Cestovní ruch, kultura, vinařství, lehký průmysl a především spolupráce a rovnováha. To jsou základní pilíře Mikulova
Starosta města Rostislav Koštial se s oblibou i odhodláním často dívá vpřed. Jeho vize a přání, která se mnohým zdají být nereálná, se mu plní. Mikulov se za osm let, kdy stojí v jeho čele, stal jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v České republice.
Je také dobrou adresou významných mezinárodních firem, žije bohatým kulturním životem, vinařskou turistikou, rozvíjí se tu služby a infrastruktura, rozšiřují se obytné zóny. „Chceme, aby město bylo přívětivé, jak pro turisty, tak i obyvatele. Vše je otázkou rovnováhy, kompromisu, o který se neustále snažíme. Rozhodně nechceme, aby se Mikulov stal skanzenovým městem, které se vylidňuje a slouží jen turistům. Je to naše město a máme ho rádi," zdůrazňuje starosta.
Z čeho nejvíce máte radost? Co se za ty roky podařilo?
„Nechci zde vyjmenovávat jednotlivé dílčí věci, jde totiž o trend, který naše město posunujeme. A z toho mám velkou radost. Z Mikulova se stává skutečně jedno z nejvýznamnějších měst v České republice. To, že jsme jedno z nejmalebnějších měst, není naše zásluha. Dostali jsme to do vínku od našich předků a snažíme se to rozvíjet. Nicméně na tom, kam to posouváme, máme lví podíl."
Poslední dobou je to zejména o kultuře, kterou Mikulov především přes léto žije...
„Ano kultura je hlavní tváří Mikulova a mělo by to tak zůstat i nadále. Ročně se tu koná na sto šedesát kulturních akcí a díky spolupráci mezi jednotlivými subjekty i naší městskou společností Mikulovská rozvojová se daří vše koordinovat. I když někdy se setkávám s názory, že některým lidem tím znepříjemňujeme život. Je ale třeba říci, že turistický ruch nás živí a zároveň se velká spousta Mikulovanů podílí na službách a dění ve městě."
Když se přeci jen ohlédnete zpět, tak za tou mozaikou úspěšnosti a žádanosti Mikulova je přeci jen mravenčí práce a projekty, které se podařily úspěšně realizovat. Které například?
„Jsou to všechny projekty kolem Svatého kopečku, projekty cyklotras, naučných stezek, kulturní projekty. A zde je opravdu znovu na místě připomenout spolupráci. Protože se nám daří bez třenic propojit oblasti kultury i sportu, funguje to, lidé spolupracují. A takové klima je naší velkou devízou."
A z čeho podle vás může mít radost občan, který nehoví kultuře a neživí ho cestovní ruch?
„Rozhodně považuji za úspěch postupnou revitalizaci sídliště. Zvyšujeme kapacitu parkování, zlepšujeme komfort bydlení, je tam i více zeleně. Chystáme další dvě záchytná parkoviště pod sídlištěm. Snažíme se o to, aby nás doprava zatěžovala co nejméně. Motoristům i chodcům, lidem, kteří pracují v průmyslových zónách, se zlepšil komfort i díky kruhovým objezdům. Připravuje se modernizace nádraží.
V průmyslových zónách sídlí významné mezinárodní firmy, které dávají práci stovkám lidí. A v době největší celosvětové krize tyto firmy expandovaly.
Vznikly nové obytné zóny: Na Hradbách, Kasárna, připravuje se lokalita Pod Novou. Potenciál Mikulova je obrovský a nově nás objevují i lidé z manažerské vrstvy i kulturního života."
Ale ne všechno bylo tak jednoduché. Podařilo se vám vyřešit i nějaké staré kauzy?
„Jedním z kostlivců ve skříni byla rizika spojená s kauzou Mamut Real. Kdy dokonce hrozilo, že budou zneplatněny kupní smlouvy a vlastnická práva lidí, kteří mají pozemky a domy v lokalitě Na Hradbách. Toto se nám podařilo brilantní právnickou strategií odstranit a vyřešit.
Další letitou záležitostí byla budova bývalé školy Komenského. Zde se nám však díky několikaletému vyjednávání s vlastníkem a spoluprací s realitní kanceláří podařilo dospět ke společnému řešení a nyní je z toho polyfunkční budova, za kterou se Mikulov nemusí rozhodně stydět."
Závěrem...
„Doufám, že většina lidí si všímá toho, co se v Mikulově podařilo vybudovat a opravit, a kam se město posunulo. Chci, abychom byli městem veselým, přívětivým, které má co nabídnout jak turistům, tak místním. Městem, kde si každý najde to své."
js
