Galerie zve na výlet do říše fantazie
Dřevo, mosazné kličky, příbory i knoflíky se pod rukama Rudiho Lorenze proměňují v neotřelé plastiky s vlastní duší. Ochutnávku z díla tohoto brněnského výtvarníka nabízí do 9. října nová výstava v mikulovské Městské galerii.
Šílený harmonikář, Loď komediantů nebo Tančící sloní královna se spolu s ilustracemi a grafikou na nějaký čas zabydlely ve městě pod Pálavou. Rudi Lorenz se tam představuje potřetí. „Mikulov si pamatuji ještě z dob, kdy jeho krása byla skryta pod škraloupem. Raduji se, že se z něj postupem času stala perla. Prostor městské galerie mě oslovil svým umístěním, půdorysem i atmosférou,“ vzpomíná výtvarník.
Mezi jeho exponáty na sebe strhávají pozornost zejména plastiky. Kombinovaným technikám dominuje měkké dřevo jehličnanů. „Těžko se zpracovává klasickým řezbářským postupem, protože jeho struktura klade odpor dlátu. Smrk, borovice nebo jedle zato však nabízí krásnou povrchovou stavbu, jakousi dřevografiku,“ vysvětluje Lorenz.
Do dřeva přitom aplikuje další přírodniny a kovy – kámen, perleť, kůži, bronz nebo chrom. A to tak, jako by odedávna tyhle materiály k sobě patřily. „Vnímavý kuchař také zvládne chuťově zdánlivě neslučitelné ingredience zkombinovat a vyvážit, že z nich nakonec vznikne delikatesa,“ přichází s přirovnáním. „Mám kolem sebe řadu přátel a sympatizantů, kteří vědí, z čeho takříkajíc vařím, a tak mě zásobují. Hodně předmětů objevuji rovněž v nejrůznějších uměleckých bazarech,“ doplňuje.
Inspiračním zdrojem se mu přitom obvykle stává dílčí prvek nebo fragment, kterému podřizuje vše ostatní. „Představte si, že na pláži najdete kámen, který se vám líbí a vyvolává ve vás asociace. Kdykoliv se na něj podíváte, připomene vám třeba, že jste se na té pláži pomilovala s nějakým mužem. A tak se rozhodnete ten kámen nějak oslavit, jelikož pro vás má velkou hodnotu. Postavíte ho proto kupříkladu na dřevěný sokl ve tvaru dlaně,“ popouští uzdu fantazii.
Umělec, kterému byla udělena Cena města Brna v oboru Užité umění, klade důraz na multisenzorické vjemy. „Objekty nemají působit jen vizuálně, měly by být zajímavé hmatově, když do nich ťuknete, měly by se projevit zvukově i pohybově,“ doplňuje Lorenz. Jeho dílo tak mohou plnohodnotně vnímat i nevidomí.
Lorenzova 88. autorská výstava nese název Ponorka Victoria. „Ponorka je úžasné plavidlo. Tato je fiktivní. Umí létat, plavat, zavrtat se do země. Představuje jakýsi krunýř proti agresivitě a nepřízni světa,“ usmívá se umělec. Podtitul Některé odtajněné listy z deníku Ponorky Victoria pak podle něj odkazuje na obnažení vlastního soukromí a otevření se dialogu.
Sám přitom vsází na naprostou svobodu ostatních číst v jeho díle. Zatímco někteří trvají na jediné interpretaci, Lorenz dává volné pole asociacím každého návštěvníka jeho výstavy. Tu v mikulovské galerii lze navštívit každý den kromě pondělí, a to od 10 do 17 hodin. Vstupné je dobrovolné.
(DS)