Procháskův lesopark na druhém konci Mikulova.

Revitalizace Procháskova lesoparku
V roce 2011 se z iniciativy starosty města dočkal revitalizace Procháskův park v blízkosti bývalého vápencového lomu Janičova vrchu. „Opět se jedná o koncepční záležitost a park dnes slouží jak občanům, kteří bydlí v bezprostřední blízkosti, tak je součástí uceleného rozvoje turistické nabídky Mikulova," říká starosta.
Na tuto klidovou zónu navazují dva zdevastované bazény, dva lomy a celý úsek podél Mušlovského potoka, se kterým má město také své plány.

Naučná stezka mikulovskou krajinou
Projekt město Mikulov intenzivně konzultuje s odborníky. Má dvě fáze. Jednak je to zpevněná obslužná komunikace, kterou budou moci využívat i turisté, a vedle toho přírodní projekt revitalizace území, na němž vzniknou různé biotopy pro obojživelníky.
Vše navazuje na koncepci Svatého kopečku tzv. severní stranu. Projekt starosta města pojmenoval „Blízká setkání člověka s přírodou". Na severní stranu pod Kopečkem pak naváže jižní strana, vedoucí od ulice Zlámalova na Mušlov. Do tohoto projektu zapadá i travertinové koryto Mušlovského potoka. K tomu všemu podle starosty patří ještě několik dalších nápadů. „Uvažujeme o obnově historického jezírka v Procháskově lesoparku, záchraně dvou bazénů a projektech v lomu, jako jsou některými zesměšňované plány na observatoř, zázemí pro mladé přírodovědce či komorní vodní divadlo. Na všem jsme se ale se zástupci Agentury ochrany přírody shodli," vyjmenovává první muž Mikulova.

Projekty na Svatém kopečku v minulosti a dnes
„Celý projekt Svatého kopečku je jedna velká myšlenka, která je moje, a sestává se z dílčích etap. Protože ty jednotlivé etapy realizujeme různými prostředky, s různými partnery a díky různým dotacím," upřesňuje starosta města Rostislav Koštial.
A zároveň dodává, že Svatý kopeček vždy byla modelovaná krajina a vždy zde probíhaly zásahy člověka. Od nepaměti se na jejím modelování lidská ruka podílela poměrně dramaticky, a to jak v dobrém, tak zlém. „Například iniciativa okrašlovacího spolku v minulém století na dolním paloučku a vysázení dřevin, které sem rozhodně nepaří, nás dnes donutila jít tou radikální cestou obnovy," říká starosta města.

Veškeré aktivity od Dietrichsteinů po okrašlovací spolek byly dělány s nejlepším vědomím jejich iniciátorů. „Určitě to všichni dělali s tím, že na tom budou dále pracovat. Ale není možné v zahradní architektuře něco vysadit a jít od toho a nechat to být. A to se právě na dolním paloučku stalo. Možná dvacet let to tam někdo udržoval, ale pak se tam žádná zahradní úprava nedělala, což je hříchem zahradní architektury," říká starosta.
„Projekt, který se nyní na dolním paloučku realizuje, je mimořádně významným rozhodnutím směřujícím k zastavení dlouhodobě plíživé devastace původních ekosystémů nepůvodními dřevinami," vysvětluje botanička Milada Rigasová. Realizací celého projektu byla pověřena biosférická rezervace Dolní Morava.

Nový dolní palouček bude chloubou a turistickou raritou Mikulova
Projekt Panonský háj pod Olivetskou horou – reminiscence Getsemanské zahrady zcela zapadá do nadčasového globálního projektu Svatý kopeček.
Starosta města přiznává, že se zpočátku také zdrženlivě přikláněl na cestu pouhé revitalizace dolního paloučku, coby lesoparku. Ale nechal se přesvědčit odborníky a v ten okamžik se mu začala skládat celá mozaika. „Diplomantka paní Šatná mne navedla na myšlenku, že skála je Olivetská hora, paní Rigasová řekla, že bychom se měli vydat cestou navrácení k přírodě, která se co nejvíce přiblíží charakteru vápencové stepi s původními druhy dřevin, trav a květin. A mě to začalo všechno do sebe zapadat," říká Rostislav Koštial.

A svou původní myšlenku starosta rozvinul. Propojil duchovní rozměr Svatého kopečku s přírodou. „Pod Olivetskou horou nemůže být nic jiného než Getsemanská zahrada. A pospojoval jsem ten příběh a jsem přesvědčen o tom, že i kardinál Dietrichstein, když pojmenoval skalisko Olivetskou horu, tak to nemohl myslet jinak, než že je to Getsemanská zahrada. Protože tak to v tom Jeruzalémě je," přibližuje myšlenku Rostislav Koštial.
Provázanost křížové cesty, Božího hrobu, Olivetské hory i Getsemanské zahrady v Mikulově je podle starosty geniálním projektem a věří, že i jeho případní nástupci budou tuto myšlenku rozvíjet a díky tomu se Mikulov stane ještě více turisticky vyhledávaným místem. „Tento příběh je v rámci Evropy ojedinělý. A jenom ignorant to nevidí a nepoužije to ku prospěchu města Mikulova," uzavírá starosta města Rostislav Koštial.

Na Svatý kopeček se poutníci vydávají už od roku 1623, kdy kardinál Dietrichstein položil základní kámen poutní kaple, kterou zasvětil ochránci před morovou nákazou, svatému Šebestiánovi. A současně nechal podél cesty na vrchol zbudovat sedm pašijových kaplí. Dnes vápencový vršek lemuje čtrnáct kapliček. Díky osobní iniciativně starosty města Mikulova, spolupráci města Mikulova s církví, projektu doktorství na záchranu a opravu kapliček na křížové cestě na Svatý kopeček se vše vrací do někdejší krásy.

Celá křížová cesta je součástí komponované kulturní krajiny. V roce 1946 byl Svatý kopeček vyhlášen botanickou rezervací a od roku 1992 je přírodní rezervací.

Připravila Jitka Sobotková, foto archiv města Mikulova