RMM zve na výstavu o piaristech
Piaristické školy v Mikulově a jejich vědecké přístroje. Tak se jmenuje nová expozice instalovaná u příležitosti výročí tři sta osmdesáti let od založení mikulovského Gymnázia v zámecké knihovně na mikulovském zámku. Výstava přibližuje příchod piaristů do českých zemí v roce 1631, založení piaristického gymnázia v Mikulově, pojednává také o jeho profesorech a žácích a sbírce matematicko-fyzikálního kabinetu.
V roce 1631 začala v nejstarším evropském piaristickém gymnáziu (mimo Itálii) výuka prvních studentů. Zakladatel gymnázia František kardinál Dietrichstein tak pro své město zřídil vyšší vzdělávací instituci s tehdy pokrokovým programem výuky v klasických disciplinách a vědách přírodních. Zcela nový byl systém stipendií pro nadané, ale chudé děti. Gymnaziální profesoři, jejich studenti a absolventi vytvořili v městečku novou vrstvu vzdělanců. Ti nejlepší se stali vědci, právníky, filozofy, jejich dílo vytvořilo pověst této instituce.
Po tři sta osmdesáti letech si připomínáme založení gymnázia výstavou postavenou především na renesančních a barokních vědeckých přístrojích matematického kabinetu gymnázia. V duchu přesvědčení Josefa Sonnenfelse, absolventa gymnázia v Mikulově, že „věda je světlo“ se pokusíme vysvětlit jejich funkce a využití v astronomii, geografii a fyzice.
Vernisáž výstavy, kam je zvána široká veřejnost, se bude konat v pátek 29. dubna v 17 hodin v zámecké knihovně mikulovského zámku. Výstava potrvá do 31. října 2011.
rmm, dk Pozvánka ke stažení zde.
Piaristické školy v Mikulově.
Regionální muzeum připomíná 380. výročí založení nejstaršího piaristického gymnázia mimo území Itálie. V roce 1631 přišli na žádost kardinála Františka Dietrichsteina, olomouckého biskupa a faktického správce Moravy, první italští profesoři do Mikulova. Byli posláni Josefem Calasanským, zakladatelem řádu Ordo Matris Dei sacri apostolatus ministerio scholarum piarum , který byl papežem uznán nedávno, v roce 1621, jako řád žebravý, poskytující vzdělání chudé nadané mládeži.
V českých zemích, ještě ochromených pobělohorskými událostmi, sužovaných třicetiletou válkou, probíhala rekatolizace. Kardinál, správce Moravy, kultivovaný politik, užíval jemnější metody, než ty, kterými trpěly Čechy. Zakládal ve svém Mikulově pozornost budící duchovní instituce. Stavbami kopie Bramantovy loretánské kaple a soustavou kaplí s kostelem sv.Šebestiána na Svatém kopečku vytvořil roku 1623 nové, hojně navštěvované poutní místo. Rok nato převedl biskupský dvůr do Mikulova a 1625 byl na jeho popud povýšen kostel sv.Václava na kostel kolegiátní s kapitulou, institucí, která byla přímo podřízena moravskému biskupství. Evropskou vzdělanost a kulturu měl na Moravu, do Mikulova, přinést nový školský řád. Kardinál si uvědomoval význam vzdělávání mládeže pro katolictví. („Tito žáci mají pro budoucnost katolictví daleko větší význam, než dospělí konvertité. Ti nejednou přestupují pouze z obavy před trestem a pak zase odpadají. Mládež s důkladnou katolickou výchovou se však podobá pevnému dubu, který v bouřích odolá všemu“). Pro okolí hájil svoji volbu benevolentnější instituce, než byli jezuité, piaristickým programem výchovy chudých, který byl zaměřen na vzdělávání pro praxi v úřadech a správních institucích. Těch bylo ve válkou rozvráceném hospodářství země velice zapotřebí.
Po příkladu Mikulova byly zakládány další ústavy v zemi. Piaristické školy poskytovaly základní vzdělání, studium na gymnáziu, které bylo přípravou pro univerzity a v 1.polovině 19. století dokonce dvouleté univerzitní studium matematiky a filozofie. Protože byl Mikulov sídlem provinciála mimoitalských piaristických ústavů, který rozhodoval o personálním obsazení ústavů, byl jeho pedagogický sbor mimořádně kvalitní. Pěstovala se zde výuka klasických a evropských jazyků, filozofie, literatury, hudby, matematiky, fyziky, geografie. Gymnázium mělo bohatou knihovnu a kabinety – muzea vědeckých přístrojů, užívaných k výuce přírodních věd. Jejich obsah se jistě nedochoval v úplnosti. Přesto těch bezmála šedesát předmětů počínaje renesančními slunečními hodinami, přes globy, přístroje geografické po demonstrační přístroje k pokusům s elektřinou z 19.století jsou jedním z nejvzácnějších souborů vědeckých přístrojů v českých zemích. Jeho hodnota spočívá kromě hodnoty uměleckohistorické v tom, že soubor vznikl na jednom místě pro potřebu vzdělání.
Výstava připomene skvělou minulost ústavu, ve kterém působil Gelasius Dobner- zakladatel kritického dějepisectví, Mikuláš Adaugt Voigt- historik a zakladatel české numismatiky, Josef Sonnenfels, který reorganizoval v osvícenském duchu rakouský právní systém, Kassián Halaška – vynikající matematik a astronom a který vychoval Jana Evangelistu Purkyně.
To nejpodstatnější, proč stojí za to výstavu navštívit, je však zmíněná kolekce piaristických přístrojů. Instalace je provedena v barokní zámecké knihovně zámku, v prostředí, které harmonuje se slavnou větou Josefa Sonnenfelse: „Vědy jsou Sluncem, v jehož jasném světle národ zřetelněji poznává své postavení“.
D. Brichtová