„Já si tržnici v Mikulově přeji, ale za určitých podmínek," říká starosta města Rostislav Koštial
V mnohých městech po celé České republice vznikají farmářské trhy. Někde se obnoví stará tradice, jinde vznikají tržnice „na zeleném" v přirozeném centru dění. Toto téma je aktuální také v Mikulově, proto jsme si o něm povídali se starostu města Rostislavem Koštialem.
Jak se vy osobně stavíte k myšlence vzniku farmářské tržnice v Mikulově?
„Toto téma je mi velmi blízké a zajímá mne dlouhodobě. Nejenom proto, že jsem původní profesí zemědělec, ale kvalitní farmářskou tržnici s regionálními produkty by si určitě Mikulov zasloužil.
Myšlenkou vybudovat u nás tržnici se zaobírám už více jak tři roky. Intenzivně jsem také jednal a usiloval na Ministerstvu zemědělství o vypsání grantů, které by městům a obcím umožnily městskou farmářskou tržnici zřídit. Já si tržnici v Mikulově rozhodně přeji, ale za určitých podmínek."
Můžete přiblížit za jakých?
„Farmářskou tržnici by neměli degradovat překupníci, kteří dehonestují původní smysl farmářských trhů. To se mnohdy stává a já to osobně vidím jako porodní bolesti celé myšlenky. Zároveň ale věřím, že doba klasické podoby tržnice přijde, a na některých místech po celé České republice je to už vidět. Další důležitou věcí ovšem je, že musí existovat jak nabídka, tak poptávka s dostatečnou kupní sílou."
Myslíte si, že v Mikulově není poptávka po kvalitních potravinách s jasným původem?
„To rozhodně netvrdím. Ale buďme k sobě upřímní a podívejme se na to objektivně. V současné době tady není prakticky ani nabídka těch dodavatelů, které bychom rádi na farmářském trhu viděli – prvopěstitelé zeleniny, farmáři, drobní výrobci sýrů, paštik, medu, květinářky, pekařky... A to je ten zásadní problém. Dodavatelé se soustřeďují do velkých měst, kde je garantována kupní síla."
Myslíte, jako je například Zelný trh v Brně?
„Ano. Ten navštěvuji často. A věřím, že ten, kdo tam byl, si všiml, že nabízené zboží není rozhodně levné. Ceny za zeleninu či farmářské výrobky převyšují cenovou nabídku obchodních řetězců.
A také existují sofistikované průzkumy firem, které zřizují farmářské trhy a obchody typu ‚Náš grunt', a ty jasně říkají, že typ takového obchodu se ekonomicky vyplatí ve městě s minimálně patnácti tisíci obyvateli."
Nejbližší farmářské trhy či obchody tohoto typu jsou v Břeclavi a Hustopečích, bavil jste se s trhovci o jejich zkušenostech?
„Ptal jsem se trhovců i lidí přímo v Břeclavi a sami mi říkali, že odtud postupně mizí původní výrobky jako je med či sýr přímo od farmářů a tržnice je zaplavována dováženými i mnohdy zahraničními výrobky, kde nelze vysledovat původ zboží. A toto si rozhodně tady v Mikulově nepřejeme. To není farmářský trh."
My tu vlastně pár prodejců, stánkařů přímo na Náměstí míváme už nyní.
„Jsou tu, ale je jich opravu pár. Jeden prodejce zeleniny, dva tři vinaři a pak prodejce klobás a občas medu či nějakého spotřebního zboží a oblečení. Větší zájem není, a to přitom máme symbolickou cenu za pronájem stánků. Takže upřímně, nabídka je velmi slabá. Mnohem intenzivněji bychom řešili vznik městské tržnice, kdybychom tu měli na Náměstí plno trhovců a žádali nás o další stánky, ale to se neděje. Trhovci či prodejci přijedou jedině, když pořádáme nějaké větší kulturní akce a tím mají jistotu větší kupní síly."
To je dost začarovaný kruh, nemyslíte?
„To je pravda. A není možné budovat velkou městskou tržnici, když nemáme pokryto to zásadní. Máme sice fiktivní poptávku občanů po tržnici, ale nemáme tu nabídku trhovců, farmářů a prodejců, kteří by měli garantovanou kupní sílu."
Jak by podle vás měla vypadat farmářská tržnice pro místní podmínky?
„Představuji si, že to bude zpevněná prodejní plocha s určitým řádem. Víte, sám jsem se přesvědčil i v cizině, například ve Slovinsku v Ljublani či Itálii, že ty tržnice fungují tím nejjednodušším způsobem. Trhovci v určitý den přijedou, rozloží si zboží na stánky či lavice a prodávají. Ano, jsou i kamenné zavedené tržnice, mnohdy s letitou tradicí, ale ve velkých městech."
