Představujeme zastupitele města – tentokrát s radním Karlem Pavlíkem

pavlikPocházíte z Mikulova?
Do Mikulova jsem se v roce 1983 přiženil z Břeclavi, původem jsem Poštoran.

Prozradíte o sobě i něco víc?
Jsem dítě maďarských nepokojů, v současné době rozvedený a hlásím se ke dvěma dcerám.

Jaké je vaše povolání?
Vystudoval jsem pedagogickou fakultu v Brně. Po vojně jsem nastoupil na mikulovskou Základní školu Valtická, dva roky jsem učil na soukromé střední škole a v roce 1995 jsem se stal ředitelem ZŠ Komenského a po přestěhování řediteluji dodnes na ZŠ Hraničářů.

Vždycky jste chtěl být učitelem?
Chtěl jsem tento obor studovat, stát se učitelem a také jsem se jím stal. Kdybych se měl ale rozhodnout znovu, tak bych se asi hodně rozmýšlel vzhledem k dnešní situaci ve školství.

Můžete shrnout vaše působení na radnici?
Zastupitelem města jsem od roku 1998, první volební období jsem nedokončil. Od roku 2002 jsem byl určitou dobu i členem Rady města Mikulov, ale kvůli střetu zájmů jsem odstoupil, i když se nakonec ukázalo, že jsem odstupovat nemusel.V minulém volebním období jsem byl zastupitel a nyní jsem radní.

Jak se promítá, to co děláte, do práce pro město?
Vždycky jsem se snažil své zkušenosti z oblasti školství přenést na město. Ať už šlo třeba o dokončení nové školy Hraničářů, stěhování nebo přestup školy na právní subjektivitu. Při rozdělování komisí v Radě po minulých volbách bylo jasné, že na mě připadne Školská komise. Nyní město zkoumá situaci ve školství a v  mimoškolních aktivitách. Na základě zjištěných skutečností se bude zpracovávat školská koncepce města, která tady dosud chyběla.

Jste předsedou Školské komise a Komise pro prevenci kriminality a bezpečnosti, jak často se scházíte a čím se v komisích zabýváte?
Situace je bohužel taková, že se jednání obou komisí kvůli mému zdravotnímu stavu odložilo, přestože jsou nachystána. Seznam věcí připravených k projednání je dlouhý. Ve Školské komisi se určitě budeme zabývat ekonomikou provozu škol. Řešíme také třeba spolupráci mezi školami, návaznost školských zařízení na kulturní akce, byty pro učitele nebo zapsané prvňáčky. Podobné je to v Komisi prevence kriminality. Smyslem práce této komise je preventivní činnost, ať už jde o přednášky a školení pro děti nebo třeba dovybavení kamerového systému. Usilujeme zkrátka o to, aby byl Mikulov bezpečnější nejen pro vlastní obyvatele, ale i turisty.

Kde vidíte problémy města?
Mrzí mě, že v minulosti někdy osobní zájmy převládly nad zájmy města. Lidé se nebyli ochotni přenést přes své osobní antipatie. A to je škoda, protože jsme nevyužili celý potenciál, který Mikulov má. Ne, že by se toho udělalo málo, to ne, ale mohli jsme toho zvládnout víc. Bohužel brzy také skončí řada dotačních příležitostí a my jsme zdaleka nevyužili všechny možnosti.

Co považujete naopak za dobré?
Mikulov si dokázal udržet svůj charakter a má návštěvníkům stále co nabídnout. Mnoho lidí k nám jezdí opakovaně desítky let a to je dobře.

Jaké máte koníčky, co vás baví?
Koníčků je spousta, ale nemám na ně mnoho času. Dříve jsem aktivně sportoval, hrál jsem volejbal a košíkovou. Dnes se starám o vinohrad, vyřezávám zde dřeva a někdy se pokouším vrátit nějakému nábytku jeho původní účel. Jednou týdně také chodíme s kamarády na kulečník. Někdy přemýšlím i o tom, že bych se vrátil k myslivosti.

Jak odpočíváte?
Ve volném čase vyhledávám protipól k duševní činnosti, takže si výborně odpočinu třeba při práci v dílně, s dobrou knihou či filmem. O kulturně společenská setkání se mi starají přátelé z Písecké, které si dovolím tímto pozdravovat.