Tříděním odpadu ušetříme všichni
Kolik můžeme ušetřit kvalitním tříděním odpadu? Téměř polovinu nákladů na sběr a svoz veškerého odpadu!
Zastupitelstvo města na svém posledním zasedání 29. září schválilo obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování odpadů. Tento poplatek i nadále činí 500 korun.
Celkové náklady za sběr a svoz netříděného odpadu v roce 2009 činily přes tři miliony sedm set tisíc korun. Rozúčtováním této částky na všech 7 352 poplatníků jsou skutečné náklady na svoz a sběr netříděného komunálního odpadu 510,43 korun. Oněch necelých jedenáct korun za poplatníka doplácí město. Celkové náklady za všechny odpady zahrnující kromě svozu a uložení komunálního odpadu také veřejné odpadkové koše, provoz sběrného dvora, objemný a tříděný bioodpad činí za rok 2009 necelých sedm milionů korun.
Jak se dá ušetřit tříděním odpadu? V první řadě za zbavení se dobře vytříděného odpadu se neplatí a nejsou zde náklady na uložení na skládku. „Komunální odpad v současné době tvoří z 80 % odpady, které by bylo možné třídit a nemusely by se ukládat draze na skládku,“ říká Tomáš Hlavenka, ředitel STKO spol. s r.o.. „Z toho je 40–60 % bioodpadu, který jsme již třídit začali a na konci tohoto roku dostane každá domácnost zdarma popelnici na jeho sběr, který tak bude ještě efektivnější. Situace je však taková, že se odpady stále málo a také velmi nekvalitně třídí,“ dodává Hlavenka.
Otázka zní: proč lidé netřídí odpad? Podle Hlavenky je pro lidi stále ještě pohodlnější prostě všechno naházet do popelnice u domu, než odpad třídit a nosit někam do kontejnerů. Řešením je tedy vytvořit větší pohodlí – tj. snížit donáškovou vzdálenost. Již rok využívají někteří občané možnost sběru pytlového separovaného odpadu. O co jde: na STKO nebo na Městském úřadě si každý může zdarma vyzvednout žluté a modré pytle na tříděný odpad, které pak při svozu automaticky všichni dostávají až do domu. Pytle pak stačí v prvním svozovém dni v měsíci (více na www.stko.cz) prostě vystrčit před dům. Nevýhodou pytlového sběru je, že ne každý má možnost někde celý měsíc skladovat pytle s tříděným odpadem. Druhou možností je umístit do společných prostor bytových domů žlutý (plasty) a modrý (papír) pytel do jednoduchého stojanu. A přesně toto experimentálně vyzkoušel ve spolupráci s STKO pan Michal Solařík, který bydlí v domě s pěti rodinami, v nichž žije celkem třináct lidí.
„Po roční zkušenosti s tímto způsobem třídění již máme viditelné a měřitelné výsledky. Nikdo nemusel lidem žijícím v domě říkat o zahájení třídění. Obyvatelé, když viděli stojany s pytli, začali automaticky sami od sebe odpad třídit,“ řekl Michal Solařík. „Před začátkem experimentu se v domě za týden odváželo čtyři až pět popelnic nevytříděného odpadu = jeho následné drahé uložení na skládku. Po roce se odváží týdně jen dvě popelnice komunálního odpadu a po umístění nádoby na bioodpad se toto množství pravděpodobně ještě sníží,“ dodal. Zbytek je odpad separovaný a jak potvrdil Hlavenka, na rozdíl od veřejných kontejnerů velmi kvalitně vytříděný. Výsledkem tedy je, že se na skládku draze ukládá jen 40 % původního množství komunálního odpadu. Uspoří se tedy při ukládání a ještě lze kvalitně tříděný odpad výhodně prodat, čímž se náklady dále snižují. Ročně takto třináct lidí v tomto experimentu ušetřilo městské pokladně čtyři tisíce korun. Každý z nich zaplatil pět set korun poplatek, což je celkem šest a půl tisíce korun. Úsporou by ve výsledku mohl být celkový poplatek, tedy jen dva a půl tisíce korun, tj. každý ušetřil tři sta korun.
„Ideálním řešením by bylo umístit do všech domů čtyři popelnice. Dvě již od nového roku bude mít každá domácnost – na komunální a bioodpad. Na další dvě – na papír, plasty zatím nejsou prostředky,“ říká Hlavenka. „Současným problémem je tedy investice do nových popelnic a hledáme intenzívně způsob, jak opatřit těmito popelnicemi všechny domácnosti v našem svozovém území (Mikulov a blízké okolí),“ dodává.
Konečným efektem by mohlo být snížení celkových nákladů za odpady až o tři miliony korun. Z ušetřených peněz budou pak mít užitek všichni. Mohlo by dojít ke snížení poplatku za odvoz a skládkování odpadu až o polovinu. Jinou možností je pak odpovědná investice takto ušetřených prostředků do dalšího zkvalitnění sběru odpadu, např. do moderního sběrného dvora, kde je možné odkládat nebezpečné či objemné odpady tak, aby neničily naše životní prostředí Závěrem tedy výzva všem – buďme zodpovědnější a třiďme kvalitně odpad, nejenže ušetříme, ale uděláme velmi užitečný počin, díky němuž nenecháme našim potomkům jen hromady odpadků.
dk