Představujeme zastupitele města - Michal Solařík

Publikováno dne 18. říjen 2011.

„Třídění odpadu považuji za cestu, jak se v odpadcích jednou neutopit,“ říká zastupitel Michal Solařík

Michal Solařík (37), společně s manželkou vychovává dva syny (oslavu narození toho mladšího má ještě pořád v živé paměti). Jako absolventa mikulovského gymnázia ho celkem mrzí, co se dnes kolem této školy děje. „Myslím si, že by to mělo být samostatné a prestižní gymnázium. Mě tato škola perfektně připravila na vysokou školu,“ říká. Po ročním studiu oboru ochrana a tvorba životního prostředí v Olomouci nakonec absolvoval zahradní a krajinářskou tvorbu na Mendelově univerzitě v Lednici se zaměřením na krajinu s diplomovou prací na téma Generel zeleně v Mikulově.

Jeho největší radostí je rodina a koníčkem turistika a fotografování. „Už se těším, jak s klukama vyrazím na první pořádnou túru někam do hor,“ usmívá se Michal Solařík. Rekreačně také jezdil na koni, ale z tohoto koníčku přesedlal a dnes se věnuje spolupráci s mikulovským jezdeckým klubem a hlavně pořádání jezdeckých závodů, za kterými stojí spolu s Tomášem Hlavenkou.

V současné době pracuje jako ředitel Mas Mikulovsko, o. p. s., kterou v Mikulově spoluzakládal. Jedná se o grantovou agenturu, která v roce 2008 získala šestiletý grant na podporu regionálního podnikání, veřejného života a neziskových organizací. Agentura každý rok poskytuje dotace ve výši pěti až devíti milionů korun.

Kolikáté volební období jste členem Zastupitelstva města Mikulov?
„Už druhé. A vždy jako člen ODS, jejímž členem jsem se stal před osmi lety.“

Proč jste se rozhodl jít do komunální politiky?
„Politiku vidím jako řízení chodu věcí veřejných. Tři roky jsem pracoval v Mikulově na úřadě, kde jsem měl na starosti získávání dotací a rozvoj cestovního ruchu. Při této práci jsem získal spoustu zkušeností, které jsem chtěl i nadále přenášet do veřejného života a chodu města.“

V jakých komisích Rady města Mikulov zasedáte a čím se zabýváte?
„Snad už deset let jsem v komisi cestovního ruchu, která se po posledních volbách tematicky rozšířila na komisi regionálního rozvoje. Ta pro zastupitelstvo připravila prioritní oblasti rozvoje města a předpokládám, že bude mít důležitý hlas při tvorbě nového územního plánu Mikulova, která by měla začít příští rok a bude trvat několik let, protože územní plán je snad nejdůležitější rozvojový dokument. V něm jsou nakresleny všechny představy a vize rozvoje města na spoustu let dopředu. Na kvalitním územním plánu záleží, jak se v Mikulově bude žít ne za rok nebo po skončení tohoto volebního období, ale za další desítky let. Dnes žijeme v místě, které bylo nakomponováno Dietrichsteiny před stovkami let. Díky kvalitnímu územnímu plánování minulých let máme průmyslovou zónu mimo obytnou část města a ani za čtyřicet let nám nechybí místo pro její rozvoj. Panorama města nehyzdí desetipatrové paneláky. Myslím, že máme na co navazovat.“

Proč podle vás chodí tak málo občanů na veřejná jednání ZM a naopak vedou živé diskuse v hospodách či na webových fórech?
„Je pravda, že na židlích pro občany města nebývá při zasedáních zastupitelstva plně obsazeno. Ale já si myslím, že je to pochopitelné a určitě to není tím, že by se lidi o chod města a tedy své záležitosti nezajímali. Což právě dokládají živé diskuze na jiných místech. Jednání zastupitelstva umí být dlouhá, hodně bodů jednání mívá spíše formální charakter a chápu, že ne každý může dorazit ve čtyři hodiny na radnici a do devíti hodin sledovat jednání zastupitelů. Na druhou stranu, to nejdůležitější se lidé dozví z tisku a když ne z něj, tak přímo od zastupitelů. A je skvělé, že lidé o věcech diskutují, ať už v těch hospodách, nebo na internetu. V hospodách se politika řešila odnepaměti a na internet si budeme muset taky zvyknout. Dnes je přece běžné, že lidé blogují a diskutují na sítích a ne vždy to je pouze díky anonymitě, která nemusí být někomu po chuti, ale také třeba proto, že v dnešním rychlém světě je to ta nejdostupnější cesta, jak sdělit svůj názor na věc. A internet má skoro každý na svém stole doma nebo v práci.
Lidé na zastupitelstvo chodí, když se mají projednávat problémy, které se přímo dotýkají jejich života, jako jsou prodeje, školství apod. A plný sál je při volbě starosty.“

