Galerii Efram zaplnily pozitivní emoce
Podzimní tlachání vsadilo 26. listopadu na osvědčené ingredience – muzicírování, veršování, žertování a debužírování. Koktejl pro posílení duševní imunity zabral. Už potřetí.
Muži v letech nejčastěji tlachají o svých úspěších u žen. Kdekoliv. Říká to alespoň břeclavský výtvarník Karel Křivánek, který sobotním hudebně poetickým večírkem provázel. V Galerii Efram na mikulovské Husově ulici se tlachalo napříč generacemi. Třeba o dudách.
výtvarník Karel Křivánek
Dudy nejsou rodu ženského pro nic za nic, řekla mi kdysi moje učitelka. Měla pravdu. Je to nástroj, který vyžaduje stejně jako žena zvláštní péči. Než se na ně vrhnete, musíte je patřičně polaskat,“ uvedl exkurz do dudáckého světa Ondřej Tryhuk, hráč na gajdy, loutnu a fujaru z Rosic u Brna. Publiku předvedl dudy irské, skotské, české, španělské, maďarské i bulharské.
Nezůstalo jen u vyprávění. Společně se svojí partnerkou Lucií Žaludovou se postaral, aby se galerie na malou chvíli proměnila v pirátskou loď, zašuměl příboj a plachty se napnuly. Výjimečný perkusista Stepan Melikyan původem z Arménie zase ukázal, jak může uším lahodit spojení bicích nástrojů s tóny dud. Kouzlo jazzových etud odhalil Karel Frantel. Ze saxofonu se v jeho podání linuly melodie Boba Mintzera, člena americké skupiny Yellow jackets.
Karel Frantel a jeho saxofon
Verše publiku servíroval Pavel Nevřivý. Přednesl vlastní, dosud nevydanou tvorbu, i básně svého předčasně zesnulého přítele Oldřicha Ludvy Kozlowského. Zazněly taky ukázky z tragikomického cyklu Mrtvopisy, pod kterým je podepsaná Zuzana Nešporová. Uvedl je Karel Křivánek a potěšil jedním fejetonem z vlastního pera. Poezie skrytá v hlíně dýchala na přítomné skrz glazurované nádobí pro vaření a uchování potravin z dílny keramika Petra Jurníčka ze Zbýšova u Brna.
Tlachání tak potřetí naplnilo svůj smysl. „Ač to může znít jako klišé, všichni potřebujeme pozitivní emoce. Jen díky nim člověk načerpá sílu, mávne nad ledasčím rukou a je schopen čelit nepříjemnostem okolního světa. A naše podzimní setkání je právě o jednom takovém zastavení, pohodě a klidu, kdy nabíráme energii do dalšího žití,“ vyzdvihl Aleš Řezáč, duchovní otec akce.
Ondřej Tryhuk s partnerkou Lucií Žaludovou
Loni jeho pozvání přijal fyzický básník Petr Váša. „Myslel jsem si, že druhý ročník už nepřekonáme. A nakonec se ukázalo, že se to podařilo. Vždycky je šance zdolat další Everest. Vše totiž funguje na principu přátelství a náhody. Jde o sdílení pocitů. Když už se to podařilo jednou, tak jsme to udělali podruhé, potřetí, když se to povede i příští rok, tak to bude fajn,“ dodal.
(DS)