Studenti gymnázia byli na zkušené v Rumunsku
PŘÍRODNÍ VĚDY PO RUMUNSKU
V posledním týdnu měsíce října jsme se my, studenti mikulovského Gymnázia vydali do rumunské Bukurešti a dále jsme pokračovali do města Buzau, kde jsme spolu s kolegy z rozličných zemí odkrývali tajemství přírodních věd a Rumunska samotného.
První dva dny této cesty poznání jsme strávili ve velmi zajímavém hostelu v Bukurešti. Z tohoto místa na nás dýchala historie a odkazy předešlých generací. Bukurešť samotná hned zpočátku působila rozpolceně Na jedné straně krásné památky a příjemní lidé a na straně druhé nebezpečí v podobě potulných osob a psů. Hned v prvních chvílích jsme se málem stali oběťmi smečky psů hrůzného vzezření a také pozorování zdejších všudypřítomných narkomanů, jejichž „zábavou“ číslo jedna bylo čichání stříbrné barvy, nebylo nic příjemného.
Jakmile se nám ale představila ta pravá krása hlavního města, uvědomili jsme si, jak je tu krásně. Velkolepé ulice, krásně zdobené stavby a mnoho úchvatných kostelů. Nejsilnější dojem zanechal palác postavený diktátorem Ceauşescaem. U této monumentální připomínky socialistické minulosti jsme strnuli v čirém úžasu.
Následujícího rána nás čekala cesta vlakem do Buzau. Ve vlaku nám byl nabízen široký sortiment zboží od pochybných místních „obchodníků“, kteří se snažili proplést mezi lidmi a zavazadly všech velikostí.
Po příjezdu na nádraží jsme se nestačili ani rozhlédnout a vzpamatovat a už jsme jedli tradiční rumunský oběd. Skopové maso v zelném listu s chlebem mne příliš nezaujalo.
Většina z nás neměla problém s komunikací v rodině, ale angličtina rodičů trochu vázla. Poměrně mnoho času jsme strávili v prostorách školy, kde se konala projektová schůzka.
Studenti navzájem prezentovali své projekty a hry, které nás pobavily i poučily. I my jsme měli připraveny práce, které sklízely velký úspěch. A tímto bych chtěl poděkovat všem učitelům, kteří nám pomáhali s našimi prezentacemi. Jmenovitě: Mgr. Janě Jedličkové, Ing. Aleně Baťkové, Mgr. Daniele Hasníkové a dalším. Po tvrdé práci ve škole nás čekala odměna v podobě poznání místních kulturních a přírodních zajímavostí.
Večer jsme vyráželi do víru velkoměsta, abychom viděli, jak se baví naši vrstevníci v Rumunsku.
Nastal poslední večer projektové schůzky v Buzau. Byla pro nás nachystána slavnostní večeře, kde se promítaly fotografie a udělovaly diplomy. Prožili jsme příjemný a zábavný večer stejně tak, jako uplynulý týden.
Druhý den ráno nastalo loučení s našimi hostiteli. U některých propukly emoce a o to bylo těžší dát sbohem.
Co dodat na závěr? Bylo to užitečné a krásné, ale krátké. Nyní se již těšíme na únorový příjezd našich nových kamarádů do Mikulova.
Petr Dvořák a Daniel Lyčka