KULTURNÍ PAMÁTKA –ZÁMEK V MIKULOVĚ (S PŘILEHLOU ZAHRADOU)
Mikulovský zámek s přilehlou zahradou na jižním úbočí Pavlovských vrchů je svým charakterem ojedinělý, nejen v rámci ČR. Byl vybudován (přestavbou původního hradu) na přelomu 16 a 17. století jako centrum jednoho z prvních našich významných urbanistických celků novověku (vzhledné vrchnostenské rezidenční město tehdejšího správce Moravy a mikulovského panství) podobně jako Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Litomyšl, Moravská Třebová nebo Kroměříž. Jako architektonická součást celku byl v okolí města vybudován pruh záměrně esteticky (a duchovně) kultivované (dnes tzv. komponované) krajiny - s kaplemi křížové cesty na Svatém kopečku a dvěma (dosud zčásti zachovanými) panskými oborami s letohrádky a libosady na březích mikulovských rybníků Nový a Šibeničník, doplněné na přelomu 17. a 18. století ještě knížecí oborou s bažantnicí. Vzhledné město a estetizovaná krajina tvoří zámku a jeho zahradě nezbytný dobový architektonický protipól - atraktivní pohledovou kulisu.
Zahradu u zámku v Mikulově tvoří různě velké zahradní terasy položené v několika výškových úrovních po obvodu Zámeckého kopce. Většina z nich byla založena současně s přestavbou hradu na zámeckou rezidenci, mimo jiné jako ústřední místo vyhlídek (belveder), z něhož může jeho pán a hosté (dnes návštěvníci zámku) obdivovat (všude kam oko dohlédne) dílo svého výlučného postavení. Plocha zahradních teras představovala (a znovu by po své obnově měla představovat) honosné jeviště (i hlediště) vybavené nezbytnými dobovými uměleckými rekvizitami - trávníkem s květinovými ornamenty a lemy stříhaných dřevin; oranžérií s teplomilnými dřevinami; vodním dílem – grottou, glorietem, kašnami a fontánami; salou terrenou se schodištěm do zahrady; míčovnou (dnes velký společenský zámecký sál); divadlem (dnes knihovnou) a dalšími umělecky ztvárněnými místy procházek, zábavy a působivých vyhlídek na město a okolní krajinu.
Zatímco obnova budov zámku (po požáru zámku v roce 1945) byla zahájena téměř okamžitě, zámecká zahrada zůstala rozsáhlým staveništěm a skladem stavebního materiálu prakticky až do 80. let 20. století. Tehdy byly postupně provedeny první terénní úpravy barokového parteru hlavní zahradní terasy na východním a jižním průčelí zámku. Týkaly se zejména vytýčení příjezdové cesty, zahradních chodníků, trávnatých ploch, květinových záhonů a umístění kašny. Autorem úprav je Zdeněk Novák, rodák z Valtic, významná osobnost, jehož jméno je spojeno se zápisem LVA na seznam UNESCO.
Na tyto první úpravy navázal Ivar Otruba, významná osobnost zahradní a krajinářské architektury a tvorby ČR, dlouholetý pedagog Zahradnické fakulty v Lednici MZLU v Brně, úspěšný tvůrce četných zahradních úprav doma i v zahraničí a autor mnoha odborných knih věnujících se problematice a prezentaci historických zahrad. Postupná realizace jeho návrhů - kompozičních, vegetačních i drobných stavebních úprav jednotlivých zahradních teras u zámku v Mikulově - probíhá postupně od roku 1998. Symbolicky odkazují k prvním dvěma etapám svého vývoje - pozdně renesanční manýristické a barokové zahradě na terasách (ca 1575-1738).
Důvodem tohoto rozhodnutí je úplný zánik poslední realizované úpravy – tj. přírodně krajinářské zahrady-parku anglického typu, čímž se obnažily ve své celistvosti nejen původní půdorys pozdně renesanční manýristické a barokové zahrady, ale i její vazby na architektonické dominanty zámku, města a jeho okolí. Otevřela se tím jedinečná (historická) šance provést současné výtvarně architektonické řešení zahradních teras v okolí mikulovského zámku znovu v duchu původních úprav odkazujících k italským barokovým zahradám na terasách. Právě tyto kdysi zužitkovaly beze zbytku jak značnou členitost zahradního prostoru rozloženého na svazích jižního úbočí Pavlovských vrchů, tak i krásu panoramat města a okolní krajiny.
