Představujeme členy Rady Města
Tentokrát rozhovor s radním Tomášem Hlavenkou
V této nové rubrice Vás postupně abecedně seznámíme se všemi mikulovskými radními. Pak budou následovat všichni zastupitelé. V tomto čísle jsme vyzpovídali nováčka v Zastupitelstvu i v Radě města Mikulov Tomáše Hlavenku.
DK: Tome, nejprve prozraď něco o sobě.
TH: Brzy mi bude dvacet osm let, jsem svobodný, bezdětný.
DK: Odkud pocházíš?
TH: Moje rodina pochází z Mikulova. Můj pradědeček zde vlastnil cihelnu a v Rosicích u Brna továrnu na kostní klih. Jako tehdejší nepřítel lidu byl v padesátých letech odsouzen, dostal doživotní zákaz pobytu v pohraničí a přišel o veškerý majetek. Pak jsme žili v Kuřimi, kde se můj tatínek živil jako fotoreportér. V roce 1993 jsme získali rodinný majetek zpět v restitucích a vrátili se do Mikulova. Místo cihelny jsme ale našli jen rozbořené budovy bývalého JZD. Tatínek měl vždycky koně, a tak jsme se zde rozhodli vybudovat jezdecký areál, k tomu prodáváme technologie na lisování olejnin a s tím souvisí i přidružená zemědělská výroba.
DK: V současné době působíš jako ředitel STKO, co tě k této volbě přivedlo?
TH: Od svých čtyř let jsem vždycky chtěl být popelářem. Po gymnáziu jsem chtěl jít studovat obnovitelné zdroje energie, ale v té době tento obor u nás ještě neexistoval, takže jsem šel na odpadové hospodářství. Zároveň se mi tak vlastně splnil můj dětský sen. K tomu jsem ještě vystudoval management techniky, protože mě vždycky bavily stroje. Po škole jsem využil příležitost a přihlásil se do výběrového řízení na ředitele STKO. Vlastně teď dělám to, co jsem vždycky chtěl. Mým současným profesním cílem je, aby firma STKO zajišťovala své služby co nejlépe a za co nejnižší ceny. Do budoucna mám vizi, aby se zabývala také obnovitelnými zdroji.
DK: Kandidoval jsi v komunálních volbách poprvé a hned ses dostal nejen do zastupitelstva, ale rovnou i do rady. Nechybí ti k tomu zkušenosti?
TH: Určitě chybí, ale když jsem před dvěma lety nastoupil do práce, tak mi taky chyběly zkušenosti s vedením lidí. Myslím si, že dnes už moji spolupracovníci chápou, že naši zákazníci jsou na prvním místě a moje vize je správná. V radě i zastupitelstvu chci v podstatě totéž, abychom pracovali, jak nejlépe umíme a nemuseli se za sebe před lidmi stydět.
DK: Čemu konkrétně se chceš ve vedení města věnovat?
TH: Chci dělat právě to, čemu trochu rozumím. S nadšením jsem přivítal, když z jednání rady vyplynulo, že budu předsedou Komise pro regionální rozvoj. Ta zahrnuje oblasti, které jsou pro region zásadní. Je to cestovní ruch, kterému sice moc nerozumím, ale umím si najít odborníky z této oblasti. Dále je to dotační financování. O tom sám něco vím, v STKO jsme za dvaadvacet měsíců mého působení získali pomocí dotací cca dvacet osm milionů korun. Klíčová je také přeshraniční spolupráce, pro kterou musím rovněž přivést odborníky. Studoval jsem v Rakousku a v našem jezdeckém klubu jsem díky programům přeshraniční spolupráce také získal určité zkušenosti. A v neposlední řadě je to také oblast mojí odbornosti – odpady a obnovitelné zdroje. Chci najít a optimalizovat tyto systémy tak, aby městu přinesly dlouhodobé úspory.
DK: Takže komise, kterou vedeš, je pro odborníky stále otevřena a mohou se hlásit?
TH: Odborníky už většinou mám vytipované, ale oficiální nominace proběhne až na příští radě (viz str. 2, pozn. red.). Kdokoliv, kdo některé oblasti rozumí a bude chtít pracovat, tak je v komisi vítán.
DK: Aktivit máš hodně – práce, rodinné hospodářství a teď ještě práce pro město. Dá se to vše vůbec zvládnout?
Zatím nemám manželku ani děti, jsem mladý a plný sil. Takže to zvládám.
DK: Zbývá ti čas také na nějaké koníčky? Jak relaxuješ?
Po tatínkovi jsem zdědil lásku ke koním. Letos jsem popravdě na koni seděl jen jednou, ale to tak prostě je. Můj relax jsou výlety po Pálavě a do Podyjí, prostě být v přírodě a nemyslet na nic.