Diskutují s vámi lidé, sousedé a vaši přátelé a ptají se vás na novinky z radnice a zastupitelstva?
„To víte, že se ptají. Lidé mě občas zastaví i na ulici. S ženou probíráme aktuální témata, a protože je novinářka a jako taková navštívila snad každého starostu či zastupitelstvo v okolí, tak mi občas zprostředkuje pohled či řešení odjinud. To je zajímavé. A přátelé? Tak s těmi samozřejmě řeším dění ve městě při živých diskuzích v hospodě. Jejich neutrální půda je pro diskuzi na jakékoliv téma včetně těch politických totiž nejlepší.“

Na aktuální téma – co vy a třídění odpadu a hlavně bioodpadu? Řadíte se k zástupu těch, kteří si stěžují, nebo se spíše snažíte jít cestou osvěty a svým spoluobčanům příkladem?
„Jako zastupitel vidím několik aktuálních témat. Rozpočet na příští rok, který se bude sestavovat v době škrtů, udržení kvalitního školství v Mikulově, bez kterého se město nemůže dál rozvíjet, což věděl už kardinál Dietrichstein, který mikulovské gymnázium zakládal a jako učitele si pozval vzdělané piaristy. Jeho snem byl Mikulov jako moravská metropole a dobře věděl, že bez vzdělání to nepůjde.

A odpady? Vzpomínám si, že když jsem jako malý kluk chodil do školy a vypravovala mně babička, tak mi svačinu zabalila do sáčku od mouky, který jsem musel přinést zpátky, abych do něj svačinu dostal další den. Dnes si člověk koupí myš k počítači v krabici, do které by se vešla menší plazmová televize. Třídění odpadu považuji za cestu, jak se v odpadcích jednou neutopit. V naší domácnosti byly vždycky tři „odpadkové tašky“ – jedna na plast, druhá na papír a třetí na kartony od mléka. Od okamžiku, kdy bylo v Mikulově zavedeno třídění bioodpadu tvoří devadesát procent objemu našeho odpadkového koše jednorázové pleny. Osobně kvituji práci, kterou v této oblasti dělá současný ředitel STKO Tomáš Hlavenka. Je to můj kamarád, takže o těchto věcech hodně mluvíme, a je skvělé vidět, co za dobu svého působení ve firmě v této oblasti udělal. Náš region je v oblasti odpadového hospodářství jedním z nejprogresivnějších v republice. Díky třídění se daří snižovat náklady na vyvážení odpadů a jejich likvidaci, a tak se možná podaří nezvyšovat u nás cenu za odpady, kterou platí občané a je pro čtyřčlennou domácnost dva tisíce korun.

Separovat v kuchyni bioodpad je sice náročnější, ale jde to i bez zápachu. My používáme recyklovatelné sáčky, které zdarma distribuovalo STKO a s bioodpadem nemáme problémy. Samozřejmě nevím, jak je to třeba v rodinných domcích se zahrádkami, kde v popelnici končí posekaná tráva a té je o poznání víc než našich šlupek od brambor. Ale myslím si, že počáteční problémy se podaří vychytat. Je potřeba si uvědomit, že na Mikulovsku patříme mezi první v republice a v této oblasti jsou minimální zkušenosti. Už dnes se k nám jezdí učit z jiných regionů.“

Jak vnímáte nedostatek míst v mateřských školách a kde vidíte řešení?
„Nedostatek míst v MŠ považuji za velký problém. A to také osobně, protože i já se zařadím mezi rodiče, kteří pro svoji ratolest museli hledat místo v okolí a pro staršího syna, který bude mít tři roky, jsem musel najít místo mimo Mikulov. Taky jsem zjistil, že rodičovská dovolená není pro manželku vůbec žádnou dovolenou. Mateřská školka a její dostatečná kapacita by měla patřit do základního vybavení každého města. Někdo by mohl říct, že se jedná o luxus a místa nad rámec toho, co nám ukládá zákon, si nemůžeme dovolit. Ale dostatek míst ve školkách má i svůj pozitivní ekonomický aspekt. Do míst, kde mohou rodiče svým dětem poskytnout pěknou školku, kvalitní školu a mnoho volnočasových aktivit, se stěhují lidé. Kde je tomu naopak, odtud odcházejí.“

jich