Architekturu někdejšího významného vrchnostenského rezidenčního města a krajiny v jeho okolí budovali někdejší stavitelé a umělci záměrně a prvoplánově pro užitek i krásu jako účelový (správní centrum mikulovského panství), ale zároveň i esteticky působivý prostor - urbanistický celek. Zahradní terasy u zámku v Mikulově nejsou proto pouhou součástí barokové zámecké rezidence, ale stejně významnou součástí mnohem většího historického prostoru (urbanistického celku) propojeného navzájem myšlenkovými a pohledovými vazbami (zámek-zahrada-město-okolní komponovaná krajina), vybudovaných na principech stavitelství pozdní renesance manýrismu a raného baroku. Tento dobový urbanistický městský celek je dosud zachovaný ve své architektonické autentičnosti a působivosti jako součást městské památkové rezervace Mikulov.
Z původního výtvarně architektonického řešení zámecké zahrady v Mikulově zůstaly zachovány pozoruhodné prvky - například velká kamenná terasa nesená mohutnými oblouky altánu (arkádou) s částí oranžérie v jejich přízemí (včetně podzemního prostoru v místě někdejšího severního křídla oranžérie), dále sala terrena s předsunutou kamennou terasou a schodištěm propojujícím reprezentační sály jižního křídla zámku se zahradou (odstraněným dočasně pro havarijní stav v 80. letech 20. století), dále kašny s fontánami, část cihlové grotty s nikou, dlouhá rampa s 26 arkádovými oblouky nesoucí tzv. kočárovou cestu na zámek, Čestný dvůr s kompletní uměleckou sochařskou a kovářskou výbavou aj. Avšak rozsah a míra poškození ostatních části původní kompozice zahradních teras (způsobená četnými požáry a dílčími dobovými přestavbami) spolu s neúplností archiválií neumožnily restaurovat tuto etapu v čistě historické podobě v plné míře. Proto v rozmezí let 1998 – 2011 navrhl Ivar Otruba – mimořádně nadaný zahradní umělec současnosti - nové výtvarně architektonické řešení odkazující symbolicky na italské barokové zahrady na terasách. Autor tak vytvořil, na základě svých rozsáhlých znalosti vývoje evropských zahrad i zákonitostí užití jejich dobových výrazových prostředků, úctyhodné osobité dílo respektující historickou podobu i zachované artefakty původního vybavení mikulovské zámecké zahrady, bohatě ji však vybavil pro její další pouť dvacátým prvým stoletím. Jeho návrhy, ať již realizovaných či teprve plánovaných úprav zahradních teras barokové zahrady u zámku v Mikulově, budou ke zhlédnutí na letošní Zahradní slavnosti. Další jeho práce jsou do konce května k vidění na výstavě Krásy zahrad, instalované v západním křídle mikulovského zámku.
POPIS PLÁNOVANÝCH AKTIVIT
Od roku 2008 připravuje Regionální muzeum cílevědomě projekt celkového dokončení obnovy zahradních teras barokové zahrady, včetně úpravy západních teras a nezbytné stabilizace opěrných zdí svahů Zámeckého kopce
(v rámci programu EU - ROP Jihovýchod a OP ŽP). Cílem úprav je provést potřebnou terénní i vegetační úpravu zahradních teras a k nim náležejících architektonických dominant. Půjde jak o úpravu původních zachovaných, tak i nová symbolické ztvárnění (reminiscence) zaniklých nebo poškozených částí příslušné etapy historické zahrady, a to jak v její centrální části před východním a jižním křídlem zámku, tak i na západním svahu Zámeckého kopce. V průběhu 2011-2013 by měly být provedeny tyto aktivity:
1. realizovat reminiscenci pozdně renesanční (manýristické až raně barokové) zahrady s vyšší (244 m.n. m.) a nižší terasou (254 m.n. m.) vklíněnou mezi jižní křídlo zámku a oblouk příjezdové cesty, která původně představovala reprezentační vstup ze zámeckých interiérů do zahrady a naopak. Tento zahradní prostor na jižním průčelí zámku, rozsáhle poškozený zejména výstavbou příjezdové cesty (kolem 1820) a požárem v roce 1945, neprošel dosud celkovou odbornou kompoziční úpravou a je proto udržován pouze provizorně tak, aby nerušil estetiku obnovené budovy ani estetické cítění návštěvníků. V rámci realizace to znamená:
2. postavit schodiště ze saly terreny do parteru renesanční zahrady (odstraněné dočasně koncem 20. století pro havarijní stav).
