Představujeme zastupitele města - Martin Chromý
Martin Chromý (40) je mikulovský rodák. Dvacet let pracuje v rodinné firmě, která podniká v oblasti pohřebních služeb. S manželkou vychovává sedmiletého syna. Hlavu mu bezpečně vyčistí projížďka na kole, rád si zahraje squash. Čiší z něj patriotismus, miluje Mikulov a ačkoliv má smutné povolání, budí dojem veselé kopy.
Do komunální politiky jste vstoupil v roce 2002. Co vás k tomu tehdy vedlo?
Oslovili mě a já si řekl proč ne. Nebyly v tom žádné ambice, cítil jsem, že je potřeba, aby přišly nové a mladé tváře. A chtěl jsem a chci se podílet na rozvoji našeho krásného města.
Nakolik se představy, se kterými jste do toho šel, lišily od skutečnosti?
Politika nestojí na jedinci. Můžu mít názor, jaký chci, když to ale většina vidí jinak, pak už jedete v tom vlaku s nimi, ať v dobrém či špatném. A lidé občas řeknou – však jste to tenkrát odhlasovali, ale že jste byl zrovna pro, nebo zásadně proti, to už nic neznamená. Škoda taky, že politika někdy kazí kamarádství a vztahy mezi lidmi, ale to se stává nejen v politice, podnikání i v životě.
Co s občany jako zastupitel nejčastěji probíráte?
Spousta lidí má pocit, že se všechno dělá hlavně pro turisty. Mám na to jiný pohled, přece to nelze takhle oddělovat. Kupříkladu oprava památek, to musí těšit i místní. Ale v tomhle ohledu má Mikulov v uvozovkách nevýhodu.
Jakou?
Když přijedete na vesnici, kde je jedinou dominantou kostel, a ten se zrekonstruuje, tak je to velká událost. Naše město momentálně opravuje kostel svatého Václava, považuji to za velký úspěch. Ale někde ve vzduchu už tu visí – a co kostel svatého Jana Křtitele, nezapomněli jste na něj? Mikulov má hodně krásných památek, které si zaslouží péči. Jsme za to rádi. Ale je za tím spousta práce a také je to o finančních prostředcích. Škoda jen, že tak trochu zapomínáme, co se za poslední roky udělalo a v jakém to bylo stavu.
Loni na podzim jste kandidoval jako nezávislý za Věci veřejné. Tahle politická strana měla ve svém desateru několik zajímavých bodů. Třeba podporu malých a středních podnikatelů. Jak si ji představujete tady v Mikulově?
Třeba pokud chceme, aby u nás na Náměstí někdo podnikal, tak bychom mu měli vyjít vstříc. Zima je dlouhá. Napadá mě třeba řekněme sezónní a mimosezónní nájem. I když vím, že městská pokladna peníze potřebuje a město se musí chovat jako správný hospodář. Je to složité, ale stojí to za zváženou.
S přímou volbou starostů se taky ztotožňujete?
Ano. Paradox vidím totiž v tom, že je pětadvacet zastupitelů a i ten s nejmenším počtem hlasů se může stát starostou. Všechno má samozřejmě svoje výhody a nevýhody. Možná až to bude, řekneme, že předchozí systém byl lepší.
Opouštím véčkařské desatero. Co vy na Mikulov jako na ráj golfistů?
V první řadě potřebujeme projektovou dokumentaci, vizualizaci a investora. Nezodpovězených otázek je tolik, že je potřeba na ně nejdřív najít odpověď. Jsme na začátku.
Ale ta myšlenka se vám líbí?
Určitě mi není cizí. Mělo by to být přínosem pro město. Jednak se zviditelní, přitáhne další lidi, kteří tu nechají své peníze. Hlavně abychom s tím příliš dlouho neváhali. Golf už je v Poysdorfu, u nás už možná mohl být před deseti lety. To samé lázeňství. My než se rozhodneme, tak už je komplex v Laa, Lednici a Pasohlávkách. Takže je potřeba územních změn, najít investora, ale myslím si, že bez finančního podílu města.
Někteří občané mají pocit, že s nimi kulturní dění nepočítá. Vidíte to stejně?
Kultura je přece jenom jedna. Když na nějakou akci přijdou turisté, tak jen dobře, na druhou stranu je spíš smutné, že jich je tam kolikrát víc než místních. Možná, že nemají čas, nechce se jim, ale nabídka je široká a každý má šanci vybrat si podle svého gusta. Trochu zvláštní případ je vinobraní. Když sem přijede čtyřicet tisíc lidí, tak to už je na Mikulov hodně, kapacitně na to nestačí, není tu k hnutí a mám pocit, že místním to trochu vadí.
Co podle Vás chybí v Mikulově sportovcům?
Myslím si, že to není až tak špatné. Připomeňme rekonstrukci fotbalového hřiště, sportovní haly, výstavbu tenisových kurtů, možná, že by toho mohlo být víc. Pokud se mě zeptáte, jestli bych nechtěl bazén a ledovou plochu, tak samozřejmě řeknu, že ano. Ale je to zase jenom otázka peněz. Sehnat peníze na výstavbu je jedna věc a ty další na provoz, jsou mnohem větším problémem.
DS