V současné době architekti pracují na revitalizaci Náměstí, uvažuje se zde i o zřízení tržnice?
„Ano, v těchto dimenzích architekti také uvažují. Když se řeší Náměstí, tak na něj samozřejmě navazují ulice Pavlovská, Česká, Svobody. A jeden z návrhů je revitalizovat dobytčí trh a zřídit zde tržnici. Má to smysl jak z hlediska historického, tak logistického, je zde zajištěno parkování a dostupnost jak z centra, tak ze sídliště. Myslím si, že by zde mohl vzniknout kvalitní trh na zpevněné ploše, kde by byly stánky zastřešené i nezastřešené, byly by zde přípojky elektrické energie pro zapojení například chladicích zařízení a trhovci by mohli prodávat přímo ‚z auta'. Přijedou, zaplatí si den dva prodejního místa. Bývalý dobytčí trh odpovídá všem parametrům a mohl by zde vzniknout kvalitní farmářský trh."
Neubráním se otázce – a co si myslíte o vzniku městské tržnice v budově bývalé hasičské zbrojnice na ulici Svobody?
„Ať vznikne tržnice v Mikulově, třeba i v této budově, ale za předpokladu, že si tuto nemovitost zájemce koupí nebo pronajme a bude tu provozovat svou živnost za stejných podmínek, jako mají ostatní podnikatelé, kteří podnikají v městských prostorách třeba na Náměstí.
Tato nemovitost má určitou hodnotu. Ať si ji někdo pronajme za cenu v čase a místě obvyklém nebo si ji koupí za cenu minimálně stanovenou odborným znaleckým odhadem a pak si tam může v souladu s územním plánem dělat cokoliv.
Znovu a důrazně opakuji, že se musíme v případě této budovy chovat jako řádní hospodáři a město nemůže investovat do obchodu a v podstatě dumpingovou nebo veřejnou pomocí podporovat prodej nějakého zboží. To by byla nekalá soutěž na úkor ostatních obchodníků, kteří platí řádně nájem a na vlastní náklady si své obchody opravují a udržují. Těmto obchodníkům toto rozhodně nemůžeme provést. Jednak je to neetické a i protizákonné. A nesmí být porušeny veřejné zásady, které v rámci prodeje či pronájmu městského majetku úspěšně uplatňujeme."
S největší pravděpodobností však bude vypsáno veřejné referendum o využití této budovy jako farmářské tržnice. Jak moc to město zavazuje?
„Upřímně, město to dostává do velmi nelehké situace. Tím, že bude budova předmětem referenda, s ní nemůžeme nikterak nakládat a vlastně ji nemůžeme ani nabízet případným zájemcům. A pokud se v referendu rozhodne, že občané si tam přejí zřídit tržnici, tak každý zájemce bude tímto rozhodnutím limitován.
Koncem ledna jsme dostali pouze dvě nabídky na využití této nemovitosti. A to od sdružení Paměť, jehož záměrem je zřídit zde Muzeum totality, a druhá nabídka byla od společnosti Frigoprima pana Ladislava Kolmačky, který zde chce provozovat městskou tržnici.
Možná by se časem našel i další zájemce, který by zde chtěl mít třeba autosalon nebo hotel. Rozhodnutím referenda však bude značně limitován. To ovšem předbíhám. A zároveň věřím, že lidé se rozhodnou podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A že se nenechají zlákat lacinou propagandou, která se nám cíleně nabourává do standardních procesů nakládání s veřejným majetkem."
Na závěr starosta města Rostislav Koštial dodává:
„Já osobně si v Mikulově tržnici moc přeji. Ale chci, aby byla funkční a nebyla zaplevelena výrobky a překupníky průmyslovým zbožím, či zbožím nejasného původu, které do Mikulova nepatří. Chtěl bych tržnici s farmářskými autentickými produkty, s rodokmenem, aby zákazníci věděli, od koho a odkud produkty jsou. Tento styl tržnice chceme. Je mi jasné, že to nemusí být jen lokální produkty, protože jen těžko můžeme konkurovat sýrům z Liptova či masným výrobkům z Beskyd či Vysočiny, ale ať je tu med, mléčné výrobky, vajíčka, sezónní zelenina, květiny, víno.
Jsem osobně pro tržnici a věřím, že i většina mých kolegů radních a zastupitelů, ale za určitých podmínek. A jednou z nich je ta, že se budeme chovat jako řádní hospodáři a ctít standardní procesy nakládání s veřejným majetkem."
Jitka Sobotková
K mikulovskému Náměstí patří neodmyslitelně nabídka pana Leoše Špilmana.