- nově ztvárnit fasádu zachovaného artefaktu cihlové stavby vodního díla grotty s nikou a nově ji doplnit jejími zaniklými nebo pro havarijní stav dočasně odstraněnými dílčími prvky - kašnou s fontánou a glorietem, schodištěm spojujícím nižší a vyšší terasu „renesanční“ zahrady (poškozené zejména požárem a následnou stavební obnovou zámku).
3. realizovat reminiscenci oranžérie a barokového parteru před východním křídlem zámku; V rámci realizace to znamená:
- nahradit zaniklou střední část oranžérie novým symbolickým ztvárněním (reminiscencí) její přední stěny z kovu a dřeva; interiér nově vzniklého intimního prostoru vybavit s odkazem k dobové symbolice;
- provést drobné terénní úpravy barokového parteru, založit zde trávníky, stříhané obruby, plůtky, ploty a květinové ornamenty - rokeje a voluty (Cílem úprav je obnovit v maximálně možné míře původní symetrii a umělecké vybavení parteru; obnovit vazby a průhledy na architektonické dominanty přilehlého zámku (oranžerie, arkády velkého altánu nesoucí velkou kamennou terasu, kašny s fontánami aj.), historického jádra města (budovy a věže kostelů a klášterů) a okolní esteticky působivé neindustrializované přírody Pavlovských vrchů a tzv. komponované krajiny (soubor staveb kostela a kaplí křížové cesty na Svatém kopečku, hladiny rybníků, zřícenina hradu ve Falkensteinu, zámek a chrám ve Valticích apod.);
4. realizovat nově stavebně kompoziční a vegetační úpravu západních teras; V rámci realizace to znamená:
- vybudovat dřevěný altán za Udírenskou věží,
- založit odpočinkové a vyhlídkové plochy dílčích zahrad, zpevnit korunu opěrných zdí teras a nebezpečné části opatřit kovaným plůtkem, založit štěrkované zahradní pěšiny a extrémně svažité části zpevnit kamenem dlážděnými bezbariérovými sestupy (rampami) pro kočárky a vozíčkáře;
- vybudovat dílčí zahrady - bludiště, zahradu pro nevidomé, zahrady ibiškovou, sasankovou, malou růžovou, vyhlídkovou, skalníkovou a tavolníkovou aj.
5. realizovat kompoziční a vegetační úpravy Čestného nádvoří a Oslího dvoru; V rámci realizace to znamená:
- předláždit a zahradnicky upravit plochu Čestného nádvoří jako vstupního prostoru z Náměstí do zámku;
- předláždit a zahradnicky upravit plochu Oslího dvoru, opravit zde dřevěný altán a dále zde vybudovat, na místě někdejší historické stáje, dřevený přístřešek s taškou a vraty jako garážová stání a nezbytný úložný prostor pro potřeby RMM, cílem stavby přístřešku je zejména vyloučení parkování aut na Čestném nádvoří a uvolnění cenných interiérů zámku pro budování expozic pro veřejnost;
- realizovat ochranu (ocelové pletivo) proti masovému hnízdění holubů v oknech západního křídla zámku, což způsobuje každoroční devastaci výsadeb květinových záhonů a trávníků přilehlého zahradního prostoru;
6. dobudovat zavlažovací systém zahradních teras;
7. dobudovat bezpečnostní systém zahradního prostoru tj. opravit vstupní brány do areálu zámku a dobudovat kamerový systém pro jednotlivé zahradní terasy;
8. vydat publikaci prezentující historii a obnovu zahradních teras barokové zahrady u zámku v Mikulově.
Milada Rigasová