Mikulov má národní šampiónku v chemii
Na půdě univerzity v Pardubicích se nedávno uskutečnilo celostátní kolo chemické olympiády. Za Gymnázium Mikulov se do něj probojovala Aneta Pospíšilová. A dokázala, že v oboru vyniká nad většinu ostatních. Své znalosti proto poměří ještě na mezinárodní úrovni. Kdo by ale čekal na ježka ostříhanou podivínku s velkými kostěnými obroučkami, zklamal by se. Aneta je atraktivní dlouhovlasá blond maturantka, kterou přijali hned na dvě vysoké školy.
Prozraďte mi – co na té chemii vidíte?
Teď už asi nic...
Jakto?
Národní kolo bylo celkem náročné, musela jsem hodně studovat, a tak mě to skoro přestalo bavit. Ale vím jistě, že to je přechodný stav. O prázdninách, až nebudu mít co dělat, mi zase začne chybět.
Popište, jak soutěž probíhala.
V rámci celostátního kola nás několik postoupilo do prvního, teoretického soustředění. Ráno jsme vstali, šli na tříhodinovou přednášku, pak jsme psali test, šli na oběd a odpoledne nanovo. Takhle to trvalo čtyři dny plus ještě závěrečný test. Trval asi pět hodin.
No páni! A pak?
Prvních osm absolvovalo druhé, praktické soustředění a odtamtud čtyři nejlepší postoupili do mezinárodního kola v Turecku.
Víte, co vás v Turecku čeká?
Odlétáme devátého července, strávíme tam deset dnů, z toho dva dny se soutěží. Čekají nás praktické úlohy a vědomostní test. Na programu určitě nebudou chybět ani exkurze a společná zábava.
Našla bych u vás doma někde zastrčenou krabici s nápisem Malý chemik?
Kdepak. Jako malá jsem na přírodní vědy nebyla. Dokonce jsem si myslela, že budu umělkyně, moc ráda jsem malovala nebo modelovala výrobky z keramiky.
Kdy se to změnilo?
V sekundě na gymnáziu. Profesorka Hasníková uměla látku tak poutavě vykládat a věnovala se pokusům, že jsem si chemii zamilovala. Přírodní vědy jsou názornější, všechno se dá zkusit, výsledek příkladu ověřit v praxi.
Čím se chcete jednou živit?
Vědou. Někde v laboratoři vařit nějaké chemikálie...
Co na vašeho koníčka říkají kamarádi?
Někdy mám pocit, že se mě trochu bojí, protože občas mluvím o věcech, které se jim zdají nepochopitelné. Pak se na mě koukají jako na mimozemšťana. Ale jinak jsou skvělí a podporují mě.
Co láska? Je to jenom romantizovaný soubor chemických reakcí?
No to snad ne. Produkce hormonů, to je přece až následek čehosi. Příčina není zdaleka tak známá.
Nestává se vám, že víte víc než vaše profesorka?
Stává, pořád. V soutěžích se totiž schválně objevují perličky, které učitelé neznají. V jiných předmětech to ale nehrozí.
Z chemie budete i maturovat. Má cenu se na tenhle předmět vůbec připravovat?
Určitě. Procházím si vypracované otázky, zjišťuji, že se v látce orientuji, ale spíš jde o to srovnat si to v hlavě, připravit osnovu, aby pak měl výklad hlavu a patu. Hrozně obdivuju všechny, kteří zvládají dějepis nebo základy společenských věd. Neumím si představit, že bych se naučila všechna ta data.
Kam zamíříte po maturitě?
Rozhoduji se mezi Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Přírodovědeckou fakultou brněnské Masarykovy univerzity. Na obě mě díky výsledkům v soutěžích přijali bez přijímaček.
DS