Mikulovské Rudolfinum a jeho Jiný svět očima Olgy Pluháčkové
Na Lormově náměstí byl před pár týdny otevřen komplex Mikulovského Rudolfina, který v sobě ukrývá především kavárnu U Lorma, galerijní prostory, ubytování, vinný sklep a jedinečné posezení v nádvoří s jednopatrovou toskánskou arkádou, která je dominantou tohoto renesančního měšťanského domu z přelomu 16.–17. století. Člověk má pocit, že se na chvíli ocitl ve slunné Itálii, v jiném světě.
A právě Jiný svět je další zajímavostí, která k Rudolfinu patří. Je to název vinného sklepa. „Prostory sklípku jsou zvláštní tím, že se skládají ze dvou sklepů, které dříve sloužily i jako sklep na brambory a ovoce, ale my jsme jeho původní smysl obnovili. A raritou je, že se do toho druhého sklepa nejde dolů, ale naopak po pár schodech nahoru," prozradil za majitele Ivo Láník.
Velmi originálně je také vyzdobena chodba, která spojuje Lormovo náměstí se vstupem do vinného sklepa. Autorkou je mladá mikulovská výtvarnice Olga Pluháčková a nechala se inspirovat sochou „opilého vinaře" od Nikose Armutidise.
ROZHOVOR S OLGOU PLUHÁČKOVOU
Proč jste se rozhodla vymalovat chodbu do Jiného světa v Rudolfinu?
„O vymalování chodby Rudolfina mě požádala majitelka, paní Lenka Láníková. Představa byla ozvláštnit netradičně řešený prostor chodby, kterým se prochází z Lormova náměstí do vinného sklepa Rudolfina, příznačně nazývaného Jiný svět. V zadání také zmínila, že by byla ráda, aby se tam objevila postava vinaře, která je ozdobou náměstí."
Jaké postavy se objevují ve vašem příběhu?
„Tak především byla pro mě výchozí inspirací socha ‚opilého vinařeʻ od Nikose Armutidise. A protože je mi blízká forma ilustrovaného příběhu, chtěla jsem pomocí kresby povyprávět, o čem by mohl takový člověk snít. Svoje a tedy jeho možné představy jsem ‚povyprávělaʻ pomocí komiksově stylizované postavy, která v pásu podél zdi probíhá mezi celou řadou naznačených prostředí a symbolů. Příběh je jednoduchý a nechává prostor divákově vlastní fantazii. Je spíše surrealistickým snem až halucinací, kde se prolínají obyčejné věci z každodenního života vinaře s ‚magiíʻ místa, kde právě ulehl. Nezachycuje ale žádné konkrétní mikulovské události, ani osobnosti. Také forma je velmi jednoduchá, použita je pouze černá barva a výsledek je spíše kresbou než malbou."
Chystáte pokračování tohoto projektu?
„Ano, protože mám vztah ke knize, ráda bych tento projekt převedla i do papírové, přenosné podoby, která bude k dispozici pro návštěvníky Rudolfina. V plánu je jednoduchá skládačka, objeví se v Rudolfinu během letních měsíců."
Kde jinde se lze s vaší prací – grafikou – potkat, ať už v Mikulově či jinde?
„V Mikulově můžete potkat podobnou nástěnnou grafiku v průjezdu hospody U Zajíce. V roce 2011 jsme zde podle mého návrhu s kamarády restaurátory zhotovili nástěnnou malbu technikou opravdového sgrafita. Ta zachycuje, opět trochu v lehčím tónu, výjevy z historie Mikulova, od pravěku po současnost.
Ve své práci se věnuji grafickému designu a ilustraci v různých podobách. Kreslím knižní ilustrace, komiksy, ilustraci využívám také při tvorbě plakátů – každoročně například řeším výtvarnou podobu prezentace slavnosti Kiritof, kterou pořádají moravští Chorvaté v nedaleké Jevišovce."
Jitka Sobotková
Majitelka Mikulovského Rudolfina Lenka Láníková ukazuje zajímavou výzdobu chodby do Jihého světa do Olgy Pluháčkové.
Mladá výtvarnice Olga Pluháčková na křtu knihy své babičky Jarmily Červené, na které se spolupodílela.
Lormovo náměstí a Mikulovské Rudolfinum