Představujeme zastupitele města – tentokrát s Mgr. Jaromírem Crhanem
Prozradíte něco z vašeho soukromí?
Letos mi bude 64 let. (Pro případné gratulanty a přípravu hodnotných darů - v září!) Jsem ženatý téměř třicet pět let, dvě dcery. Mám první vnučku.
Odkud pocházíte?
Narodil jsem se v Pivíně na Prostějovsku. Byl jsem v kádru fotbalové reprezentace této obce, která pomohla Mikulovu k postupu do vyšší třídy. Lze říci že tímto jsem zahájil i politickou kariéru.
Jaké je vaše původní povolání?
Jsem vyučen elektromontér, absolvent ekonomické střední školy a posléze filozofické fakulty University Kralovy – teorie kultury. Mám i lidovou taneční konservatoř a předpokládám že v tomto oboru se ještě rozšoupnu. Převážně jsem byl zaměstnán v kultuře nejen v mikulovské.
Co děláte dnes?
Jsem širokospektrální perspektivní důchodce. Většina mých plánů je spojována s kulturou. Snažím se ale prosadit i v tenise. Mrzí mě, že už i v tomto sportu hekající a kulhající pětapadesátníci jsou bez respektu k nám starším…
Můžete shrnout vaše působení na radnici?
Jsem v zastupitelstvu od nepaměti. Od kdy přesně? Mamkoo…. Některá volební období jsem byl radním, členem různých komisí. Většinou jsem byl volen za podnikatele a nezávislé. Současně jsem zastupitel a členem kontrolního výboru. Jsem rád že mohu ovlivňovat vývoj města a život spoluobčanů. Snažím se rozhodovat tak, aby to bylo především ku prospěchu Mikulova a jeho obyvatel.
Jak využíváte své zkušenosti při práci pro město?
Nejvíce zkušeností mám z kultury. V rodné obci jsem byl jedním z autorů netradičního fašanku, který je zde dodržován dodnes. V Mikulově jsem nějaký čas dělal šéfredaktora Zpravodaje, pořádali jsme společenské večery a kulturní akce a mapovali všechny vinné sklípky. Přesto tolik zkušeností ještě nemám, abych je mohl rozdávat. Je mi potěšením být s mladšími s pocitem, že si můžeme a máme stále co říci.
Kde vidíte problémy města?
Nabízí se odpověď – finance. Ale nelze vše poměřovat jen přes peníze. Vyjít s tím co máme, získat důvěru a podporu pro většinu plánů, to by mělo být hlavním cílem nás politiků. Problémy město samozřejmě má. Osobně bych byl tolerantnější a velkorysejší v podpoře kulturních, sportovních a zájmových aktivit u dětí a mládeže!
Jaká jsou podle vás naopak pozitiva v Mikulově?
Mikulov má jenom pozitiva! Svoji polohou, architekturou, smělými plány a hlavně svými občany. A je dobře, že nejsme z jedné kaše. Diskuse mi vůbec nevadí, naopak. A to úplně nejpozitivnější – Mikulov je můj nový domov!
Jak se vám pracuje v zastupitelstvu?
Dobře. Zažil jsem zde mnoho mimořádně napínavých kauz, mnoho změn, přišli noví mladí a hlavně iniciativní a zvídaví zastupitelé. Necítím se v zastupitelstvu zatím ale mimo hru. Ba naopak jsem potěšen že mohu být u toho a že jsem každou schůzi přesvědčován, jak dalece komu jde o město.
Jaké máte koníčky, co vás baví?
Nemusím přemýšlet – divadlo. To se mi zatím nepodařilo stabilizovat tak, aby neodmyslitelně k Mikulovu patřilo. Autorsky se potřebuji vyrovnat s významnou osobností města kardinálem Ditrichštejnem. Mám na stole na toto téma novou divadelní hru – spíše životopisného charakteru, kterou bych chtěl v nejbližší době uvést. Kardinál měl totiž několik tváří, ale není to důvod, pro který bychom si ho neměli vážit. Takže, pokud se najdou ochotníci, bude divadlo.
Jak odpočíváte?
Nejraději v leže… Velmi rád také pozoruji manželku, když ryje zahradu nebo seče trávu. Milujuuu roli dědečka, do které mě pasovala vnučka. Rád sleduji televizní sporty. Zejména zápasy reprezentací. A nesmím zapomenout na tenis, kterému se dvakrát třikrát týdně věnuji. A když po zápase někdo přinese lahvičku, kousek dietní tlačenky… Je to parádní relax.