Představujeme vedení města
Tentokrát na slovíčko s radním Ivo Konešem
Prozradíte něco o sobě?
Letos mi bude šedesát let, sám tomu skoro nevěřím. Mám tři děti, dva dospělé syny a nejmladší dcera půjde letos do první třídy. Narodil jsem se v Šumperku, kde jsem prožil dětství. Vystudoval jsem lékařskou fakultu v Olomouci všeobecný směr a po vojenské službě jsem v roce 1975 nastoupil v šumperské nemocnici jako lékař na ušní,nosní a krční oddělení. Tam jsem pracoval pětadvacet let. V roce 1990, to už jsem byl ve funkci zástupce primáře, jsem se přihlásil do výběrového řízení na primáře ORL v nemocnici ve Valticích. Tak jsem se ocitl v Mikulově. Po více než čtyřech letech primářování ve Valticích jsem byl zvolen starostou Mikulova. Tehdy se mi doslova změnil život, nicméně to byla obrovská výzva.Od té doby jsem zastupitel města a s krátkou přestávkou asi dvou let jsem i členem městské rady.
A vaše současná profese?
Starostou jsem byl jedno volební období a po mém návratu do lékařské praxe byla akutní zdravotní péče přesunuta z Valtic do Břeclavi. Začal jsem se tedy věnovat více manažerské činnosti ve zdravotnictví. Jedenáctým rokem řídím nemocnici ve Valticích. Medicína mě však stále baví, je to vlastně celý můj život, mám proto jednou týdně otevřenou ordinaci. Jako aktivní lékař se v oboru stále vzdělávám, ale další profesní ambice už nemám. Moje současná situace mi vyhovuje.
Jako bývalého starostu a dlouholetého radního vás mnoho lidí zná, ale necítíte se po těch létech v práci pro město už vyhořele?
Mě ta práce pořád baví. Samozřejmě si vždycky před volbami říkám, že žádné příště v radě nebo zastupitelstvu už být nemusí, ale zatím mám pořád zřejmě důvěru lidí. Za to jim moc děkuji. Cítím to tak, že stále zúročuji své dosavadní zkušenosti.
Jaké vnímáte rozdíly v činnosti rady v průběhu let?
Každý starosta radu samozřejmě řídil trochu jinak, ale myslím, že to bylo vždy ku prospěchu města. Stačí se podívat kolem sebe. V posledních patnácti letech Mikulov opravdu rozkvetl.Už to není ten šedý pohraniční Mikulov, který jsem poznal poprvé v roce 1990. Koná se tu kromě jiného mnoho významných kulturních a společenských akcí. To snad hovoří za vše. Samozřejmě vím, že nic není dokonalé a je stále na čem pracovat. Nakonec právě proto mám pořád o práci ve vedení města zájem.
A jaké je podle vás současné vedení města?
Především si myslím, že starosta v posledních letech výborně rozvinul své schopnosti. Má cit pro lidi a přirozenou autoritu bez toho, že by například měl při jednáních potřebu zvyšovat hlas. Současná rada je sice hodně pestrá, ale atmosféra je tam naprosto korektní a pracovitá. Myslím, že starostovi se daří to, co vždycky říkal, že je zapotřebí mít širokou podporu. Zastupitelstvo dnes už není tolik polarizované. Nehraje se na opozici a koalici, důležitý je hlavně prospěch města. Totéž cítím i v radě. A to je opravdu moc dobře.
Jste předsedou komise sociální a bytové. Co práce v této komisi obnáší?
Tak především je skvělé a sám si kladu otázku, proč mě samotného to už dávno nenapadlo, že každý radní je šéfem některé komise. To považuji to za převratné. Každý radní má konkrétní odpovědnost za určitou oblast a také jak do rady, tak směrem ven bezproblémově plynou důležité informace. Také omezení počtu členů v komisích a jasné pravidlo tři absence a konec práce v komisi považuji za velmi dobré. Tím se vyhneme členům, kteří se do komise hlásili účelově z různých důvodů.
Vraťme se k práci komise, kterou vedete.
Sociální a bytová oblast spolu úzce souvisí. Město má dnes jasnou představu v oblasti bytové politiky. Zmizely pořadníky a jsou jasně dané zásady obsazování městských bytů. Byty se pronajímají a prodávají za tržní ceny formou nejvyšší nabídky. Město se tak chová jako správný hospodář. Nicméně je také nutno myslet na to, že někteří na tržní cenu bytu nedosáhnou. A právě tady se prolíná bytová oblast se sociální. Město proto vytváří také sociální byty pro nízkopříjmové skupiny. Do sociální problematiky patří i Dům s pečovatelskou službou a nově vybudované G-centrum, o jejichž služby je opravdu zájem.
Jaké máte koníčky, jak relaxujete?
Na aktivní koníčky jsem nikdy neměl moc času. Dříve jsem spoustu času věnoval četbě a literatuře vůbec, pravdou však je, že se v posledních měsících má četba zúžila na odbornou ORL literaturu a mého oblíbeného Fredericka Forsytha. A vysněný relax ? Pocházím sice z horského Šumperka, ale více než lyže mě láká dovolená u moře
dk