Festival Kampanila v Mikulově - ohlédnutí

Letošní, již 17. ročník mezinárodního festivalu pěveckých sborů v Mikulově (4. až 6. září 2015), který se konal pod záštitou starosty města Rostislava Koštiala, i letos potvrdil, že se pořádajícímu uměleckému sdružení Virtuosi di Mikulov, stejně jako dramaturgovi festivalu Martinu Franzemu a ředitelce Aleně Sedláčkové daří do tohoto malebného jihomoravského města zvát každý rok zajímavé a renomované soubory z tuzemska i ze zahraničí.

Na pátečním zahajovacím koncertě festivalu se v chrámu sv. Václava představilo komorní těleso OctOpus Vocalis se sbormistrem Martinem Franzem. Celé vystoupení probíhalo ve ztemnělé atmosféře kostela a i výběr repertoáru večera měl charakter meditace a tiché modlitby. Osm vzácně vyrovnaných hlasů částečně dirigoval a částečně zvučným barytonem doprovázel umělecký vedoucí Martin Franze. Repertoár vystoupení byl sestaven jako průřez duchovní hudbou od renesance až po 21. století. Mezi nejzajímavější skladby patřily Tristia et anxietas W. Byrda, Recessit pastor noster P. Łukaszewského a Pater noster nedávno zesnulého brněnského skladatele F. G. Emmerta.

Sobotní koncert s názvem SETKÁNÍ byl kvůli nepřízni počasí přesunut z Rajské zahrady mikulovského gymnázia do chrámu sv. Jana Křtitele, barokního skvostu Mikulova. V úvodu se představili zpěváci a organizátoři festivalu – smíšený sbor Virtuosi di Mikulov pod vedením M. Franzeho, kteří dokázali publikum hned na úvod roztančit několika populárními písněmi a spirituálem.

21301498656 5554ca1207 o

V podobné atmosféře diváky přivítal i smíšený sbor Dalibor Svitavy se sbormistryní Miroslavou Ducháčkovou. Lidové písně v autorských úpravách (A. Tučapský, V. Černík) vystřídaly skladby populární. Netradičně s doprovodem bicích zazněla i známá skladba G. Younga Alleluia.

Jako třetí vystoupil na SETKÁNÍ dětský sbor RADOST Praha se sbormistrem Janem Pirnerem (který byl i prezidentem letošního ročníku festivalu) a klavíristkou Janou Nácovskou. Těleso s více než padesátiletou tradicí osvěžilo posluchače příjemnou barvou dětských a dívčích hlasů. Program inspirovaný folklórem a aranžemi lidových písní vystavěl sbormistr v přesvědčivý celek.

kampanila

Hosté z Rakouska, Městský chrámový sbor Poysdorf se sbormistrem Helmutem Reichlem, s sebou přivezli průřez repertoárem duchovní hudby, spirituálů a lidových písní. Jejich program působil poměrně konzervativním dojmem a některým skladbám chyběla intonační jistota. I přesto však dokázali diváky nadchnout chutí, s níž se svého úkolu zhostili.

21335866681 1438ea0088 o

Závěr koncertu patřil vystoupení sboru ROTONDO Poznaň se sbormistryní Natalií Sobkowiak-Bolewskou. V programu zazněly skladby renesance společně se skladbami populárními, aranžemi většinou sólových hitů světových interpretů. Sbormistryni se podařilo právě populárními skladbami těleso představit jako dynamický soubor, který právem patří na festivalová a soutěžní pódia.

Překvapením, které se podařilo organizátorům festivalu dokonale utajit, bylo krátké vystoupení folklorního souboru ZARZMA z Gruzie. Ve třech písních předvedla čtveřice zpěváků ukázky z velmi bohaté a českým posluchačům vzdálené gruzínské kultury. Zajímavější zakončení sobotního koncertu si nemohli posluchači ani organizátoři přát.

Závěrečný koncert festivalu byl recitálem dětského sboru RADOST Praha. Jedná se o velmi kvalitní výběrové těleso, které účinkuje na českých i zahraničních pódiích desítky let. Velmi dobrá dramaturgie koncertu vycházela z tradičních kompozic české i světové sborové literatury. Vysoká úroveň sboru je opřená o přesná a neokázalá gesta sbormistra Jana Pirnera, ale i o správný přístup k hlasové kultuře.

RADOST Praha nezůstala nic dlužna svému názvu a ve svých dvou vystoupeních se zařadila ke kvalitním dětským sborům, jež vystoupily na festivalu v předchozích letech (např. Kantiléna Brno, Moravské děti – Holešovský dětský sbor nebo Primavera Brno).

Festival Kampanila 2015 je již minulostí a pořadatelé děkují všem posluchačům i účinkujícím za účast. Těšíme se na další ročník ve dnech 2. až 4. září 2016 v Mikulově.

Autoři článku: Jan Pirner a Martin Franze