Mikulovská reminiscence Getsemanské zahrady je novou klidovou zónou na Svatém kopečku a skýtá dálkové pohledy na město
Nová klidová zóna s výhledy na Mikulov a okolí, nazvaná Panonský háj pod Olivetskou hrou – reminiscence Getsemanské zahrady v Mikulově v jižní části Svatého kopečku, byla 6. srpna slavnostně otevřena.
Rozsáhlá revitalizace klidové zóny na Svatém kopečku začala v roce 2013. Donátorem akce byla společnost Moravské naftové doly, která věnovala čtyři sta padesát tisíc korun skrze obecně prospěšnou společnost Biosférická rezervace Dolní Morava. Na projektu, který vzbudil v Mikulově mezi občany diskusi, spolupracovalo také města Mikulov a botanička Milada Rigasová z Regionálního muzea v Mikulově.
Lokalita pod Olivetskou horou, mikulovským známá jako dolní palouček, tvoří nedílnou architektonickou součást unikátního urbanistického celku Mikulova a okolní komponované krajiny. V minulosti však nebyla jen místem romantických schůzek i rekreace, ale také místem plným nepořádku, lidé sem chodili venčit psy, odhazovali odpadky a stín keřů a jeskyně byly útočištěm uživatelů omamných návykových látek. „Při samotné úpravě území i nyní trvají diskuse a někteří občané nesdílí stejný názor jako ti, kteří se na projektu podíleli. Já jsem ale přesvědčen o tom, že se nám díky skvělému týmu odborníků a finanční podpoře donátora podařilo vybudovat malebné místo a Svatý kopeček tím získává na hodnotě z hlediska kulturního, přírodního i turistického potenciálu," říká starosta Mikulova Rostislav Koštial.
Provázanost křížové cesty, která byla před nedávnem zcela opravena včetně kostela svatého Šebestiána a kampanily, Božího hrobu, Olivetské hory i Getsemanské zahrady je podle starosty velmi zajímavá a může Mikulov ještě více turisticky zatraktivnit. „Tento příběh je v rámci Evropy ojedinělý," říká starosta a objasňuje genezi projektu.
„S myšlenkou obnovy této unikátní lokality mne před lety oslovila Františka Šatná z Mendelovy fakulty v Lednici, intenzivně jsem začal jednat a vše analyzovat s církví i botaničkou Miladou Rigasovou, abychom se nedopustili nějakého omylu historicko-církevního či zahradněarchtektonického," vzpomíná starosta. Po roční analýze bylo také třeba získat prostředky na realizaci projektu. A zde se mikulovskému starostovi podařilo získat donátora - Moravské naftové doly, který dobrý ekologický počin podpořil.
„Podařil se kus dobré práce a jsme s výsledkem spokojeni. V oblasti Mikulova chceme i v budoucnu dělat průzkumy na ropu a zemní plyn a s tím bude souviset i naše podpora městu. Pokud bude zase nějaký zajímavý projekt, jako byl tento, tak se na něm budeme rádi podílet," řekl Pavel Kotásek, ředitel úseku interních služeb Moravských naftových dolů.
Nezbytnou podmínkou založení panonského háje bylo radikální vyčištění a ozdravení lokality. Na základě vydaného povolení ke kácení stromů byly vykáceny zdravotně i druhově nevhodné dřeviny. Vyvezen byl nepořádek a provedly se terénní úpravy.
Olivetská hora je pozoruhodný geologický vápencový útvar. Její název souvisí s rokem 1623, kdy tehdejší majitel mikulovského panství kardinál František Dietrichstein založil tradici mariánské pouti a kostel svatého Šebestiána s kapličkami na křížové cestě. „Olivetská hora je však především typickým stanovištěm vegetace skalní vápencové stepi, jež představuje útočiště a významný zdroj původních druhů rostlin a živočichů Pavlovských vrchů," řekla botanička Milada Rigasová, která se na projektu podílela.
Dnes je v Panonském háji pod Olivetskou horou vysázen živý plot, alej i solitérní stromy, keře a travino-bylinná vegetace a otevírají se odtud dálkové pohledy na panorama Mikulova a okolní krajinu. Vše doplňuje čtveřice laviček-soch z dubových bloků, jejichž autorem je akademický sochař Pavel Kostrhun.
js
Botanička Milada Rigasová
Starosta Mikulova Rostislav Koštial (vpravo)
