Pracovníci STKO udělali experiment s překvapivými výsledky
V Mikulově se už od roku 2011 daří úspěšně třídit odpad. Nejdříve se ve městě objevily nádoby na bioodpad a od roku 2012 se mohou zájemci zapojit do třídění papíru a plastu. Všechny nádoby dává společnost STKO Mikulov, která na Mikulovsku sváží odpad od zhruba 25 tisíc obyvatel a téměř tisícovky firem. A od roku 2012 má také každý občan Mikulova díky čipovaným nádobám a systému Inteligentního nakládání s odpady ISNO možnost snížit svůj poplatek za odpady. A každý kdo tak činí, tak ví, že každý výsyp každé nádoby se platí!
„Efektivním využíváním nádob může každý v rámci ISNO ušetřit až 25 % na poplatku za odpady. Stačí jen šlapat PET lahve, rozlepovat papírové krabičky a přistavovat plné popelnice," říká Radek Staňka z STKO Mikulov.
Společnost, která v loňském roce výrazně zabodovala ve finále soutěže „O křišťálovou popelnici" a reprezentovala tak Jihomoravský kraj, chce i nadále svážet odpady efektivně a proto v minulých měsících uspořádala akci „Neplaťte za vzduch". „Akce spočívala v upozorňování občanů, kteří na efektivitu svozu nehledí a přistavují k výsypu poloprázdné nádoby. Naši chlapi měli za úkol do poloprázdných nádob pod víko přivřít letáček, který upozorňoval na neefektivní využití nádoby," vysvětlil Radek Staňka s tím, že pouze 17,5 % popelnic se směsným odpadem a jen 2,7 % popelnic s plastem bylo přistavováno ke svozu poloprázdných. Což je podle něj potěšitelný výsledek.
„Občas nám občané přijdou vysvětlovat, že není možné nádoby přistavovat jen plné, že nádoby zapáchají. Ano, souhlasíme s tímto tvrzením, ale to jen v případě, když se netřídí bioodpad," doplnil Radek Staňka. A každý takový argument je pro pracovníky STKO Mikulov vhozenou rukavicí, kterou je třeba prostřednictvím důkazů potvrdit nebo vyvrátit. „A tak nás bohužel nenapadlo nic ‚šílenějšíhoʻ, než se na to důkladně podívat – a to doslova. Svezli jsme ve vybraných obcích náhodně dvacet popelnic, které jsme ručně přebrali na jednotlivé komodity," vysvětlil.
A jaký je výsledek? Občané zapojení do ISNO v nádobě měli 72 % netříditelného odpadu a 28 % tříditelného odpadu jako je papír, plast, textil a bioodpad, který tam byl ojediněle ve formě plesnivého pečiva nebo slupek od citrusů. Občané nezapojení do ISNO v nádobě měli 43 % netříditelného odpadu a 57 % tříditelného odpadu, přičemž bioodpadu v některých nádobách bylo i 41 %. Při rozboru posledních nádob pracovníci STKO Mikulov už po čichu poznali, o jaký odpad se bude jednat. „Závěr našeho experimentu je takový, že kdo svědomitě třídí bioodpad, tomu popelnice nezapáchá," dodal závěrem Radek Staňka s tím, že výsledky rozborů je mile překvapily. „Popravdě řečeno jsme to čekali horší. Skladba některých popelnic byla naprosto dokonalá, tj. 100 % přetříděná. Některé popelnice byly zase naopak dokonale netříděné, ale i za ty jsme rádi, protože je co zlepšovat," řekl na závěr za všechny popeláře Radek Staňka.
js, foto: STKO Mikulov
